Velký pátek, velká bolest

Pieta, Ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Druhý den velikonočního tridua, Velký pátek, je dnem velkého smutku, potupy nevinného, opuštěnosti a v závěru dne pod křížem i beznaděje. Kdo z nás to v životě v nějaké podobě nezažil? Kdo z nás nikdy v životě nenesl svůj kříž? Přesto se nám stává, že když vidíme kříž druhého, často na svou zkušenost zapomínáme. Velký pátek nás má vrátit k naší opravdovosti.

Putování od čerta k ďáblu

Když byl Ježíš ve čtvrtek v noci zatčen vojáky, byl odveden do domu velekněze Kaifáše. Rada velekněží se Ježíše obávala, viděla v něm konkurenta, proto ho odsoudila. Pak putoval Ježíš k římskému místodržícímu Ponciu Pilátovi. Ten ho jako rodáka z Galileje poslal k vladaři Galileje Herodovi. Nikde Ježíš nepromluvil na svou obhajobu. Nakonec skončil opět u Piláta. To už byl den, dav se srotil před Pilátovým palácem. A Pilát, který nechápal, proč by měl být Ježíš ukřižován, se opakovaně ptal davu. Byli to kněží, kteří do davu přizvali pobudy s tím, že mají žádat Ježíšovu smrt. Tak se také stalo a nechápající Pilát si nad rozsudkem smrti umyl ruce.

Ježíš byl zbičován, vojáci se mu posmívali, protože kněží jim řekli, že se Ježíš prohlašoval za krále. Pilát nechal na Ježíšův kříž umístit nápis INRI – Ježíš Nazaretský, král Židů. A následovala Ježíšova Křížová cesta na Golgotu. Dodnes se v Jeruzalémě na památku Velkého pátku každý pátek vypravují poutníci na křížovou cestu po Via Dolorosa na Golgotu čili Kalvárii. O Velikonocích se na křížové cesty vydávají věřící v kostelech.

Kolik zastavení, tolik bolesti

Křížová cesta má 14. zastavení, která připomínají události během oné potupné, těžké a bolestné Ježíšovy poutě. Mj. trojí upadnutí Ježíše pod křížem, přibití na kříž, smrt na kříži, tělo Páně sňato z kříže a uložení do hrobu. Veliký smutek Ježíšovy matky je mnohokráte ztvárněn umělecky jako Pieta (Panna Marie s tělem Krista sňatého z kříže na klíně). Asi nejznámější je Michelangelova Pieta ve Vatikánu.

Když si projdeme Křížovou cestu, je to skutečně zpráva velmi vážná. Bez spravedlnosti, pro nic za nic, byl k velmi kruté smrti odsouzen nevinný. Můžeme si v tuto chvíli ticha a smutku vzpomenout na oběti válek, přírodních i lidských katastrof. Právě ve Velkopáteční den dostáváme odpověď na otázku – proč právě já, on, oni? Za co? Jak říká křesťanské úsloví – koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje.

„Proč právě Vy? To je správná otázka, ale na nesprávnou adresu. V plnosti ji může zodpovědět pouze Bůh. A on nemlčí! Na řadě příkladů nám ukazuje svůj způsob vedení člověka. Mimo jiné nás učí nehledat příčiny, ale účel. Za otázkou proč, se nejednou skrývá snaha označit viníka, někdy dokonce obvinit Boha, a tak si vytvořit alibi pro vlastní rezignaci a sebelítost. Hledat účel naopak znamená ptát se, co mohu udělat pro to, abych navzdory své situaci, naplnil (Stvořitelem daný) smysl své existence.“ (víra.cz)

Velkopáteční obřad je bez varhan. Kněz má roucho červené. Ve velikonočním postním období je Velký pátek dnem nejpřísnějšího půstu. Už od Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty utichají zvony. Velký pátek je dnem rozjímání, zpytování svědomí, soustředění se na Ježíše.

Pokračování krátkého seriálu o velikonočních svátcích má pro vás deník TO připraveno na zítřek.

Čtěte také:

Zeleným čtvrtkem začíná Ježíšovo martyrium