Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Francie si s islámem neví rady

Muslimové ve Francii - ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Verbální a čím dál častěji i fyzické útoky ze strany muslimů se stávají každodenní realitou těch, kteří se nenechávají zatlačit do autocenzury. Přibývá mrtvých, kteří z úst vrahů slyší výkřik: „Alláh je veliký!“

Francie se s islámem vyrovnává od chvíle, kdy se objevil. V roce 732 v bitvě u Poitiers zastavuje Karel Martel vojska chalífátu, která táhla z Pyrenejského poloostrova na sever. Evropský západ, který byl do té doby obětí islámské expanze, se ubrání a začíná dobývat ztracená území. O několik století později vyhlašuje papež Urban II. v Clermont-Ferrand první křížovou výpravu. Křesťané přecházejí do ofenzivy – načas úspěšně, než narazí na osmanskou protiváhu.

Zatímco většina Evropy se před Osmany třese, Francie s nimi kamarádí. František I. v Paříži oceňuje, jak Sulejmán tlačí na jeho habsburské nepřátele. Z islámu se na několik století stává diplomatický partner. Ale v 19. století se Osmanská říše začne rozpadat a Francie s Británií se vrhnou na její panství v severní Africe a na Blízkém východě. Tato krátká epizoda, kratší než někdejší křižácká království ve Svaté zemi, končí poválečnou dekolonizací, kdy také začíná opačný pohyb: do Francie se z bývalých kolonií vydávají masy muslimů. Dnes si tam s nimi nevědí rady.

Komplikace a bezradnost

Právě tato bezradnost je ve více než tisíciletém vztahu nová. V minulosti bývalo jasno. Muslimové bývali agresory, politickými rivaly, spojenci či koloniální kořistí. Dnes je situace komplikovanější, neboť Francie vlastně neví, do jaké kategorie je zařadit. Nejprve přicházejí na pozvání automobilek jako gastarbeitři, tedy svého druhu hosté, ale především levná pracovní síla. Když se zabydlí a proti původním očekáváním za nimi přicházejí rodiny, příbuzní a příbuzní příbuzných, situace se komplikuje; přinejmenším co do čísel a z toho vyplývajících požadavků na veřejné služby. Ale tím komplikace nekončí.

Další francouzské očekávání, které se nenaplnilo, se týkalo islámu. Francouzské poválečné elity předpokládaly, že muslimové se budou podobně jako křesťané sekularizovat: buď ve Francii na islám zapomenou, nebo si ho ponechají jako kulturní ozdobu, která nebude narušovat život sekularizované společnosti a politiky. Stal se pravý opak. Nejenže se významná část muslimů nehodlá svého náboženství vzdát, ale považuje ho za neslučitelné se stávající Francií.

Kupodivu z toho nevyvozují, že by měli z Francie odejít žít jinam, kde vládnou pravidla, jež považují za neoddiskutovatelná. Naopak očekávají, že se jim Francie přizpůsobí.

Ale největší komplikace je na straně bílé, sekulární, nemuslimské Francie. V jejích elitách vládne zmatek zapříčiněný francouzským univerzalismem. Ve francouzském myšlení je hluboce zakořeněna koncepce univerzálních lidských práv, která staví na kosmopolitní představě, že lidé napříč kulturami se v základních představách o životě a společnosti neliší. Jazyky a náboženství jsou zaměnitelnými folklorními ornamenty. Dnešní elita už dokonce zašla tak daleko, že netrvá na tom, že jediným skutečným jazykem civilizovaného člověka je francouzština – a ráda se pochlubí svou angličtinou. V takto pojaté politické korektnosti je téměř nemístné někoho veřejně označovat za muslima. O islámu pak nelze diskutovat, neboť pravidla debaty ho nedovolují ani pojmenovat; už samotná zmínka je démonizována jako „islamofobie“.

Ovšem část univerzalistů začíná mít pochyby. Rovněž předpokládají, že lidstvo sdílí jeden ideál člověka a společnosti a že Francie měla to historické štěstí, že ho dokázala hned dvakrát formulovat: v roce 1789 revoluční Deklarací práv člověka a občana, v roce 1905 zakotvením laického, nábožensky neutrálního státu. Mají však obavy, že přinejmenším část muslimů tyto historické výdobytky nesdílí, a svými aktivitami dokonce ohrožuje. Podobně jako prezident Macron chtějí této hrozbě čelit. Ale současně se chtějí vyhnout stigmatizaci islámu, neboť věří, že většina muslimů sdílí podobně jako křesťané univerzalistické ideály. Na těchto pozicích bychom dnes našli umírněnou a politicky korektní Marine Le Penovou.

K univerzalismu se hlásí i radikální progresivisté. Francie podle nich jeho ideály vyhlásila, ale coby rasistická, koloniální velmoc vzápětí zradila. Ani současná Francie se nedokázala zbavit svého rasistického a koloniálního dědictví. Ale díky masové migraci to může dokázat. Politický vůdce progresivistů Mélenchon v poslední době mluví s nadšením o lepší, „kreolizované“ Francii, která vzejde z „velké výměny“ obyvatel. I když progresivisté uznávají, že islám jejich ideály nenaplňuje, považují tento rozpor za mnohem méně závažný než „islamofobní“ reakci, za níž vidí tradiční francouzský rasismus.

A pak jsou zde národní konzervativci jako Eric Zemmour, kteří na univerzalismus nevěří. Historický ideál nevidí ve francouzské revoluci, ale v kontrarevolučním Vendée. Rádi citují de Maistrovu větu: „Člověk jako takový neexistuje. Potkal jsem Francouze, Italy, Rusy, od Montesquieua dokonce vím, že existují Peršané, ale člověka jsem ještě nepotkal.“ Právě tak mohl potkat křesťana, muslima či buddhistu, žijí ve vzájemně neslučitelných světech. Křesťanská je i současná sekularizovaná Evropa, neboť náboženská neutralita státu vychází z křesťanství a na půdě islámu nemá místo. Míchat islám do evropské společnosti je jako míchat vodu s olejem. Asi netřeba dodávat, že ve slušné společnosti platí tito konzervativci za absolutní vyvrhele.

Radikalizace islámu nebo islamizace radikalismu?

Islám vstupuje do francouzské politické debaty dvakrát. Poprvé jako výzva francouzské laicitě a podruhé jako bezpečnostní hrozba. V září 1989 ředitel jedné základní školy v Creil poblíž Paříže třem školačkám zakáže, aby ve třídě seděly v muslimském šátku. Když se jejich rodiny nechtějí podřídit, ze školy je vyloučí. Po několika týdnech si rodiny se školou dohodnou kompromis, že dívky mohou přijít zahalené, ale na vyučování si šátky sundají.

Ale působením politické nevládky SOS rasismus se případu ujímají celostátní instituce. Ministr školství a pozdější premiér Jospin prohlásí, že je třeba respektovat laicitu, ale není dobré nikoho vylučovat, a podává podnět ke Státní radě. Ta se k tomu postavila s podobnou dvojznačností: šátek je přípustný, pokud neruší pořádek, o čemž rozhoduje vedení školy. Ministr upřesňuje, že se má rozhodovat případ od případu. Následné předpisy specifikují zákaz ostentativních náboženských symbolů ve veřejných institucích.

Případ Creil je milníkem ve štěpení francouzské levice, která v historických bojích s katolickou církví definovala laicitu a tradičně odmítala jakékoliv ústupky. Někteří u toho zůstávají a se stejnou nesmlouvavostí přistupují i k islámu. Budoucnost levice však předznamenávají lidé jako ministr Jospin či socialističtí aktivisté z SOS rasismus, v muslimech spatřují nový proletariát a vycházejí jim vstříc. Od 90. let se formuje takzvaná islamolevice, která se stává významnou silou v komunální politice. Nicméně většina politických stran je dnes zasažena „obecním islamismem“, který místním politikům velí opečovávat voličsky potentní muslimské organizace.

Školy každopádně dodnes zůstávají bitevním polem. Neustávají spory kolem šátků a přibývají kolem obsahu výuky. Pokud učitel řekne o islámu něco nepěkného, musí počítat s útoky žáků, rodičů a různých místních islámských autorit. Smutným symbolem těchto útoků se stal středoškolský učitel Samuel Paty. Podřízl ho osmnáctiletý Čečenec, syn muslimských azylantů, když se doslechl, že Paty v hodinách urážel islám. Podobné vraždy jsou ojedinělé, ale verbální a čím dál častěji i fyzické útoky ze strany muslimů se stávají každodenní realitou těch, kteří se nenechávají zatlačit do autocenzury.

V lednu 2015 zaútočí dvojice alžírských muslimů na redakci satirického měsíčníku Charlie Hebdo, který si nevybíravě utahoval z proroka. Dvanáct lidí zastřelí a jedenáct zraní. Následují další útoky. Přibývá mrtvých, kteří z úst vrahů slyší výkřik: „Alláh je veliký!“ Roční průměr je dnes kolem dvaceti mrtvých a stovky zraněných. Francie se také tehdy stává nejvýznamnějším exportérem evropských džihádistů do Sýrie a Iráku, kde bojují v řadách Islámského státu a organizují teroristické útoky v Evropě. Potom, co v lednu syrská islamistická vláda zvítězila nad kurdskými milicemi, které desítky tisíc džihádistů dosud věznily, hrozí, že část se vrátí.

Strážci politické korektnosti už nemohou nadále popírat spojení mezi islámem a terorismem. Nemohou? Progresivistický politolog Olivier Roy za přizvukování hlavních médií vysvětluje, že o islám nejde. Francie prý čelí radikalizaci mládeže, jakési generační vzpouře typické pro západní společnosti. Radikálové se sice islamizují, ale to je pouze zástupný problém, mohli by si vybrat i jinou ideologii, jako svého času německou Frakci rudé armády či italskou Rudou brigádu.

Naopak arabista a islamolog českého původu Gilles Kepel nemluví o islamizaci radikalismu, nýbrž o radikalizaci islámu, který politicky nastupuje koncem 70. let s islámskou revolucí v Íránu a sovětskou invazí do Afghánistánu. Francie tedy nečelí svým vlastním rozporům, nýbrž nebezpečnému zahraničnímu vlivu. Fundamentalismus radikalizuje do té doby umírněnou muslimskou komunitu. Uznávaný akademik, který se drží faktů a kterého nelze věrohodně obvinit z islamofobie, se stává mediální hvězdou. Ale v akademickém prostředí za to platí tvrdou ostrakizací, nakonec z elitních škol odchází.

Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 2

Upoutávka
Přečtěte si v elektronickém vydání měsíčníku TO
odkaz
Ukázat komentáře (3)
  1. islám je nejenom státní darebácká náboženská ideologie, ale společně i státní politika. islám je organizovaná kriminální, zfanatizovaná zločinecká pomatená vraždící ideologie, nikoli náboženství. eurohnus stále financuje sebevražednou vítací politiku. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. globalizační plánované agendě multikulti, která zkrachovala, a bez fyzického řešení už to nepůjde. vítači mají na rukách krev. toto by bez politického, policejního a justičního krytí nikdy nebylo možné. Fialovej hnus. Netanjahuova strategie železné pěsti. Frustrace Palestinců narůstá, Izraelci se bojí o demokracii… železná pěst na filištýny jedině platí. prokázali, že pro aláhovu slávu, uřežou ti hlavu. vítači mají na rukách krev…Ukončení pomoci Palestině by bylo silné gesto, říká Zahradil. ‚Riskujeme další konflikt,‘ míní Peksa. a zase české vši radí. kožich se musí pořádně vyprášit, už z výchovného hlediska, jinak nalezou zpátky ni krok… Arabové vědí co říkají. Palestinští uprchlíci v 70. letech rozpoutali povstání v Jordánsku a Hamás je navíc odnož Muslimského bratrstva, které ve stejné době zavraždilo egyptského prezidenta. islám je ten problém a u nás jsou problém dozorové orgány nad náboženskými skupinami, ministerstvo kultury a ministerstvo vnitra. Rodová linie Muslimského bratrstva ukazuje, proč vyvstávají zásadní otázky o jejich kompatibilitě se západním demokratickým řádem. Koneckonců je to organizace, jejíž logo se skládá ze dvou zkřížených mečů a jejíž přísaha věrnosti činí z džihádu čtvrtý z deseti atributů. Jeho zakladatel Hasan al-Banna (1906-1949) proslavil výrok: „Alláh je náš cíl, prorok náš vůdce, Korán náš zákon, džihád naše cesta, smrt na cestě Alláha naše největší drahá naděje“ – což se stalo mottem Bratří. To nejsou slova, která se snadno opakují v době, kdy Západ těžce trpěl teroristickými útoky páchanými těmi, kdo se snaží prosadit svůj výklad islámských zákonů v ulicích Evropy. Džihád je jedním ze základních pilířů islámu a naši politici to moc dobře vědí, ale dělají, že to nevidí. náboženství v podání světových církví se již stala pro člověka a společnost nebezpečnými, parazitickými a brzdou duchovního růstu, protože poselství skutečných moudrých byla jejich následovníky vždy zmonopolizována, překroucena, zideologizována, zobchodována, využita a zneužita. teprve islám a muslimové přinesl do indie náboženské války, indie neznala náboženské války. podívejte se nyní jak se od svého vzniku islám rozlézal na územních mapách země. islám není náboženství, ale mafiánský organizovaný plán na ovládnutí (zotročení) světa. Už po smrti mohameda v roce 632, první Abbásovci vyvolali roku 747 za vyhroceného očekávání konce světa a příchodu Mahdího násilné povstání. výbojný Islám se do Indie dostal už v roce 712, když arabský muslimský generál Muhammad ibn Kásim dobyl oblast Sindu, Multánu v jižním Paňdžábu. Připravil tím půdu pro vznik Ghaznovské říše, Dillíského sultanátu i říše Mughalů. Starobylá země Indie, země kdysi rozdělená mezi válčící krále a prince, země sužovaná po staletí okupací cizích mocností, dokud v polovině 20. století Indie nezískala nezávislost a svobodu od těch, kteří jí vládli 300 let.
    Navzdory všem jazykovým a náboženským rozdílům se Indové sjednotili ve svém úsilí zbavit se této cizí vlády díky odvaze a odhodlání jednoho muže, Mahátmy Gándhího. Islám se do počátku 8. století rychle rozšířil do velké části Středomoří islámskou expanzí – vojenských výbojů arabských vyznavačů islámu. V čele ummy, obce muslimů, po smrti Mohameda stanuli chalífové, kteří byli zprvu voleni. Již zde došlo k rozkolu islámu na přívržence chalífů pokrevně spřízněných s prorokem (šíité) a většinové sunnity (obojí verze mohou být možné). Palestinci byli za 1. a 2. SV spojenci nacistů, ale jejich antisemitismus přetrval do dnešní doby. Tageblat Talát paša (paša byl v Osmanské říši titul pro vysoké úředníky a vojenské hodnostáře), v letech 1913 až 1917 osmanský ministr vnitra a v letech 1917 až 1918 poslední velký vezír Osmanské říše. Muž, který z titulu těchto funkcí rozpoutal v dubnu 1915 hrůzné masové vraždění, jemuž padlo za oběť více než milion Arménů, převážně žen a dětí. Z půldruhého milionu Arménů, kteří obývali multietnickou Osmanskou říši ještě začátkem roku 1915, jich bylo do podzimu roku 1916 zavražděno nebo utýráno nejméně 664 tisíc, ale možná až 1,2 milionu. Není úplně jednoznačné, kdy genocida Arménů vlastně začala. Velké pogromy, jimž padly za oběť možná až statisíce lidí, se uskutečnily už při takzvaných hamidských masakrech v letech 1894 až 1896. „Tyto masakry sloužily, slovy jednoho arménského historika, jako konfekční zkouška pro arménskou genocidu v roce 1915,“ další tisíce lidí byly zmasakrovány v roce 1909. (Masakry se zaměřovaly hlavně na Armény, ale zasáhly také syrské křesťany, jako v Diyarbakıru, kde masakr zanechal 25 000 mrtvých. Masakry začaly v roce 1894, aby se zvětšily v letech 1894-1895. Hlavními organizátory, (nápověda do tajenky- islám) tohoto zrůdného projektu se stali kromě již zmíněného Taláta paši ještě turecký ministr vojenských záležitostí Enver paša, velitel palestinské fronty Djemal paša a člen ústředního výboru vládnoucího Výboru unie a pokroku (členové tohoto politického uskupení si říkali Mladoturkové) Behaeddin Šakir Bej… asi málo kdo ze zastánců palestinských teroristů, zde ví, že Hitler byl palestinským muftím poctěn titulem „čestný muslim“ a muftího obdařil titulem „čestný Árijec“. Později nazval Hitler al-Husseíniho dokonce “fuhrerem arabského světa“. Při setkáních s dalšími nacistickými pohlaváry byla rovněž konstatována naprostá shoda v cílech a prostředcích arabského nacionalismu a německého nacizmu, namířeného proti Židům. „Na nebi Allah, na zemi Hitler“ bylo heslem arabských pronacistických fundamentalistů. John Gunther z Inside Asia v té době napsal: „Současným nejvýznamnějším arabským hrdinou je pravděpodobně Adolf Hitler“. Hitlerovi al-Husseiní slíbil, že pro něj zverbuje půl milionu arabských vojáků, ale zhroucení fronty v Africe mu splnění plánu znemožnilo. „Arabská brigáda“, vytvořená z několika tisíc arabských uprchlíků a emigrantů, skutečně založena byla, ale po odeslání na východní frontu beze stopy zmizela na kavkazské frontě, tedy byla pravděpodobně zcela zničena. Muslimští členové Waffen-SS z 13. divize při modlitbě během jejich výcviku v Německu roku 1943 … a to v době, kdy stát Izrael ještě neexistoval. Takže svádět současnou situaci kvůli vzniku Izraele (1948) a ohánět se nějakým přílivem židovských uprchlíku je zcela mimo. Ve Švédsku dávali nezletilce do péče zločineckým muslimským gangům. A nejde zdaleka jen o různé běžné sociální dávky, ale také o granty či dotace na fiktivní firmy či neziskovky, dávky za smyšlenou invaliditu či dokonce na síť údajných pečovatelských domovů pro děti. V podstatě se zdá, že v tomto případě zde ani nebyly umisťovány žádné děti, ale takzvaní „nezletilci bez doprovodu,“ což jsou zpravidla mladí dospělí muži (nejčastěji mezi 20 – 30 lety), kteří přijdou do země bez dokladů a prohlásí se za „nezletilé sirotky.“ o tom koudelka jistě ví. hranice kontrolují vždy na podzim, až už celá muslimská kamarila dorazila. islám není náboženství, ale mafiánský organizovaný plán na ovládnutí (zotročení) světa. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. z uprchlického tábora je do pár let 2,5 milionové odlité město z betonu, kde za cizí peníze vykuci solidně vegetí dekády až stovky let. mezitím si zvolí militantní džihádysty, ( V GAZE 77% oprávněných voličů), kteří vyvraždí kohokoli. to tady na Zemi nechceme. mluvčí Bílého domu Scott McClellan: „Nejednáme s Hamásem. Je to teroristická organizace, na tom se nic nemění.“ Útok na Izrael ze 7. října 2023 byl jen začátkem, přijde „druhý, třetí, čtvrtý“, dokud nezničíme židovský stát. Prohlásil to Ghazí Hamad, mluvčí teroristického hnutí Hamás v rozhovoru pro libanonskou televizi LBCI. Mírotvorci bývají v konfrontaci se zlem naivní. Po vzniku palestinské autonomie jeden její prominentní funkcionář Fajsal Husejní veřejně přiznal, že ji „Izraelci považují za cestu k míru, kdežto my ji chápeme jako trojského koně k likvidaci židovského státu“. také vyhlásili jinověrcům svatou válku… muslimy ovládá tisíciletá fanatická nenávist, kterou již sají společně s mateřským mlékem, vůči Židům, káfirům, jinověrcům, kterou vštěpují svým dětem od školních lavic. Mírotvorci bývají v konfrontaci se zlem naivní. fialovej eurohnus. „Všichni jsou jistým způsobem v šoku, protože i když v poslední době proběhlo hned nespočet útoků noži a automobilem, tak nikdo nečekal, že opět budou hrát roli výbušniny.“ ďábelská vatikánská hlupácká prostoto.. eurofialový hnus. „Írán překročil veškeré meze.“ Lipavský předvolal íránského velvyslance. voni jsou hlava, lipavský, islám není oddělen od státu, neuznává odluku náboženství od státu. a irán již dávno vyhlásil válku západu, čili i české republice. takže racek má zpoždění, ale jako ohlupování obyvatel dobrý…čest práci. Historik: Palestinci úzce spolupracovali s Hitlerovým režimem, nenávist k Židům zůstává. islám je organizovaná zločinecká pomatená vraždící ideologie, nikoli náboženství. Islám nemá s islámem nic společného. Islám znamená odevzdání se bohu, tzn život pod přímým vedením samotného boha (není předmětem textu). aeurohnus stále financuje sebevražednou vítací a dotační politiku. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. fialový eurohnus…. stbčeský rozhlas se pokouší rozdmýchávat antisemitizmus veřejným nastolováním témat libtardů na ideu kriminální ideologie vzniku palestinského státu. což je nepřípustné, čest práci. Šokovaná Francie. Maskovaní útočníci u školy „zmasakrovali“ 15 letého hocha. ten zemřel. o čem se mlčí – ani slovo ISLAM, bez jeho postavení mimo zákon to nepůjde, ne ne ne. vítači mají na rukách krev..tak zas nezapomeňte zapálit svíčičky a položit pietní plyšáky. neni možné kolektivně vítat a pak jen jednotlivě trestat, to je překvapení, kde se vzal, tu se vzal najednou nový stb pojem proxís, přitom právě islám realizuje všude po světě tenhle proxis, právě proto, že jde o státní křiváckou šmejdskou ideologii… Od 14. století v Nigérii, v důsledku činnosti misionářů z Mali, postupně docházelo k islamizaci oblasti. V 16. století již byla dokončena. Na konci 18. století, za vlády Abioduna (1770–1789) vypukla v Oyo občanská válka. Nakonec byla říše rozvrácena muslimskými Fulby. Výsledkem hospodářské krize v Sůdánu byl vzestup mahdistických sil, které by v dnešní terminologii šlo označit za islámské fundamentalisty. Jejich vůdce Muhammad Ahmad ibn Abd Alláh od roku 1881 až do pádu Chartúmu v lednu 1885 vedl úspěšné vojenské tažení proti osmansko-egyptské vládě. Nakonec zavedl v celém Súdánu islámské právo šaría. Jeho nástupci pak chalífát. Brzy již jejich agresivita ohrožovala i sousední Etiopii a Egypt. Egypt však uhájili Britové a z Etiopie byli mahdisté vyhnáni Italy a Belgičany. Ahmad Šara, šéf hlavní syrské povstalecké aliance Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a nyní nejmocnější muž v Sýrii vyjádřil obdiv papeži Františkovi a řekl, že křesťany považuje za nedílnou součást syrské společnosti. Před tím ale deklaroval opak… Šara se na Nový rok setkal s vikářem Kustodie Svaté země v Damašku Ibrahimem Faltasem. Na Faltasovu zprávu o setkání v sobotním vydání vatikánského deníku L’Osservatore Romano upozornila agentura ANSA. tak si sbalte to svý libtardí lego a táhněte všichni k čertu..🤮 Jahjá Ibrahím Hasan Sinvár je známý také jako řezník z Chán Júnisu. Svou kariéru založil na zabíjení Palestinců, kteří podle něj kolaborovali s Izraelem. Namísto čtyř doživotí se na svobodu dostal v roce 2011 při výměně tisícovky islamistů za uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita. Sinvár, který byl v roce 1989 v Izraeli odsouzen na čtyři doživotí, v roce 2017 prohlašoval, že hodlá zastávat přístup mírumilovného odporu. Rétoriku ale brzy výrazně zostřil. Tři roky před propuštěním byl Sinvárův život za mřížemi ohrožen zhoubným nádorem na mozku. Izraelští doktoři mu náročnou operací zachránili život. Podle IDF výstavbu tunelu vedl Muhammad Sinvár, bratr vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvára. „Řekla jsem mu, že stát Izrael vyhrál bitvu o jeho život, zachránil ho. A on na to: No a? To je vaše starost. Nejsem vám vděčný,“ vzpomínala v roce 2019 bývalá ředitelka věznice ha-Šaron Betty Lahatová. Wir schaffen das, zdegenerovaný národ….komu není rady…. Na izraelsko-syrských hranicích docházelo k opakovaným střetům již několik let, a jako by to nestačilo, byla v roce 1964 vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), v jejíž chartě se otevřeně hovořilo nejen o neplatnosti vzniku státu Izrael, ale i o jeho zničení. Zde je třeba konstatovat, že žádný stát Palestina nikdy předtím neexistoval a části území pro něj určených rezolucí OSN z roku 1947 byly v rukou Jordánska (Západní břeh Jordánu) a Egypta (Pásmo Gazy). Organizace Abú Nidala (OAN) je palestinská teroristická organizace založená Abú Nidalem. Do roku 1974, kdy vystoupila z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) nesla název Revoluční rada Fatahu. Byla také označována jako: Arabské revoluční brigády, Revoluční organizace socialistických muslimů či Černý červen. Odmítá jakékoliv kompromisy s Izraelem. Zároveň se stala nájemnou teroristickou organizací působící i mimo Izrael (Rakousko, Německo, Turecko, Rumunsko, Indie). frakce Černé září se nechvalně proslavila, mimo jiné, při útoku na letních olympijských hrách v Mnichově známém jako Mnichovský masakr. 5. září 1972 osm teroristů (ze skupiny Al Fattáh a Černého září) zajalo členy izraelské výpravy. V roce 1982 spáchala OAN atentát na izraelského velvyslance v Londýně, což se nakonec stalo záminkou pro První libanonskou válku. V prosinci 1985 provedl ozbrojené útoky na přepážkách izraelské letecké společnosti El Al v Římě a ve Vídni. Při útocích OAN zahynulo celkem na 900 lidí. Stát Izrael byl založen 14. května 1948. Izrael vytvořil vládu národní jednoty. Aktuální stupňující se střety v oblasti Golanských výšin – a vhodně formulované zpravodajské informace předávané Arabům Sovětským svazem vybudily v představitelích Sýrie a Egypta představy, že Izrael chce co nevidět zahájit válku. Hranici mezi Izraelem a Egyptem kontrolovala po válce z roku 1956 na demilitarizovaném území Sinajského poloostrova vojska OSN. 15. května 1967 začal Egypt vojensky obsazovat Sinaj, když si před tím vynutil stažení jednotek OSN. O šest dní později zablokovali Egypťané Tiránský průliv a tím i jediný izraelský přístav Ejlat v Rudém moři. Někdy se o zablokování Tiránského průlivu hovoří jako o „prvním výstřelu“ nadcházející války. Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Tunisko, Maroko, Alžírsko, Súdán. Britové v roce 1953 poskytli Súdánu samosprávu, nezávislost byla vyhlášena 1. ledna 1956. Pod vládou Džafara Nimeiryho zavedl Súdán v roce 1983 islámské právo šaría. To vyhrotilo rozpory mezi islámským severem a křesťansko-animistickým jihem a vedlo k občanské válce, jež vyvrcholila odtržením Jižního Súdánu v roce 2011. V letech 1989 až 2019 zažil Súdán vojenskou diktaturu vedenou Umarem al-Bašírem, počet jejíchž obětí se odhaduje na 400 tisíc, i kvůli etnické čistce v oblasti Dárfúru. .. Írán musí reagovat na smrt Haníji. Na Blízkém východě platí jen síla a zákon odvety, říká exdiplomat Jiří Schneider, bývalý velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní expert.. britové to už pochopili nyní také. vítači mají na rukách krev. islám byl za 1. a 2. světové války spojencem nacistů, ale jejich antisemitismus přetrval do dnešní doby. v letech 1913 až 1917 osmanský ministr vnitra a v letech 1917 až 1918 poslední velký vezír Osmanské říše Tageblat Talát, muž, který z titulu těchto funkcí rozpoutal v dubnu 1915 hrůzné masové vraždění, jemuž padlo za oběť více než milion Arménů, převážně žen a dětí. Z půldruhého milionu Arménů, kteří obývali multietnickou Osmanskou říši ještě začátkem roku 1915, jich bylo do podzimu roku 1916 zavražděno nebo utýráno nejméně 664 tisíc, ale možná až 1,2 milionu. velké pogromy, jimž padly za oběť možná až statisíce lidí, se uskutečnily už při takzvaných hamidských masakrech v letech 1894 až 1896. „Tyto masakry sloužily, slovy jednoho arménského historika, jako konfekční zkouška pro arménskou genocidu v roce 1915,“ další tisíce lidí byly zmasakrovány v roce 1909, hlavními organizátory tohoto zrůdného projektu se stali kromě již zmíněného Taláta paši ještě turecký ministr vojenských záležitostí Enver paša, velitel palestinské fronty Djemal paša a člen ústředního výboru vládnoucího Výboru unie a pokroku (členové tohoto politického uskupení si říkali Mladoturkové) Behaeddin Šakir Bej… asi málokdo, ze zastánců palestinských teroristů, zde ví, že Hitler byl palestinským muftím poctěn titulem „čestný muslim“ a muftího obdařil titulem „čestný Árijec“. Později nazval Hitler al-Husseíniho dokonce “fuhrerem arabského světa“. Při setkáních s dalšími nacistickými pohlaváry byla rovněž konstatována naprostá shoda v cílech a prostředcích arabského nacionalismu a německého nacizmu, namířeného proti Židům. „Na nebi Allah, na zemi Hitler“ bylo heslem arabských pronacistických fundamentalistů. John Gunther z Inside Asia v té době napsal: „Současným nejvýznamnějším arabským hrdinou je pravděpodobně Adolf Hitler“. Hitlerovi al-Husseiní slíbil, že pro něj zverbuje půl milionu arabských vojáků, ale zhroucení fronty v Africe mu splnění plánu znemožnilo. „Arabská brigáda“, vytvořená z několika tisíc arabských uprchlíků a emigrantů, skutečně založena byla, ale po odeslání na východní frontu beze stopy zmizela na kavkazské frontě, tedy byla pravděpodobně zcela zničena. EU došla trpělivost se židovskými radikály. Za útoky na palestince poprvé čelí sankcím. ale to je zajímavé, že s muslimským vražděním a znásilňováním po celé evropě zatím trpělivost drží, nejenom to, nadále toto vítají a financují. v roce 1964 byla vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), v jejíž chartě se otevřeně hovořilo nejen o neplatnosti vzniku státu Izrael, ale i o jeho zničení. Zde je třeba konstatovat, že žádný stát palestina nikdy předtím neexistoval. islám si vždy krvavě dobíval své sféry vlivu, chtěli svůj stát a taky si ho vydupali ( pakistán, bangladéš, irán, súdán), chtějí kalifát v německu, francii) při pogromech v indii se uvádí od 2 milionů do 10 milionů zavražděných. tak zas nezapomeňte zapálit svíčičky a položit pietní plyšáky. není možné kolektivně vítat, a pak jen jednotlivě trestat, to je překvapení, kde se vzal, tu se vzal najednou nový stb pojem proxís, přitom právě islám realizuje všude po světě tenhle proxis, právě proto, že jde o křiváckou šmejdskou ideologii…tak si sbalte to svý libtardí lego a táhněte všichni k čertu.. fialový eurohnus 🤮🤮🤮🤮V islámu je homosexualita haram (zakázaná), ale sodomie pro džihád je povolena. Vedení islamistické skupiny Tahrír aš-Šám, které po svržení režimu Bašára Asada řídí chod Sýrie, plánuje na první pohled drobné úpravy ve školních osnovách. Židé a křesťané si podle něj zaslouží zatracení, zmizet by měly i zmínky o některých historických událostech. nynější prozatímní vládce Sýrie Ahmad Šará. Tato skupina, známá jako fronta an-Nusrá, byla součástí al-Káidy, dokud v roce 2016 nepřerušil s džihádistickou sítí styky a svou organizaci nepřejmenoval na frontu Fatah aš-Šám, z níž se poté stala islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS). prozatímní vládce Sýrie Ahmad Šará. Šará v rozhovoru pro televizní stanici al-Džazíra v roce 2015 označil alavity za součást sekty, která se „pohybuje mimo náboženství Boha a islámu“, a vyzval je ke zřeknutí se Asada a změně svého přesvědčení, aby zůstali v bezpečí. vydání digitálního časopisu Islámského státu Dabiq z roku 2014 ospravedlňuje zotročení jezídských žen. Britská policie obvinila z trojnásobné vraždy mladíka kvůli útoku nožem na děti.. Fanoušci Taylor Swift vybrali přes sto tisíc liber pro oběti útoku nožem. Tři vídeňské koncerty Taylor Swiftové byly kvůli teroristické hrozbě zrušeny. asi byly moc pravicové, nebo….nezapadly do rámce doby, nu což…Současný 2025 systém přidělování evropských fondů je neprůhledný a náchylný k zneužití. Podle antropoložky Florence Bergeaud-Blacklerové, která se dlouhodobě zabývá problematikou islamismu v Evropě, dochází k „entrizmu“ organizací spojených s Muslimským bratrstvem do evropských programů, zejména v oblasti sociálních věd. Tyto organizace využívají evropské fondy k podpoře ideologií, jako je „islamizace vědy“, která reinterpretuje sociální vědy skrze prizma islámu. „Spálíme vás, jako to udělal Hitler, ale tentokrát nezůstane ani jediný z vás.“ Palestinský novinář Samer Elzaenen, který pravidelně vystupuje na arabském kanálu BBC a reportuje z Gazy, vyzýval na sociálních sítích k násilí vůči Židům. BBC uvedla, že o jeho aktivitách na sociálních sítích nevěděla, ale pro antisemitismus prý v televizi není místo… Hámid bin Abdal Sání je člen vládnoucí rodiny Státu Katar, který byl od září 2004 v České republice zhruba rok vazebně stíhán za pohlavní zneužívání, ohrožování výchovy mládeže a kuplířství, jehož se dopustil opakovaným souložením s nezletilými dívkami v Praze. Podle obžaloby zneužil celkem 16 dívek, přičemž čtyřem z nich v té době ani nebylo 15 let. 4. dubna 2005 rozhodl ministr spravedlnosti České republiky JUDr. Pavel Němec (Unie svobody) o předání trestního stíhání do Kataru. nechal v roce 2005 propustit katarského prince Hámida bin Abdal Sáního (48) do jeho země. Princ byl obviněný z toho, že měl ve svém bytě v pražské Lumírově ulici sex s šestnácti dívkami, z nichž čtyřem ještě nebylo patnáct let. To zdůvodňoval Pavel Němec hlavně tím, že byl shromážděn dostatek důkazů, na jejichž základě bude moci katarský soud řízení uzavřít. Katarský soud žádný trestní čin nenašel… „Věci jsou velmi jasné. Šíří se tichý islamismus, který se snaží proniknout do sportovních, kulturních, společenských a dalších sdružení,“ komentoval zprávu francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau, podle něhož „konečným cílem je zatlačit celou francouzskou společnost směrem k právu šaría“…Zastavme šíření islamismu. To neříká nějaký „dezolát“, ale prezident Macron…Čtyřiadvacetiletý Naveed Akram, který o víkendu spolu se svým otcem střílel na lidi na pláži Bondi Beach v australském Sydney, si po probrání z kómatu za přítomnosti lékařů vyslechl policejní obvinění z 59 trestných činů, včetně 15 vražd a terorismu. Našli u něj propagační materiály spojené s Islámským státem (IS) a vystopovali jeho vazby na teroristy sedm let nazpět. Nyní je ve vazbě. „Každý by si přál mít syna, jako je ten můj. Je to hodný kluk,“ uvedla jeho matka. Být matkou masového vraha není jistě nic příjemného. Jinak zjevná nefunkčnost australských úřadů. Věděly léta o verbíři pro IS a zřejmě nijak nezasáhly. „Z toho je jasně vidět, že žádný umírněný muslim neexistuje. Mají to zažrané pod kůží.“ V Itálii bylo zatčeno devět lidí, které policie podezřívá z toho, že během posledních dvou let měli teroristickému hnutí Hamás poskytnout přibližně sedm milionů eur (přes 170 milionů korun), které byly navenek vybírány na humanitární účely prostřednictvím charitativních organizací se sídlem v Itálii. Informuje o tom agentura Reuters. Peníze podle vyšetřovatelů mířily k vojenskému křídlu Hamásu a k podpoře rodin sebevražedných atentátníků. Mezi zatčenými je i šéf Palestinského sdružení v Itálii… Prvních 72 hodin katastrofy. Česká příručka se slovo „válka“ bojí vyslovit. taktéž slovo islám v médiích. …fialový eurohnus https://messerinzidenz.de/ https://x.com/realMaalou https://x.com/RMXnews

  2. Když se zabydlí a proti původním očekáváním za nimi přicházejí rodiny, příbuzní a příbuzní příbuzných, situace se komplikuje; ………..

    No, k nám za socialismu také přicházeli Vietnamci, Kubánci i jiní pracovat a vzdělávat se. Ale nezabydleli se a nikdy za nimi žádné rodiny, příbuzní a příbuzní příbuzných nepřijeli. Komunisté to prostě nedovolili.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >