Green Deal: Niedermayer šíří závist a dezinformace

Když budeme dále produkovat elektřinu pomocí uhlí, vydělají na tom ti, kterým takové elektrárny patří, rozehrává strunu závisti Luděk Niedermayer ve svém komentáři na Seznam Zprávy (zde). Jenže potřebuje, aby ta závist mířila jen na uhelné společnosti. Proto již neříká, že producenti elektřiny z větru a slunce kasírují tučné dotace (bez nich nic nestaví) a pak ještě cenu elektřiny, která se odvíjí od ceny nejdražších dodávajících typů zdrojů. Protože to je zjištění, které opravdu závist vyvolává. Jenže neříkat celou pravdu, je již klasický dezinformační postup těch, kteří chtějí Green Deal zachovat za každou cenu. A stále jim to prochází.

Europoslanec se raději ani nezmiňuje o tom, že uhelné, plynové či jaderné elektrárny mají životnost 60 – 80 let, kdežto jím protežovaná fotovoltaika a větrné elektrárny ji mají pouze okolo 20 let. Větrné elektrárny jsou přitom na stejný instalovaný výkon násobně materiálově náročnější, než jaderné elektrárny. A ještě k tomu fotovoltaika a vítr jsou nejen obnovitelné zdroje energie – odtud zkratka OZE – ale také pouze občasné zdroje energie. Záleží na počasí a denní době. V praxi tak větrné elektrárny dodávají ročně asi čtvrtinu svého instalovaného výkonu, ty fotovoltaické v létě 60 – 70 procent, v zimě však hravě méně, než 20 % (více zde). Nebo taky nic. A ještě k tomu nejsou řiditelné.

Výhody, které svět neviděl

Kde jsou tedy výhody přechodu na tyto zdroje? O tom Luděk Niedermayer nemluví. Místo toho často zmiňuje nutnost modernizace průmyslu. Jenže, je modernizací přechod na celkově nejdražší zdroje, jež jsou zároveň nejméně spolehlivé? Při pohledu na údaje o jejich provozu se dá dokonce říct, že jsou velmi nespolehlivé. Průmysl přitom potřebuje stabilní dodávky elektřiny. Má snad být tou modernizací kompletní přechod členských států EU na elektřinu? Když její budoucí dodávky po tom, až se unii podaří zlikvidovat konvenční elektrárenství, budou značně nejisté? Je snad v jeho očích modernizací přechod Třineckých železáren na elektrickou obloukovou pec? Ta pec je nejen nehorázně drahá a má obrovskou spotřebu elektřiny, ale také může tavit jen železný šrot, nikoli rudu. Opakované zpracování železa přitom snižuje jeho kvalitu.

Baterky si sami nevyrobíme

Pan poslanec také v komentáři tvrdí, že evropské automobilky se konečně probraly a v elektromobilech začínají dohánět Číňany a americkou Teslu. Neříká však už, že baterie do těchto aut (o které je bez dotací malý zájem) bez dovozu nevyrobíme. Ani to, že většinu dodavatelských řetězců týkajících se baterií ovládá Čína. Hlavní soupeř euro-americké civilizace. Horuje však proti dovozu paliv z Ruska „či jiných, jen o něco méně problémových“. Což ovšem není nijak svázané s Green Dealem. Ale hlavně, ona je snad Čína v něčem zásadně odlišná od Ruska a těch „jiných“ států?

Nezáviset na žádném problematickém a agresivním režimu je samozřejmě jedině správně. Pak ale musíme brát v úvahu všechny. Ne zamlčovat současnou, již zcela fatální energetickou závislost na Číně. Pochází z ní totiž valná většina fotovoltaiky, většina větrníků i baterií a surovin nezbytných pro jejich výrobu.

Luděk Niedermayer tvrdí, že zarazit Green Deal kvůli jeho enormním nákladům, kvůli kterým se nedostává peněz na nezbytné posílení armád, je chyba. Místo toho navrhuje zvýšit daně. O tom, že si státy na své armády beztak půjčí, se nezmiňuje. Místo toho mluví o miliardách eur, jež tečou z Bruselu. Víte, kdo to také říkal? Andrej Babiš, když Green Deal podepsal.

Náklady? Bilion eur do roku 2030

Europoslanec se navíc vůbec nezmiňuje o tom, že náklady Zeleného údělu se odhadují, jen do roku 2030, na bilion eur ročně. A neklesnou ani po tomto datu. Naopak. Je rozumné očekávat jejich zvýšení, neboť čím menší emise oxidu uhličitého budou zbývat, tím dražší bude jejich odstranění. Náklady na posílení armád států sdružených v EU se přitom spolu s rekonstrukcí ukrajinské armády a podpory rekonstrukce Ukrajiny podle agentury Bloomberg odhadují na tři biliony dolarů v průběhu 10 let (viz zde). Jistě, budou i jiné odhady. Ale zdá se zřejmým, že potřebná částka na obranu je několikanásobně nižší, než ta na Green Deal. Ten navíc, na rozdíl od investic do obrany, nepřináší v podstatě nic pozitivního.

„Takže kvůli tomu, že vlády zemí EU zanedbaly investice do obrany, bychom měli pít jedovatou vodu a pokračovat v devastaci přírody a krajiny. Ona totiž ke Green Dealu, pokud jde o skutečný obsah tohoto slovního spojení, patří i snaha lépe chránit krajinu, včetně vody,“ píše také Niedermayer demagogicky ve svém komentáři, aby ukázal, jak je unijní plán životně důležitý. Jenže chránit si vodní zdroje, půdu, lesy, prostě přírodu a životní prostředí, můžeme úspěšně i bez Green Dealu. A daleko levněji. Bez devastace ekonomiky a životní úrovně.

Čtěte také:
Green Deal: Největší podvod v dějinách?
Starý Green Deal v novém obalu aneb udržitelnost za každou cenu!
Český Green Deal se tutlá jak státní tajemství. Asi to bude pecka, kterou všichni zaplatíme z daní