Dezinformátor v Praze dopřednášel

Omlouvám se za manipulativní titulek, ale je o záměr. Říká totiž něco jiného, než je skutečností, ačkoli zůstává fakticky správný. Ale vezmu to popořádku. Kubásek v Praze skutečně dopřednášel. Přednáška, která se konala ve čtvrtek 27. února v pronajatých prostorách Českého svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce, byla jeho poslední. Minimálně pro letošek, ačkoli jí předcházely tytéž semináře v Dubanech, Bohumíně a Brně. V Praze pak turné končilo. A kdo čte pozorně Deník TO, možná si vzpomene i na loňský článek z téže akce, konané na tomtéž místě. Na té jsem byl rovněž přítomen osobně, proto se pokusím o malé srovnání.

První věc je ale už samotný titulek. Pokud jste nabyli dojmu, že další z přednášejících přišel o svou práci či možnost působení, je to přesně to, nad čím bychom se měli zamyslet. Jaká je kolem nás doba, pokud nás zrovna takovéto normalizační praktiky napadají jako ty první a nejpravděpodobnější? Dříve znamenalo dopřednášet zhruba tolik, jako ukončit přednášku a jít na oběd, případně zakončit stáž a vrátit se na svoji Alma Mater. Dnes už nikoliv. Předjímáte automaticky vyhození a umlčení režimu nepohodlného člověka. Až tam jsme se již dostali. A není to tím, že by o věci média neinformovala. To byste o těchto případech nevěděli vůbec. Jde o to, že o nich informují cíleně manipulativně, s podtextem, podobně jako můj titulek. Za rádoby fakticitou takového sdělení se tak skrývá politické zadání nebo agenda, a jak dnes již máme potvrzeno, často i finanční toky ze zahraničí. A přesně o tom všem Kubáskova přednáška byla.

Dokonalá příprava

Přiznám se, že jsem čekal, že bude hodně podobná té loňské, která byla úspěšná, ale bylo tomu přesně naopak. Z původní prezentace v ní zůstaly snad jen dva snímky, zatímco zbytek byl kompletně inovován. Nestíhal jsem a do sálu dorazil o čtvrt hodiny později, ale na opozdilce se zde čekalo. Jak s přednáškou, tak občerstvením. A tak jsem dorazil do obstojně naplněné prezentační místnosti, kde už sedělo odhadem více než třicet lidí. Přednáška začíná, a Kubásek mluví, navzdory ospalému odpoledni, energicky, nahlas a v takovém tempu, jaké by mu mohl závidět i leckterý sportovní komentátor. Jede spatra a bez jediného zadrhnutí či přeřeknutí. Klobouk dolů. Hned v prvním slajdu pojmenovává jádro problému. Je jím více než řádový nepoměr mezi dosahem mainstreamu, kde se dezinformace neřeší, a alternativních médií, kde se vůči nim tak vytrvale bojuje. A přitom metodami, vůči kterým by samotný mainstream většinou neobstál, tedy pokud by zde platil stejný metr. Což, díky politické korektnosti, korigovaným informacím a liberálnímu konsenzu většiny redakcí, již dávno neplatí.

Kdo znáte Františka Kubáska z jeho nekorektních zpráv jako moderátora, který se nebojí nazývat věci natvrdo a pravými jmény, tak zde je daleko slušnější, uhlazenější a zdvořilejší, byť stále tvrdě věcný. Co je vůbec motivací současného stavu médií? Několik faktorů. Od objednávek lobbistů, přes likvidaci konkurence až po prostou snahu o manipulaci veřejným míněním, ať už ve prospěch kohokoli, a to vše v až pozoruhodné shodě. Pokud hledáme společný jmenovatel tohoto jednání, které se děje zjevně systematicky a záměrně, skončíme vždy u liberální demokracie, otevřené společnosti a dalších údajných pilířů současné doby informační. Mezičlánkem jsou pak konkrétní média, jejich autoři a texty. Konkrétní proto, že Kubásek každý výrok nebo informaci, kterou zde rozebírá, na rozdíl od mainstreamu zdrojuje. V sále tak cvakají fotoaparáty mobilů, protože na každém slajdu najdete něco, co jste dosud přehlédli anebo netušili, byť se danou problematiku zabýváte dlouhodobě a sledujete ji okem bedlivým, podobně jako já.

Politici ztrácejí vliv

Identifikace dezinformace je další klíčový nástroj. Kubásek zde používá naschvál tutéž metriku, jakou se zaštiťují mainstreamová média, akorát ji směruje nazpátek, vůči nim samotným. Podobných kouzelných momentů má ve své přednášce hned několik, stejně jako postřehů, které jste si dosud nestačili v celé jejich obludnosti uvědomit. Třeba ten o tom, že média, nadace, neziskové organizace a lobbisté již de facto odsunuli politiky na samý okraj primárního vlivu, aniž by na to kdokoli veřejně poukazoval. Tedy, vyjma současných Spojených států, kde se po nástupu Trumpa a Muskova D.O.G.E. odehrává již malé zemětřesení, ale u nás si, ještě, zdá se, počkáme. Zatím zde schvalujeme zákony, které jako by z oka vypadly těm komunistickým, jako přílepek 318a o neoprávněné činnosti pro cizí moc, který se nyní skupina senátorů okolo Michaela Canova a Hany Marvanové, patrně v pudu sebezáchovy, snaží alespoň zpětně zrušit. Rozkrytím vlivové sítě médií ve zbytku přednášky dojdeme nakonec k nepříliš radostným závěrům, že o nic jiného, než službu cizí moci, ve většině případů ani nešlo, a to i bez křiklavých případů, jako bylo vyznamenání genmjr. Ing. Michala Koudelky ze strany CIA.

Značná část přednášky se věnuje také Aspenu a vlivu tohoto institutu v České republice. Pokud dosud netušíte, o jakou jde vůbec organizaci, můžete si některé historické souvislosti připomenout v mém nedávném článku. Sorosova vlivová síť Open Society Foundations je pak další podpůrnou a výkonnou strukturou zároveň, plnící zadání těchto elit a skrytých zákulisních hráčů. Řeč přijde i na Zlatého slavíka Karla Gotta, který tuto skutečnost opakovaně zmiňoval již v dávné minulosti, čímž si, v důsledku, přivodil posměch internetových mládežníků a režimních trollů vůči své osobě ještě dříve, než se to stalo soudobým standardem. Skupiny internetových provokatérů, udatně bojujících pod rouškou anonymity vůči všem systému nepohodlným pravdám, zná i Kubásek. Opakovaně se mu hlásí na přednášky, ale poté už, nepřekvapivě, nedorazí. Konání akce se ale snaží všemožně zamezit a zhatit, od rezervace vstupenek, přes udávání pronajímateli až po avizované výtržnosti. Proto je V.I.P. vstupenka placená, jinak je vstupné přísně dobrovolné a hrazené až na místě. Jde o způsob ochrany, stejně jako tajení místa konání do poslední chvíle. Vstupnému se říká „agentovné“ a po skončení akce se náklady přednášejícímu, zdá se, naštěstí vrátily zpátky. Kubásek totiž tyto semináře pořádá ze svých vlastních úspor, což je chvályhodné.

Úderka byla u Jílkové

Chvályhodné bylo i to, že zde nedošlo k žádnému incidentu jako na místech jiných, ačkoli doba za poslední rok neuvěřitelně zhrubla. Protisystémoví aktivisté dnes čelí cílené, násilné šikaně právě od různých skupin provokatérů, kde nelze přehlédnout až pozoruhodnou nečinnost policie. Vysvětlení ovšem přišlo záhy. Úderka arménského recidivisty Mikaela Oganesjana, známého z dřívějška coby MikeJePán, byla tou dobou jinde. Ve vysílání pořadu Máte slovo Michaely Jílkové byli dva její nejagresivnější členové, Oldřiška „Tereza Hofová“ Blujová ze Zbuzan a Vojtěch „Pražský Pérák“ Pšenák z Mohelnice u Nepomuku,  přítomní přímo v hledišti. „Chtěla bych ubezpečit, že s mladou generací to vůbec není tak špatný, jak jsme si mysleli,“ konstatovala zde posléze Jana Černochová, jejíž kontakty s NAFO a Illumicaty jsou notoricky známé podobně, jako zdravice Víta Rakušana. Ale zpátky ke Kubáskově přednášce.

Pokud bych si měl vybral jen jednu jedinou věc ze všech, které zde v oněch dvou hodinách nabitých informacemi zazněly, pak je to jeden prostý postřeh na závěr. Byl třetím bodem v seznamu, jak se nejlépe ubránit manipulaci a dezinformacím obecně. „Každou zprávu čtěte, jako by ji psal Vás názorový oponent,“ stálo zde prosté konstatování. A já si myslím totéž. U mainstreamových médií jsme se to už pomalu zase naučili, tak na tuto dovednost nezapomínejme ani u jiných. Ba ani u tohoto článku. A tak se příště na podobnou akci vypravte klidně i sami, ať to nemáte jen zprostředkované, ale z první ruky. To je totiž hned druhý z principů. Nač se zabývat informací interpretovanou, tlumočenou a agregovanou, pokud lze dohledat její původní zdroj. A ten třetí princip byl, že je nutné věnovat se všem médiím se stejnou intenzitou, protože žádné z nich nemá patent na pravdu ani na lež, a žádná analýza, potvrzující věrohodnost právě u konkrétního autora či titulu, neexistuje. Mějte tedy oči otevřené, a v roce 2025 více než kdy předtím. Dívat se bude na co. A na Kubáskovu přednášku, pokud bude i příští rok, se těším už teď.

Čtěte také:
Proč jsem smazal Mapy.cz
Proč ověřovači pravd cílí jenom na pravičáky?
Kdy nám česká média přestanou lhát o Ukrajině? Až válku prohraje?