Cancel culture a nevratné poškození našich dětí

Zdroj koláže Copilot/Designer

Rozhodnutí knihu nevydat vyvolalo bouřlivé diskuse na sociálních sítích i v médiích. Poté, co vešlo ve známost, že se v záležitosti angažovala Klára Šimáčková Laurenčíková, aktivistka aktuálně ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva, začalo se hovořit o české Cancel Culture. Paní Lurenčíková na svých sociálních sítích popírá, že by na nakladatelství vyvíjela tlak.

Uvádí, že „pouze propojila“ nakladatelství s trans aktivistickým spolkem Transparent. Po zmíněném pouhém propojení Albatros uvedl, že knihu nevydá, protože by to mohlo poškodit (nespecifikovanou) „trans komunitu“.

Knihu americké publicistky by přitom uvítali i odborníci. Sexuolog Vladislav Chvála, který k nim patří, uvedl pro deník Echo 24: „Tlak aktivistů na nakladatelství je obvyklá strategie a brání se tak skutečné diskusi o problému.“

Hlavně, ať to nevidí máma

Hlavně ať tu knihu nečte moje máma!“ Napsala do uzavřené trans skupiny na sociální síti jedna z mladých diskutujících dívek. Kniha pojednává o fenoménu ROGD (Rapid Onset Gender Dysforia). Poměrně nový termín se snaží popsat masivní nárůst počtu pubertálních dívek, které o sobě prohlašují, že se cítí jako muži.

Na internetu existuje nespočet „trans skupin“ a „trans influencerů“, kteří vnucují, že pubertální problémy dívek s jejich identitou lze jednoduše vyřešit „tranzicí“. V zásadě braním hormonů opačného pohlaví. Dívky mohou aktivistům uvěřit a po jejich působení se samy „diagnostikují“ jako trans. Od rodičů začnou vyžadovat, aby je oslovovali rodem opačného pohlaví. A totéž vyžadují od přátel.

Pokud jim rodiče ani přátelé nevyhoví, dívky se se často uchylují do zdánlivého bezpečí internetových trans skupinek, kde je ostatní přesvědčují, že jsou „trans“, a že potřebují hormony.

Připomíná vám to chování sekty? Jisté společné rysy s klasickými sektami trans aktivisté skutečně vykazují. Po „podpoře“ internetovou skupinkou pak dívky obvykle zamíří k sexuologovi. Návod, co říkat sexuologovi, aby ho přesvědčily k předepsání hormonů, snadno najdou na veřejně přístupných stránkách trans aktivistů. Třeba na stránkách spolku Jsem trans.

Jedna z našich nejznámějších sexuoložek MUDr. Hana Fifková říká, že za ní nyní přichází o 300 % více dívek v pubertě, než tomu bylo dříve. Často dívky přicházejí s tím, že samy lékařce sdělují svojí „diagnózu“, kterou si vyčetly na internetu.

Sexuologové ale nemohou zahájit hormonální terapii, dokud si nejsou jistí, že se skutečně jedná o transsexualitu. Tato odchylka je velmi vzácná, v populaci se objevuje v řádu promile. MUDr. Fifková se domnívá, že za rapidně zvýšeným počtem dívek, které nyní přicházejí do její ordinace, stojí sociální nákaza z internetu. Rozhodně žádný výzkum neprokázal, že by se snad jednalo o náhlou celosvětovou epidemii transsexuality.

Kam kráčíš, rozume?

A právě fenoménu ROGD se věnuje kniha Nevratné poškození. Její četbu lze tedy v současné situaci rozhodně doporučit. Jak rodičům, tak dětem může pomoci s orientací v novém sociálním fenoménu. Skládá se z konkrétních příběhů, dostatečně jsou zastoupena stanoviska sexuologů včetně takových autorit jako je Ray Blanchard.

Sdělení knihy je pozitivní, varuje před unáhlenou nevratnou „léčbou“ hormony a nasazováním blokátorů puberty. Před poškozením ideologií. V zásadě říká, že dívky z krize identity většinou „vyrostou“. Právě toto tvrzení odpovídá současným vědeckým závěrům tak, jak je artikuluje nedávná zpráva britské pediatričky Hillary Cass. Můžeme pozorovat, že Cass Report naráží nejen v Británii na masivní odpor ideologických trans aktivistů soustředěných v bohatě dotovaných neziskovkách. Je logické, že trans neziskovkám vadí i kniha Nevratné poškození. Lákavá je pro ně nejen vidina vlivu na mládež, ale i dotací na nejrůznější placené „trans vzdělávání“ ve školách. Jak v Británii, tak u nás. Dlužno dodat, že autorka Abigail Shrierová nepopírá, že některé dívky mohou skutečně trpět transsexualitou, jen říká, že jich je menšina.

Dobrá zpráva na závěr

Kniha právě vychází v nakladatelství Bourdon. Navzdory těm, kterým vydání nejvíc vadilo. Ti naopak nakladatelství Bourdon a knize Nevratné poškození poskytli paradoxně skvělou reklamu, a to úplně zadarmo. V Česku totiž k tématu trans už vyšly dvě polemické knihy, aniž vyvolaly větší ohlas. Zdá se, že oproti nim by se Nevratné poškození mohlo díky spojeným silám trans aktivistů, progresivistických médií a některých politiků prodávat jako pověstné housky na krámě.