Menu
Přihlásit se

Reportáž.

Stánek „disentu“ před úřadem vlády čelí lhostejnosti i útokům zvířecími exkrementy

Před Úřadem vlády na pražském Klárově stojí už od května stánek. Nic se tam neprodává a fronty se u něj netvoří. Je totiž petiční. A protivládní. Občas se tam něco semele. Pak se k věci vyjadřuje i sám ministr vnitra. Málokdo se ale přijde zeptat osobně, o co autorům jde. A tak jsem to napravil.

Pavel Cimbál Pavel Cimbál
Publikováno 06/10/2023
Doba čtení 4 min.
Petiční stánek u Úřadu vlády. Zdroj: Pavel Cimbál

Stánek najdete snadno. Stojí na pražském Klárově, naproti Úřadu vlády, v ulici U Bruských kasáren. Pouhých pár metrů od brány tajného objektu K 111. Ten byl zbudován, spolu se Stalinovým pomníkem, v polovině 50. let. Měl sloužit k ochraně vládních činitelů. Stánek zde stojí od poloviny května, ale nechrání jej nikdo. Proto se stal oblíbeným místem, kam si zajít pro konfrontaci.

Jedna taková, vyvolaná Terezou Hofovou (ve skutečnosti Oldřiškou Blujovou), ze skupin NAFO a Illumicati, skončila začátkem srpna potyčkou. A mediální smrští a palcovými titulky. Smrští, kde dostala prostor pouze jedna strana. Nikdo se neptal, proč tam vlastně byla a co tam dělala. Ani co potyčce všechno předcházelo. A on se vlastně nikdo na nic neptal. Tento stánek je mediální tabu. Píše se o něm teprve tehdy, když se tam, slovy ministra Rakušana, rvou. Což je asi dost pozdě. A tak jsem se tam, v období relativního klidu, vypravil.

Je vlahý podzimní podvečer, krásné babí léto. Bude okolo sedmé hodiny, ale dá se ještě posedět venku. A přesně tak tomu je i u stánku. U bílého plastového stolu vidím asi osm lidí, kteří se polohlasně baví. Na stole je pár hrnků s čajem, kávou a domácím pečivem. Vypadá to na milou sousedskou sešlost.

Jediným cílem je demise vlády

Pozdravím a ptám se, kde je Ondřej Thor, hlavní iniciátor protestu. Slušně mi odpoví a nabídnou židli, asi jsou rádi, když se někdo nový zastaví. Ondra prý bude někde poblíž, nebo spí, ale zavolají ho. Paní vedle se mne ptá, jestli nechci zákusek, ale to už přichází pan Thor a tak mu rovnou pokládám několik otázek.

Kdy nápad s petičním stánkem vzniknul a co k němu vedlo?
Šestnáctého dubna jsem tady byl s Jindřichem Rajchlem. Čekali jsme na demisi. Já jsem tady čekal čtyři dny v kuse a spolu se mnou to vydrželi další dva lidé. Zjistil jsem, že je tu příjemná atmosféra. Lidé nosí jídlo a dá se to nějakým způsobem ustát. Když demise nepřišla, měsíc poté jsem se rozhodl, sám na své triko, přijet sem zpět a pokračovat. Protože nemohu nečinně přihlížet tomu, co se kolem nás děje.

Existuje nějaký limit, kdy bude cíl protestu naplněn?
Až přijde demise. Tady budu do demise a demise je mým cílem. Politické ambice nemám. Až přijde demise, tak nastane pomyslný Ragnarök, konec Asgardu. Petiční stánek tím skončí a já pojedu domů, do Ústí nad Labem.

Mohu se zeptat, koho jsi volil?
Tykáme si. Záleží na tom, v jakých volbách. V parlamentních volbách jsem myslím volil Trikoloru.

Co bylo tvým nejhorším zážitkem na tomto místě?
Jsem tu 132. den. Nejhorší je asi lhostejnost. Těch devíti milionů lidí, kteří jen nečinně přihlížejí tomu, co se tady v té republice děje. Nejtěžší je vlastně najít způsob, jak sem ty lidi přilákat a jak je aktivovat. Myslím si, že těch souvislostí už je moc. Jak na poli zdravotnictví, ve veřejném sektoru, ve školství, v obraně, prostě tohle už musí skončit.

Máš nějaké eso v rukávu, jak změnu uspíšit?
My jsme tu nad tím debatovali a debatujeme skoro každý den. Zkoušíme nějakým způsobem najít cestu. A ta nenásilná cesta je podle mne to, aby ti lidé přišli a semkli se. V tuhle chvíli tady máme, jako hlavní aktivitu, že dříve lidé mohli nosit kolíčky. Aby poukázali na svoje názory, které tady byly vylepené. A teď lidé mohou nosit podsedáky. Našim cílem je na svatého Václava zkusit udělat řetěz kolem Strakovy akademie. V devět hodin je tady snad den otevřených dveří. Nějací lidé by tu být měli. Může se přijít kdokoli podívat. Máme tady 800 podsedáků. A cílem bude dostat k nim i těch 800 lidí, kteří budou ochotní na nich sedět, a vytvořit tak řetěz, a nějakým způsobem akademii blokovat. Bude prodloužený víkend. Mohou tu přespat. Mohou tu zůstat. Kafe tady bude.

Došlo na nějakou reakci od úřadu vlády?
Rakušan na Twitteru petiční stánek schválil, že je v pořádku. V rámci ohlášeného shromáždění, od Prahy 1, tady můžeme být. To znamená, že nějakým způsobem zvyšujeme tlak na vládu. A asi s tím mají problém, protože nás neumí ani pozdravit ze slušnosti, když jdou do práce. My je třeba pozdravíme, a oni pozdrav teď už někdy i opětují, ale jinak zatím žádná reakce od nich není.

Potkal ses tu s někým z úřadu vlády osobně?
Jeden den přišel člověk. Dělá tam na pozici nějakého analytika, byl teprve druhý den v práci. A tak se přišel zeptat, co tady řešíme za témata. Když jsme je pojmenovali, tak skončil u dřevomorky a uhlíkové neutrality. Což je zase to jeho téma. Asi chápu, je analytik, tak má svěřená nějaká taková. Ale jinak k nám nikdo nepřišel.

Jak skončil nedávný útok zvířecími exkrementy?
Ten skončil tak, že jsme jej nahlásili na policii. A zatím čekáme. Já jsem k tomu zaujal takový postoj, že čím víc se člověk s hnojem maže, tím víc smrdí. Takže to vlastně ani řešit nebudu. To je prostě blbý den. Tady, v tom místě. Jako jeden z mnoha.

Co si myslíš o stáncích na Václaváku dle tvého vzoru?
To jsem zaznamenal, tuhletu zprávu. Ale článek už jsem nestihl dohledat, takže nevím, kde je. Ale jsem rád, že petiční právo v tomhle zkorumpovaném, okupačním státě ještě funguje. A že lidé ho mohou prostě využívat tak, jak potřebují.

Troufneš si odhadnout, kdy může tato akce skončit, ať už úspěšně, či nikoliv?
Od prvního dne tomu dávám týden, maximálně dva. Teď už vím, že s každým dnem se to blíží. A myslím si, že vzhledem k tomu, jak ta témata přibývají, máme tu volby na Slovensku, v Německu odškodňují lidi v rámci zdravotních komplikací po očkování, a vzhledem k tomu, že v Polsku se to bouří, v Maďarsku, Bulharsku, tak si myslím, že tady ta vláda, a tenhle systém celkově, nebude mít dlouhého trvání.

Máš nějaký plán na zimu, až přijde mráz a nepříznivé podmínky?
Zimu řeším. Desátý měsíc zatím ještě není. Předpokládám, že nejpozději desátý měsíc to skončí a v březnu tady nebudu. Chtěl bych ještě pozdravit všechny Čechy, Moravany, Slezany a všechny lidi dobré vůle. A umožnit jim návštěvu tady toho prostoru, kdyby chtěli. Je to klidné místo, kde najdete lidi, kteří smýšlejí stejně. A čekají na demisi této zkorumpované, okupační vládní garnitury.

—–

Vláda občany nepotřebuje

Ondřej Thor má pravdu. Lidé dobré vůle. Novodobý disent. Z té sousedské sleziny duch 80. let tak trošku dýchal. Iluze, naivita a idealismus. A také odhodlání, vytrvalost a optimismus. Disent, v mnohém stejný, ale v mnohém také jiný. Tehdy, když se stal režim směšným, bylo už jasné, že je vyhráno.

Dnes máme vládu, která je k smíchu prakticky od začátku, ale vyhráno zdaleka není. Ono je jí to totiž jedno. Občany a jejich podporu nepotřebuje. Má svá média. A dost možná mají i média svoji vládu, jak trefně podotknul bloger Vidlák. To jde pak uhrát i bez publika, s dvouprocentní podporou. Protože u vlády je všehovšudy jen pár lidí. A ne pár set tisíc jako na Letné o pár set metrů výš.

Takže mohou být vlastně úplně klidní…

Komentáře (0)

Napsat komentář