Česko ve vleku Aspen Institutu

Aspen Institute je politickou neziskovkou. Jednou z nejstarších, ale se sjezdovkami v Aspenu souvisí. Zakladatel institutu, chicagský průmyslník Walter Paepcke, zde začal hned po válce budovat lyžařský resort. Po svých rodičích, německých emigrantech, zdědil prosperující firmu, kterou rozšířil až k CCA, Container Corporation of America. Ta od třicátých let vyráběla kartonové krabice coby obaly na cokoliv, od pracích prášků až po elektrospotřebiče, a právě její výnosy dovolily pojmout koncept střediska velkoryse.

Otevřeno mělo být v roce 1949 k dvoustému výročí narození Johanna Wolfganga Goetha. K ambicióznímu projektu přizval Paepcke známá jména, rakouského slalomáře Friedla Pfeiffera, ale také Herberta Bayera, architekta Bauhausu. Měl na starost nejen obnovu budov, ale také design a propagaci nového letoviska. Cílem byla proměna chátrajícího hornického městečka ve sportovně kulturní centrum amerických elit, ke kterým měl Paepcke blízko. Jeho žena Elizabeth byla sestrou diplomata Paula Nitze z amerického ministerstva obrany.

Dlouhý seznam sponzorů

Výstavba šla rychlým tempem. Už v roce 1946 zde funguje Lift-1, nejdelší sedačková lanovka na světě. Plánuje se obnova Wheelerovy opery a dalších významných budov. Bayer se stěhuje do Aspenu natrvalo se svou novou ženou, dcerou dadaistické básnířky Miny Loy. Rozmach a společenský život začíná. Na dvacetidenní oslavu Goethova výročí dorazí přes dva tisíce významných osobností uměleckého a politického života z celého světa. A o rok později se zde koná první šampionát ve sjezdovém lyžování ve Spojených státech vůbec. Zatímco sportovní aktivity zastřešuje Paepckeho Aspen Skiing Company, pro kulturní a politické dění zakládá s Bayerem a ropným magnátem Robertem O. Andersonem Aspen Institute for Humanistic Studies.

Ačkoliv institut sídlí ve Washingtonu, D.C., svá školicí centra má právě v rodném Aspenu. Je financován nejen z poplatků účastníků seminářů, ale taktéž od Carnegie Corporation, fondu bratrů Rockefellerových, nadací manželů Gatesových nebo Henryho Forda a dalších dárců. Řeší se zde vše. Od teoretické fyziky přes umění a fotografie až po mezinárodní politické záležitosti. A také klimatické otázky, východní filozofie, urbanizace a ochrana veřejného zdraví. A samozřejmě byznys. S institutem spolupracují přední filantropové, americké univerzity a jezdí se sem školit i poslanci z Kongresu. Školicí areály se postupně rozšířily i do dalších států a dary pro své fungování získává institut až ze Spojených arabských emirátů nebo Království Saúdské Arábie.

Elitní klub

Program institutu New Voice Fellowship vychovává žadatele z Afriky, Latinské Ameriky a Asie, zatímco Henry Crown Fellowship pak podnikatele ze soukromého sektoru, aby se stali lídry rozvojových projektů. Dalším programem je Aspen Young Leaders Program pro mladé evropské lídry. Institut tak slouží nejen jako místo setkání, ale i výchovný inkubátor pro nové světové elity, skrze síť absolventů Alumni Network. Zároveň ale oceňuje i osobnosti stávající. Cenu filantropa Henryho Crowna, ředitele americké zbrojovky General Dynamics, obdrželi Colin Powell, Jimmy Carter, Patty Stonesifer z Gatesovy nadace, Condoleezza Riceová, Jeff Bezos nebo Madeleine Albrightová. Na klimatické konferenci Aspen Ideas Climate vystoupila loni i Kamala Harrisová. Ve správní radě najdeme Javiera Solanu, jordánskou královnu Núr i Arneho Duncana, bývalého ministra školství. Řeklo by se, že jde o značně elitní klub, ale to institutu nebránilo požádat o osm milionů dolarů federální podpory, určené na ochranu výplat zaměstnanců v malých podnicích v době pandemie, kterou se rozhodl vrátit až po mediálním skandálu.

Známí Češi

Ve správní radě Aspen Institutu pro střední Evropu figuruje Pavel Řehák, bývalý generální ředitel České pojišťovny. To byl, mimochodem, onen neznámý člověk, který v březnu 2020 přišel za Hamáčkem s excelovou tabulkou predikující katastrofické následky neřízené pandemie. A začala tvrdá série vládních opatření. Nepřekvapí ani bývalý generální ředitel českého a slovenského T-Mobile Milan Vašina, výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe, známý i z Kiskova Dobrého anjela. Ten je od 15. února kancléřem našeho prezidenta, generála Petra Pavla.

Dalším známým jménem je Ivan Hodáč, bývalý generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů, předseda dozorčí rady institutu a člen expertní skupiny Evropské komise pro Transatlantické obchodní a investiční partnerství TTIP. Dále zde nalezneme Jana Farského, Ditu Charanzovou, bývalého viceguvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu nebo Michaelu Bakalu. Právě Bakalova nadace pomohla po dlouhodobém lobbování bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga založení středoevropské pobočky zafinancovat. Honorárním předsedou správní rady je pan Michael Žantovský, výkonný ředitel Knihovny Václava Havla, dalšího Bakalova projektu.

Jedním ze současných programových manažerů je pak i Tomáš Fridrich, pod kterého spadají čeští alumni, tady spolek působící již od roku 1997 jako dobrovolné uskupení absolventů Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl vedoucím festivalu Zažít město jinak, Das Filmfest a mnoha interdisciplinárních projektů pražského Goethe-Institutu. Zdá se, že se kruh uzavírá. Jsme zpátky u Goetheho a původní myšlenky zakladatelů Aspen Institutu, jak z lyžařského střediska pomocí vzdělávání mladých změnit svět podle představ vládnoucích elit. Nikoliv neúspěšně. 

A mimochodem. Víte, jakou mapu světa používali v USA všude na školách? Nádherně zpracovaný a dodnes oceňovaný World Geo-Graphic Atlas z roku 1953. Jeho autorem nebyl nikdo jiný než Herbert Bayer, výtvarník a designér Bauhausu, milovník lyžování a občan Aspenu. A vydala jej Container Corporation of America průmyslníka Waltera Paepckeho.

Zdá se, že se kruh se uzavřel.

Text vyšel v březnovém čísle měsíčníku TO.