Menu
Přihlásit se

Zdálo by se, že více než týden po komunálních volbách utichnou politické emoce. V Polsku je to ale, jako snad vždy, jinak. Jejich volební zákon obsahuje přímou volbu primátorů největších měst, a tím onu vesměs skrytou překážku k uklidnění politické scény. Letos druhá kola volby primátorů v Krakově, ve Vratislavi, ale i jinde, nadělaly vládní koalici nečekané problémy a silně s ní otřásají.

Jaromír Piskoř Jaromír Piskoř
Publikováno 17/04/2024
Doba čtení 2 min.
Volby v Polsku, Ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Pokud jde o výsledky voleb do krajských zastupitelstev, téměř kopírovaly výsledky loňských voleb do Sejmu (2023: PiS – 35 %, KO – 31 %, TC – 14 %, LE – 9 %, KONF – 7 %   2024: PiS – 34 %, KO – 31 %, TC – 14 %, KONF – 7 %, LE – 6 %). Překvapením bylo jen to, že opoziční PiS i bez podpory státní televize a pod silným tlakem ze ztráty moci, téměř nic neztratilo. Neúspěch Lewice má pak svůj původ v jejím rozpouštění se ve vládní koalici.

Chybělo 7 miliónů voličů

Kaczyńského Právo a Spravedlnost mělo být podle vládních politiků a velké části politologů zaoráno s výsledkem pod 20 %. Polští farmáři pole zorali, ale také vyjeli do ulic protestovat proti unijní zelené politice a proti jejímu zosobnění – Donaldu Tuskovi. 60 % z nich pak volilo PiS. Podle dojmologů neměla PiS volit téměř žádná polská žena kvůli nekonečnému sporu o potraty. Nic takového ale nenastalo. Nenastala ovšem také mobilizace voličů. K parlamentním urnám se dostavilo loni 21,6 milionu voličů. Ke komunálním 14,4.

Stejně jako u nás i v Polsku už frčí kampaň k volbám do Evropského parlamentu. Stejně jako u nás jsou dominující témata migrace a azylová politika, plíživá ztráta suverenity a unijní peníze. Migraci otevřelo usnesení stávajícího Evropského parlamentu a toho čerta se už prounijní koalici do krabičky zasunout nepodaří. Je těžké si představit, že by Poláci podporovali strany, které ztělesňují všechny patologie EU – drahou zelenou posedlost, slepé ideologické boje o to, že muž je muž a žena ženou nebo chronické odebírání kompetencí členským státům. Možné to ale je. Podobně jako u nás je pro velkou část polských voličů důležitější penězovod z EU nebo názor, že sami jsme tak hloupí, že ať nám raději vládne Brusel, protože bez jejich dozoru si vlastní zemi rozkradem.

Emoce a mydlení chodů

Polské opoziční Právo a Spravedlnost nemá ve velkých polských městech nijak silnou podporu. Dokonce i volební kampaně proto raději směřuje na malá města a polskou vesnici. Ostatně ve Varšavě vyhrál už podruhé v prvním kole Rafał Trzaskowski z Občanské platformy s 57 procenty. V několika velkých polských městech ale dochází ke druhému kolu a střetávají se zde kandidáti, kteří jsou členové koaličních stran nebo je tyto strany podporují. Kandidáti si v ostré předvolební kampani nic nedarují a jejich emocionální spory musí řešit koaliční lídři.

Například vratislavský náměstek vojvody jsa evidentně posilněn o víkendu na sociálních sítích bojoval s vnitřními draky a pozurážel novináře, úřad, stranu, politické protivníky i koaliční partnery. Přátelské rady k vypnutí počítače zarytě odmítal. Už v neděli večer jej polští lidovci potopili. V pondělí se v úřadu neobjevil a až po jeho odvolání premiérem Donaldem Tuskem se začal všem kostrbatě omlouvat hovoříc o své nemoci. Pobavený polský bulvár jej stále cupuje.

Méně úsměvná jsou ale lživá obvinění z korupce, či drsné fauly na sociálních sítích, a to do voleb je ještě několik dnů. Schody si mydlí koaliční partneři, kteří navenek bratrskou lásku šíří. Rady k vypnutí emocí jsou zarytě odmítány. Tuskovy koaliční plány na společnou kandidátku koalice do evropských voleb nevyšly. Třetí cesta, tedy PSL a Polska2050 postaví vlastní kandidátku. Platí stará politická poučka: Vnitřní nepřítel, největší nepřítel.

Komentáře (0)

Napsat komentář