Rodinné trauma, nacistické lágry a Václav Havel. Tohle není obyčejný český román

Trutnovské kino na historickém snímku. Zdroj: Aspektum.art
František Cinger
František Cinger Spolupracovník redakce

Trutnovský rodák Marek Přibil, novinář a prozaik, vytvořil nový román s provokativním názvem a nakonec i dějem Děti Václava Havla.

Hlavní postavou je lékař Daniel, muž středního věku, s neurovnaným manželským i sexuálním životem, který osciluje ve vztahu mezi manželkou Annou, milenkou Markétou a dalšími příbuznými. Jeho rodinný a milenecký vztah není jediným paradoxem, který Přibil vytvořil, sleduje a zdůrazňuje. Začíná to hned připomínkou dnešního kina Vesmír, kdysi Stalino, podle J. V. Stalina. Před nímž vede Daniel hovory s oživlou sochou Václava Havla, symbolem protikomunistického odporu.

Děti
Přední strana obálky. Zdroj: Aspektum

Nutno ocenit, že autor provedl důkladné rešeršní práce týkající se minulosti trutnovského kraje, zvláště v době 2. světové války a nacistické genocidy nejen židovského národa. Trutnov Trautenau se stal místem, kde Gross-Rosen, obávaný koncentrační tábor v Dolním Slezsku, zřídil několik poboček, kam nacisté sváželi židovky ze Slezska a Maďarska na práci či k nelidským pokusům. Objevil se tam i Josef Mengele, jehož osud zločince utíkajícího před pomstou přeživších, staví autor do prokladu s jeho učitelem Otmarrem von Verschuerem, jenž se dožil respektu v poválečné Německé spolkové republice. Další paradox, který Přibil využívá k působivému obrazu absurdity světa.

Přibil spojuje historické a rodinné reálie s fantazií, která má ovšem vždy dotek se skutečností. 

Připomíná mj. osobu Fritze Ritterbusche (1894-1946), Hauptsturmführera SS, velitele celého pásma ženských lágrů kolem Trutnova. Nejen v tom je román cennou připomínkou zapomínaných dějů. Rodinné vztahy, zvláště v případě babičky Alžběty, jinak maďarské rodačky jménem Erzsébet se stigmatem prožitků z Osvětimi, jsou v mnohém poznamenané utrpením z doby nacismu.

Autor spojuje hodně motivů historických a aktuálních, kdy je třeba Danielovi dáno prožít s maminkou příběh náporu rakoviny, což tvoří z románového motivu naléhavý odkaz k dnešku. Včetně obrazů hledání péče paliativní léčby apod.

Přibil spojuje historické a rodinné reálie s fantazií, která má ovšem vždy dotek se skutečností. Třeba se vzpomínkou na knihu spisovatelky Ireny Obermannové, která knižně zveřejnila svůj intimní vztah právě k Václavu Havlovi. Odtud je jen skok k dalšímu paradoxnímu využití motivů člověka, disidenta, dramatika, politika, majícímu k Trutnovu díky chatě na Hrádečku a nakonec i k rodině lékaře Daniela mimořádný vztah.

Oproti předcházejícím prózám Svátosti sadistického Boha nebo Rehabilitace Adama & Evy proměnil Přibil svůj vyprávěcí styl. Je hutnější, příběh s mnoha motivy a peripetiemi vede v poměrně rychlém rytmu reagujícím na současný svět stále více spěchající zvláště díky technologiím a sociálním sítím, než v dobách jeho začátků. O způsobu života v letech mládí Danielovy babičky či matky nemluvě. I tím nabízí čtenáři ruku k zájmu o jeho nejnovější literární dílo, které si zaslouží být vydáváno.

Román můžete zakoupit zde.

Rozhovor s autorem najdete tady.

Číslo 5/26
Upoutávka
Přečtěte si v elektronickém vydání měsíčníku TO
Odkaz
Ukázat komentáře (2)
  1. Havlismus coby bizarní myšlenkový směr už vyčpěl. Jeho hlavní slabinou je přílišný iracionální idealismus respektive nerespektování reality. Začínají převažovat negativní hodnocení Havla a jeho myšlenkového odkazu.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >