Menu
Přihlásit se

Jarosław Kaczyński, předseda polské opoziční strany Právo a Spravedlnost (PiS) se ve svých 74 letech rozhodl opět kandidovat na funkci předsedy PiS. Rázně tak utnul spekulace o jeho možných nástupcích či o štěpení PiS na různé frakce. O jeho výhře na nastávajícím volebním sněmu stany není pochyb, a pokud mu zdraví dovolí, povede stranu až k volbám v roce 2027, tedy nebudou-li nutné volby předčasné.

Jaromír Piskoř Jaromír Piskoř
Publikováno 13/03/2024
Doba čtení 5 min.
J. Kaczynski, Ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Kaczyński se dlouhodobě řadí k čelným evropským politikům. Ve vrcholné politice se pohybuje již od roku 1989. Jeho tradičně katolický konzervativismus je ale v Evropě vzácný, a je proto častým terčem různých levicových a liberálních politiků či novinářů. O něm samém vyšlo asi deset knih tvářících se vážně. Většina negativních. Těch nevážných brožur a volebních materiálů stovky. Je častokrát terčem polského bulváru, který se mu vysmívá tu za sešmajdané boty či staromládenecké manýry ohledně chovu jeho koček. Je to ale politik, který je bezesporu a dlouhodobě silným hybatelem polské politické scény.

Doba Solidarity

Právník Kaczyński se v době před rokem 1989 zabýval monitorováním politických procesů, které v Polsku ve značné míře souvisely s činností odborového svazu Solidarita. Se svým bratrem Lechem Kaczyńskim následně tvořili politické zázemí Wałęsovi, aby pak po jejich dramatickém rozchodu založili politickou pravicovou formaci Porozumienie Centrum. Zprvu úspěšná strana se koncem devadesátých let nedovedla vypořádat s vnitřním sporem a odchodem bratrů Kaczyńských, kteří se v roce 2001 se svou novou stranou Právo a Spravedlnost (PiS) s devíti procenty podpory dostali do Sejmu. PiS v roce 2005 volby vyhrálo. V roce 2007 ale došlo k rozpadu koaliční vlády a po mimořádných volbách se dostal k moci věčný Kaczyńského oponent Donald Tusk. Vládl v koalici dvě funkční období, aby jej Kaczyński a jeho PiS nahradili po volbách v roce 2015. V roce 2023 se Tusk vrátil v Polsku k moci a Kaczyńského PiS, ačkoli volby po osmi letech u moci vyhrálo, skončilo v opozici.

Jarosław premiérem Lech prezidentem

Politický tandem bratrů Kaczyńských byl zcela nepřehlédnutelný hlavně v roce 2006, kdy byl Jarosław polským premiérem a Lech polským prezidentem. Jarosław byl vždy brán jako stratég a člověk stojící v pozadí Lecha, který byl úspěšným primátorem Varšavy a polským prezidentem. Po tragické smrti polského prezidenta při letecké tragédii u Smolenska se Jarosław neúspěšně snažil kandidovat v prezidentských volbách a jen těsně prohrál s Bronisławem Komorowskim.

Kaczyński se stal nekorunovaným králem PiS hlavně proto, že od počátku jejího formování jezdil osobně zakládat stranické buňky po celém Polsku. Byl stále na cestě a navštívil téměř každou polskou vesnici či městečko. Po rozkladu Porozumienie Centrum vymyslel a postavil celopolskou politicko-organizační strukturu, kterou složil z jednotlivých kamínků místních, městských či okresních stranických sdružení.

Osobní poznání nejrůznějších problémů a názorů mu pak umožnilo odhalovat i skrytější a méně medializované problémy Poláků. Jím postavená organizační struktura funguje dodnes a vliv má hlavně na polské vsi. Zcela ojedinělé je pak to, že tato „práce s lidmi“ Kaczyńského osobně velmi baví a za ta desetiletí se z něj stal mistr mezilidské komunikace. V PiS Kaczyński zavedl pravidla a nastavil jasné mantinely. Předseda je volený jednou za čtyři roky a má podle Kaczyńským napsaných stanov jedinečné postavení a obrovské pravomoci v rámci organizace i samotného členství.

Kaczyński je vzdělaný, sebestředný, a pokud si utvoří názor, je o opaku nepřesvědčitelný. Za své dlouhé šéfování si znepřátelil velké množství lidí, nejen politických oponentů, ale i bývalých příznivců, se kterými za jejich i malá pochybení či odlišný názor krutě zametl. Pamatuje si téměř vše a dokáže být i mstivý. V Polsku má ale také početné množství podporovatelů a obdivovatelů. Pro vnějšího pozorovatele je dechberoucí, jak při pohledu na něj, vlhnou mnoha polským ženám oči.

Sociální prorodinné programy a zákon o omezení potratů

Kaczyńského PiS vládla od roku 2015 do loňského prosince. On se ale nestal premiérem. Zkusil si v letech 2006-2007, co to obnáší, a nebavilo ho to. Jako předseda PiS měl podíl na moci stejný a nemusel plnit ony pro něj nepříjemné povinnosti premiéra a létat do Bruselu. Vláda PiS měla několik silných hlavně ekonomických témat. Tvrdou reformou způsobu výběru daní se jí podařilo téměř zcela vymýtit trestnou činnost kolem vratek DPH. Pokračovala pro české poměry nepředstavitelná výstavba nových dálnic. Postavila a spustila do provozu nový, strategicky významný plynovod z Norska.

Svou ekonomickou politikou se jí podařilo přitáhnout do Polska zcela ojedinělé množství zahraničních investorů. Srazila nezaměstnanost k 5 % a spustila účinné sociální programy pro rodiny a důchodce. Třináctý a čtrnáctý důchod? V Polsku je mají a Tuskova vláda je zatím nezrušila. Co se z ryze politických důvodů vládě PiS nepovedlo, bylo čerpání peněz z Evropské unie. Zcela politicky kontraproduktivní bylo pak zpřísnění zákona o omezení potratů. Kaczyński byl proti, ale nedokázal mezi katolickými poslanci udržet onen funkční kompromis, jehož autorství je přisuzováno Marii Kaczyńské, tragicky zemřelé manželce Lecha Kaczyńského. Ve volbách to pak polské voličky PiS spočetly.

Ursula von der Leyenová: Nebudeme dělat problémy kamarádu Tuskovi

Kaczyńského politika ochrany polských zájmů v EU byla trnem v oku Evropské komisi a politickým proudům, které dnes v Evropě vládnou. Jak se dnes ukázalo, polské zákonodárství zas tak obrovským problémem nebylo. Kampak se poděly ony zcela zásadní „milníky“, které musela Morawieckého vláda splnit? Komisařka Jourová o nich ještě těsně po volbách hovořila. Dnes příkazem shora utichla. Žádná reforma soudnictví neproběhla a nad její ideou se vedou v Polsku koaliční spory. Nehledě na to, že v cestě schválení čehokoli podobného stojí prezident Duda. V Bruselu ale funguje systémem „přece nebudeme dělat problémy kamarádu Tuskovi“. Okovy padly a najednou může Polsko evropské prostředky z Fondu obnovy čerpat, jak nedávno potvrdila sama šéfkomisařka Ursula von der Leyenová.

„Jsme jednotnější, silnější a lépe připraveni pokračovat v boji, než si naši protivníci myslí. Dnes říkám jasně: požádám o zvolení na další období. Samozřejmě rozhodnou delegáti sněmu a já udělám vše pro to, abych je přesvědčil. Jsem přesvědčen, že dokážu ještě nějakou dobu efektivně fungovat. Mám sílu, mám politický plán. Také nechci, aby mě někdo obviňoval, že jsem dezertér, že jsem v tak těžké chvíli stranu a celou naši komunitu opustil ve střetu s tak brutálním a nevypočitatelným soupeřem. Zůstávám, bojujeme dál.“  pravil předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Bratrům Kaczyńským byl z českých politiků nejblíže Václav Klaus. Ostatně na pohřeb Lecha Kaczyńského přijel jako jeden z mála evropských státníků do Krakova vlakem, protože se nelétalo.  Jarosław Kaczyński uznával Angelu Merkelovou, ačkoli se s ní hádal a nesouhlasil s její vizí federalistické Evropy. Na její pozvání s ní dokonce strávil část svých prázdnin v německém zámečku při soukromých debatách. Podporoval vždy Evropu samostatných států. Notoval si s Orbánem. Do doby, než Rusko napadlo Ukrajinu a Orbán se vydal za Putinem do Moskvy. Kaczyński s Morawieckim (a Fialou) do Kyjeva za Zelenským.

Polsko čeká turbulentní doba

Tento historický exponát evropské politiky tedy bude nadále funkční, politicky akční a prohrávat rozhodně nechce. V Polsku jsou zanedlouho komunální volby, následují evropské a v roce 2025 volby prezidentské. Ty budou rozhodující pro dlouhodobé polské směřování. Už jednou vytáhl Kaczyński z klobouku téměř neznámého europoslance Andrzeje Dudu. A hle, deset let jeho prezidentování je pomalu ve finále.

Polsko čeká turbulentní doba. Křehká koaliční Tuskova vláda spojená pouze nenávistí k PiS nezvládá komunikaci s protestujícími polskými zemědělci. Polští policisté opět vytáhli proti demonstrujícím obušky, pepřový plyn a paralyzéry. Tusk se odmítá zabývat polským řešením a „jednat s chuligány“.  Vyzval ale evropské komisaře, aby urychleně přijali nějaké uspokojivé evropské řešení. PiS navrhuje schválit ryze polský zákon, který by byl jistě v rozporu se zelenými evropskými normami a bezcelním dovozem ukrajinského zboží. Názorný toť příklad přístupu k politice.

PiS po prohraných volbách stále oslovuje třetinu polských voličů. Další třetinu voličské podpory si udržuje Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem. 80 % voličů z rozhodující třetiny podporuje koaliční partnery – Třetí cestu a Lewici. Vládní koalice má tedy silně nadpoloviční podporu polských voličů a dnes nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k nějaké razantní změně. Kaczyński očekává, že dnešní stav je startovní pozicí k růstu PiS. Těžko soudit, co se honí stratégovi hlavou. Jaký bude jeho „politický plán“. Aby opět uspěl, musí sáhnout k razantním změnám ve straně. Musel by ale začít u sebe. Starého psa učit novým kouskům bude sakra těžké, ale u Kaczyńského je možné vše.

Komentáře (0)

Napsat komentář