Dne 17. července 1989 přednesl Milouš Jakeš svůj legendární projev k funkcionářům neformálního stranického zasedání v Červeném Hrádku u Plzně, který je dnes již součástí aglomerace západočeské metropole, ač ho od ní stále dělí ještě i pár polí. Jakešův projev byl neformální také a nebyl určen ke zveřejnění, ale natáčela jej Československá televize pro své interní potřeby.
Odtud se záložní páska, přes Petra Smrčku a pozdějšího odboráře Antonína Dekoje, dostala až k režisérovi Návštěvníků a Ikarie XB-1 Jindřichu Polákovi. Od něj pak putoval, přehraný na kazetě, zvukový záznam až k literárnímu kritikovi Josefu Vohryzkovi a následně signatáři Charty 77 Alexandru Vondrovi, který jej, přes redaktora Milana Schulze, poslal do Svobodné Evropy. A bylo vymalováno. Nahrávka se stala během parných dní uprostřed prázdnin a okurkové sezóny celonárodně známou a populární, zatímco mnohými dosud tolerovaný režim rázem směšným a na odpis. Protože najednou každý viděl, jak strašně a nenapravitelně vedení země ujel vlak, nakolik ztratilo kontakt s celosvětovým děním všude okolo, a jak i jemu musí být fakticky jasné, že změna bude stejně nevyhnutelnou.
Už je to tu zas
A v tomto ohledu jsme dnes, už zase, v nikoliv nepodobné situaci. V systému měkké totality se již několik let opět úspěšně nacházíme, a chápe to, naštěstí, i čím dál více lidí. Perestrojka sice opět probíhá, ale na opačné světové straně, v mocenském centru na západ od nás. Z bývalého východního bloku je dnes, v rámci Evropy, blok hodnotový, progresivní, proválečný a prozápadní, byť kolektivně socialistickým zůstal, paradoxně, nakonec v mnohém také. Změny směrem k míru, pluralitní demokracii, racionalitě a svobodě, přicházející k nám nyní z USA, jsou v něm, v rámci Eurosojuzu, opět cíleně zabržďovány, a to z úplně stejných ideologických a mocenských důvodů, jako tehdy.
Dokonce i role a personální obsazení se od oněch dob příliš nezměnily. Opět je tu režimu sloužící televize, válečná propaganda a o sedm pětiletek starší Saša Vondra, dnes europoslanec a transatlantista, pevně ukotvený ve vedení Fialovy strany a vlády. Je tu i svébytné Maďarsko, které je opět nositelem změn i terčem kritiky zbylých členských států. Vondra je ale zároveň opatrným podporovatelem Donalda Trumpa, tedy takový ve víře nepevný reformní komunista, nebo spíš liberál. Mohl by se tak, vůči svým ideově zaťatým spolustraníkům, zkusit opatrně zhostit podobně upřímného projevu, jako onehdá Milouš Jakeš, a naznačit jim, kudy už od ledna teče řeka.
Pochodeň zvedl Jakob
Jenže, nebyl to nakonec Vondra, ale Jan Jakob z TOP 09, bývalý dlouholetý starosta Roztok u Prahy. A je to dobře. Protože tím byla naplněna poslední zbývající podmínka, a sice humor, vyplývající z kouzla nechtěného. Původně jsem chtěl Jakobův projev akorát pořádně sestříhat, a ponechat jen to, co v něm bylo důležité. Následně jsem se přistihl, že tam objevného není prakticky vůbec nic, a začal se soustředit na slovní vatu, berličky, pomlky a přeřeknutí okolo. S tím, že bude, namísto informace, alespoň legrace. Jenže, pak mi došlo, že některé z Jakobových argumentací jsou až tak krystalicky ideově vyprázdněné, že nemusím stříhat vůbec nic, a vyjde to co do vyznění úplně nastejno, ba možná i lépe.
Nic, které nabízí současná vládní koalice, byť již bez Pirátů, leč s Lipavským, předestřel tak dokonale, že už nezbývá, než se smát a nebo plakat. A protože je doba zlá, a válku máme, stále ještě, relativně za humny, bylo už smutku myslím dost. Pojďme se této vládě vysmát. Protože je za co. Ve své zaslepené politice vsadila vše na podporu války a na lokajství vůči režimu, který již nějakou dobu neexistuje. Stejně, jako pro české soudruhy kdysi ten Brežněvův. Jen to nějak nedokázali občanům poctivě přiznat, a z neznámého důvodu očekávali, že jim takto vydrží na dobu neurčitou, pokud se to správně zamlží, zamlčí, ideologicky zdůvodní a nebo okecá, i když nejsou lidi, nejsou peníze, není ochota a není nic. Tehdy stejně, jako dnes.
A v tom se tato vláda neliší už vůbec v ničem…
Sestřih toho nejlepšího najdete ZDE. Stojí za TO!
Čtěte také:
Green Deal: Niedermayer šíří závist a dezinformace
Rubio a popelec aneb První neděle postní a síla symbolů
Arogance, smích a hněv: Nerudové vytekly nervy v přímém přenosu. Hroutí se jí svět?
Přesné příčiny zmíněných událostí známy nejsou, a možná ani není možné je spolehlivě zjistit. Jsou tragédií pro konkrétní lidi. Pro všechny ostatní jsou připomínkou, že cesta Sýrie vpřed nebude tak hladká, jak to chvíli vypadalo. Už jen proto, že nikdo ani přesně neví, kam ono „vpřed“ vede. Přesné příčiny zmíněných událostí známy jsou. a tím je islám. toto slovo je tabu všude u vládních europresstitutů…
Jákob? Když mluví jako neandrtálec, mává končetinami jako neandrtálec a vypadá jako neandrtálec, tak je to neandrtálec.
Neandrtálec Jákob jako blbec vypadá a též jako blbec vystupuje.
Nemyslím si, že by dokázal přežít v jeskyni. Ale snad by jí zvládl neandrtálcům uklízet.
Ano, více takových individuí do vlády. O to dřív půjde do p…
Jakob je defacto nevzdělaný člověk. On studoval národní hospodářství na VŠE v Praze a zanedlouho studium nedokončil. Paralelně také studoval politologii
na Masarykově univerzitě v Brně a také toto studium nedokončil. Gympl není vzdělání do života, ale je to příprava na VŠ. Nevzdělanec Jakob je neskutečně nemachrovány, a to vzdělanec nikdy nebývá. Navíc vizuálně vypadá jako mírně retardovaná ropucha. Jeho charisma je mínusové!!! Jen tak dál Topáci.
Ať se to líbí nebo ne, Trump dělá změny a otočku od státu řízeného lidmi v pozadí a tajnými službami jim sloužící. Dává tím naději na změnu i ostatním lidem ve světě, proto ty hysterické reakce fialovců … a ti jako obvykle řeknou a slíbí cokoliv, jen aby se udrželi u korýtek.