Zakladatel řádu, sv. Ignác z Loyoly, prožil své obrácení ve svých 30 letech. Byl to do té doby baskický šlechtic, rytíř užívající si radostí života. V roce 1521 byl ale vážně zraněn u Pamplony a během dlouhého léčení začal číst životopisy svatých. To ho tak zasáhlo, že se rozhodl pro duchovní život. Na studiích v Paříži se seznámil s navarrským šlechticem, sv. Františkem Xaverským, se kterým později založili Tovaryšstvo Ježíšovo (TJ).
Poslání jezuitů
Zakládající listinu řádu jezuitů vydal roku 1540 papež Pavel III., heslem TJ nebo SJ (Societas Iesu) se stalo „Vše pro větší slávu Boží.“ Hlavní činností jezuitů bylo vzdělání, věda a také pastorační a misijní práce. Misiím se významně věnoval právě František Xaverský, který působil v Japonsku, Indii, při cestě do Číny onemocněl a ve věku 46 let zemřel. Misijní činnost jezuitů pokračuje i dnes, působí prakticky v celém světě. Jezuitský řád byl papežem Klementem XIV. zrušen v roce 1773, k jeho obnovení došlo papežem Piem VII. roku 1814. Velmi důležitým posláním jezuitů jsou také ignaciánské exercicie, tedy duchovní cvičení, která praktikoval sv. Ignác a která se nejen v jezuitské praxi používají dodnes.
Působení v Čechách
Do Čech, přesně do Prahy, přišli jezuité už v roce 1556, ještě za života Ignáce z Loyoly, ale česká provincie byla založena až roku 1623 a zahrnovala Čechy, Moravu a Slezsko. Existovala do zrušení jezuitského řádu 1773. Jezuité poté obnovili svoji činnost české provincie v roce 1939. Mezi slavné české jezuity patřil český barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář Bedřich Bridel, jezuitský kněz, historik a pedagog Bohuslav Balbín, kněz, historik, zakladatel bohemistiky Josef Dobrovský, publicista, vydavatel katolického tisku Adolf Kajpr, vězněný nacisty i komunisty, který zemřel v Leopoldově a jehož proces svatořečení právě probíhá ve Vatikánu, či Tomáš Špidlík, teolog a kardinál. Asi nejznámějším současným jezuitou je papež František.
Sídlem české provincie jezuitů je kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze. V současnosti řád, který měl v 18. století v Čechách přes tisíc členů, čítá 36 jezuitů, působících v Praze, Brně, Olomouci, Děčíně, Hostýně a na Velehradu.
Ke kritikům konzervativního působení jezuitů v Čechách patřil Tomáš Garrigue Masaryk. Naopak v 21. století byl řád jezuitů v Latinské Americe, ve Španělsku a v USA podpořen liberálním filantropem Georgem Sorosem. Pravděpodobně to je důvodem, proč dnes u jezuitů najdeme jak konzervativní názory opřené o pevný řád katolické církve, tak liberální vnímání současného vývoje euroatlantické civilizace.
V současné době jako by stále u nás převládalo vnímání jezuitů spíše z Masarykovy doby. O 400. výročí jezuitského řádu v Čechách se kromě čtenářů katolických periodik mnoho lidí nedozvědělo. Ovšem ukončení diecézního procesu beatifikace Adolfa Kajpra v době covidu mělo velký mediální ohlas. Zaslouženě. Konzervativní bojovník proti nacismu i komunismu, jezuitský mučedník, si to zcela jistě zasluhuje.
Komentáře (0)