V Polsku bude vládnout bruselské vidění světa, přestože zvítězilo Právo a Spravedlnost

Poláci na polském konzulátu v Ostravě odevzdávají svůj hlas v parlamentních volbách v Polsku, 15. října 2023, Foto: ČTK / Pryček Vladimír

Polské volby rozhodla rekordní volební účast, nikdo tak vysokou nepředpokládal. Při nižší volební účasti22 by se PiS snažilo společně s KONFEDERACÍ vytvořit vládní koalici, ale z matematického pohledu získané počty křesel tento vývoj vyloučily.

Další vítězové do počtu

Vítězi polských voleb jsou i Szymon Hołownia a Władysław Kosiniak-Kamysz. Polska 2050 a polští lidovci vytvořili předvolební koalici proti vůli Donalda Tuska, který chtěl jednotnou kandidátku antiPiS. V posledních průzkumech lidovci vypadali na to, že nepřekročí práh pro koalice (8 %) a jejich propadlé hlasy by si pak rozdělily hlavně velké strany.

Ve finále kampaně proto mnoho nerozhodnutých voličů volilo Třetí cestu. Nikoli nápady či šarm, ale taktizování opozičních voličů přineslo Třetí cestě více než 50 křesel v Sejmu. Aby to nebylo jednoduché, je ale zapotřebí počkat si do konce sčítání na to, kolik poslanců získá POLSKA 2050 a kolik PSL. Voliči polských lidovců jistě dávali prioritní hlasy členům PSL a výsledkem může být zvolení 40 lidovců.

Šance Morawieckého

Polská ústava předpokládá, že prezident svolá nový Sejm do 30 dnů od voleb. Polský prezident Duda jistě dá možnost vítězi voleb vytvořit vládu. Morawiecki pravděpodobně dostane čtrnáct dnů. Je jasné, že nejdříve navštíví Lidovce. Pokud neuspěje, dalšího, kdo bude sestavovat vládu, volí Sejm.

A přichází na řadu Donald Tusk, aby sestavil koaliční vládu čtyř stran – společenstvo bývalých komunistů, aktivistů LGBT, liberálů z Gazety Wyborczej a katolických zemědělců. Neuspěje-li, následuje před vyhlášením mimořádných voleb ještě jeden pokus o sestavení vlády, kdy dostane pověření politik opět jmenovaný polským prezidentem.

Dlouhé sčítání

Sčítat hlasy se v Polsku budou dlouho. Volilo více než 20 miliónů voličů. Volební komise rozhodla prodloužit čas možnosti volit a v některých volebních místnostech se ukončilo hlasování v pondělí kolem třetí hodiny nad ránem. Počítat se bude do středy, možná déle, ale na výsledku se nic podstatného asi nezmění.

Právo a Spravedlnost ztratilo od voleb v roce 2019 proevropskou středovou část svých voličů. Měsíc před volbami PiS opustilo styl antiTusk a týden komunikovalo programové nápady, které, i když nebyly bombastické jako byl před minulými volbami 500+, oslovovaly středového voliče. Preference rostly. Po Tuskových výpadech se ale Kaczyński vrátil k programu antiTusk a do konce kampaně kormidlem nepootočil. Samotné negativní emoce nestačily a pravicoví proevropští voliči volili raději Třetí cestu.

Noví čeští spojenci?

Je téměř jisté, že se polská opozice na pádu PiS domluví. Donald Tusk už slíbil Manfredu Weberovi a dalším lídrům z EPP, že přijede do Bruselu jako polský premiér. Kolem Vánoc, nejpozději v lednu, se tak tedy stane.

Nová čtyřkoalice bude muset co nejdříve nějak uklidnit emoce vyvolané volební kampaní. Tusk či lídr Lewice Robert Biedroń naslibovali ve volební kampani spoustu nesplnitelného. Pro novou čtyřkoalici bude totiž velký problém najít nějaký funkční model komunikace s polským prezidentem. Určitě nebude mít dostatek hlasů na přehlasování jeho případného veta. Polský Ústavní soud je většinově složený z lidí blízkých PiS, což bude také velký problém pro jakýkoli liberální zákon.

Pro Českou republiku je podstatné, že se zahraniční politika Polska změní. Tuskovo eurohujerství a příklon k německému vidění evropské politiky může přinést mnoho nečekaných změn, počínaje migrační politikou a konče například odklonem Polska od jádra ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Autor je polonista.