Menu
Přihlásit se

Generál Pavel, toho času prezident České republiky, je zvyklý poslouchat rozkazy, a tak bez rozpaků jako zkušený rozvědčík splnil zadání a zahájil průzkum bojem. Jeho věta v novoročním projevu o tom, že je na čase dělat konkrétní kroky splnění závazku přijmout euro, nebyla ničím jiným než vypuštěným průzkumným balónkem nad válečným polem české politiky.

Tomáš Balvín
Publikováno 16/01/2024
Doba čtení 3 min.
Fialova pohádka, autor vtipu: Karel Hohl

Na toto narušení vzdušného prostoru jako první reagoval jediný zkušený bojovník z druhé strany, veterán všech politický bojů, exprezident Václav Klaus, který okamžitě rozpoznal, že začíná (jeho?) poslední velká bitva. A jako odvěký zastánce zastupitelské demokracie vyzval k vypsání referenda v euru, neboť si je dobře vědom toho, že pokud právě on sáhne jako první po ultimátní zbrani hromadného ničení, jakou v politice referendum jistě je, tak dojde všem, že skutečný boj o českou korunu už začal.

Překvapivě to všem skutečně došlo, a tak dva prezidenti, současný a bývalý, ve velmi krátkém časovém úseku rozbouřili kalné vody české politiky a rozdělili ji na dva tábory.  Opozice se až na výjimky jednotně sešikovala v táboře odpůrců eura a volá po vypsání referenda v naději (průzkumy mluví až o 80 % lidí, kteří euro nechtějí), že tato zbraň promluví v jejich prospěch a posbírají tak hromadu politických bodů. Strany vládní koalice, následujíce stejného zadání jako prezident Pavel, hlasitě kývou hlavami na podporu kroků k přijetí eura. Jen ODS, věrná své vnitřní rozštěpenosti hraničící s bipolární poruchou, stojí rozkročena na obou stranách barikády. Zatímco její členská základna i mnozí poslanci v posledním zbytku pudu sebezáchovy hájí českou korunu, tak členové vlády dobře vědí, jaké mají zadání a řeší jen, jak to takzvaně „píárově“ ustát.

Tři důvody proti euru

O výhodách a nevýhodách přijetí eura toho lze napsat, zejména z odborného ekonomického hlediska, velmi mnoho. A i zde bude platit, co odborník, to názor, protože ekonomie není věda exaktní, ale společenská.  Přitom to jde zjednodušit do tří základních tvrzení.

  1. Euro nemůže dát žádné zemi prosperitu, kterou by před tím sama neměla.  Prosperitu si musíme zasloužit svojí prací, inovacemi, odvahou podnikat a prosadit se v konkurenci ostatních zemí. Představa, že přijetím eura ČR či její občané zbohatnou, je mylná.
  2. Euro naopak může existující prosperitu vzít, pokud se stát ocitne (ať už vlastní vinou či ne) v ekonomické krizi. Stát s vlastní měnou si v krizi může pomoci sám – změnou monetární či fiskální politiky, devalvací, či dokonce státním bankrotem. Jenže stát eurozóny odevzdá svou monetární politiku do Frankfurtu a jeho fiskální politika je svázána dodatečnými pravidly eurozóny a státní bankrot je nepřípustný (euro přeci nemůže zbankrotovat). Stát eurozóny je odsouzen přijmout pomoc, která ovšem není zadarmo a cenou bývá nucený prodej státního majetku a další omezení ekonomické samostatnosti.
  3. Euro muže i vzít šanci na prosperitu. Euro jako silná měna je vhodné pro prosperující ekonomiky s plně rozvinutým potenciálem produktivity, což ČR prostě není. V naší zemi je pořád ještě transformační ekonomika a na tyto ekonomiky působí euro jako konzervační látka, která zakonzervuje současný stav a neumožní ekonomicky dohonit plně rozvinuté země.  ČR a jejím občanům by jednou provždy byla v Evropě přisouzena role méně ekonomicky rozvinutého regionu, který je jen zdrojem levné pracovní síly.

Koruna jako zbraň

S eurem v současné době nic nezískáme, hodně riskujeme a ztratíme šanci na lepší budoucnost. Proč ho tedy chtít? Ona by byla možná lepší otázka, proč je chtěno, abychom ho chtěli?

Právě proto, abychom byli poslušní a zůstali, tam kde jsme – tedy v pozici montovny Evropy a dodavatele levné práce.
Po sametové revoluci jsme si naivně mysleli, že je nám pomáháno postavit se ekonomicky na nohy, abychom byli silnou a zdravou ekonomikou. Tehdy nešlo o pomoc ale o investice, které nyní vydělávají a musejí vydělávat i nadále svým majitelům. Přijetí eura tyto investice a výnosy z nich majitelům ochrání.
Česká koruna je nosným prvkem české ekonomické suverenity a základním předpokladem pro to, abychom se vzepřeli roli, která nám byla přisouzena. Pokud přijdeme o českou korunu, přijdeme nejen my ale i naše děti jednou provždy o šanci změnit naše postavení v Evropě a rozvinout plně potenciál naší země a naší ekonomiky.

Ať chceme nebo ne, poslední velká bitva o Českou republiku, o její suverenitu a prosperitu, právě začala. Česká koruna ve vaší peněžence je hlavní zbraní v této bitvě.

Autor je ekonomický expert strany Právo Respekt Odbornost

Komentáře (1)

  1. Miroslav Singer,bývalý guvernér ČNB, zmínil na stanici ČR Plus: „Koruna poskytuje polštář,který ČNB může používat pro tlumení nárazů, které vytváří světová ekonomika v dobách krizí.“ To současnou vládnoucí koalici naprosto nezajímá. Úkol od EU byl zadán, úkol bude tedy splněn co nejlépe a co nejdříve. Nic jiného, předvolební sliby, názor odborníků ani zájem jejich voličů, je nazajímá. Bohužel.

Napsat komentář