V některých ohledech už v Německu žijeme podobně jako ve druhé polovině třicátých let, říká Petr Bystroň

Bavorský zemský předseda Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. ,Foto: Radek Vebr / MFDNES + LN / Profimedia

Často v poslední době slýchám, že dělení na levici a pravici je dnes už překonané. Ty to zmiňuješ občas také. Jaké dělení funguje dnes?
Ano, to říkám jako politolog už delší dobu: tyto kategorie dávno nefungují. My nemáme vertikální dělbu politického spektra na pravici a levici. To spektrum je nyní rozděleno horizontálně: Nahoře jsou globalisté a dole jsou populisté. Nejlepším dokladem toho jsou vlády v Čechách a v Německu. To jsou klasické globalistické vlády. Co tím myslím? Tak za prvé jsou to slepence stran, které, kdyby fungovalo pravicově levicové spektrum, by v životě nemohly být společně ve vládě. Kdyby konzervativní ODS Václava Klause nebo katolická KDU-ČSL opravdu zastávaly to, jak jsou dosud vnímány, tak by v životě nemohly udělat koalici s levicově extremistickými Piráty.
Ale protože jsou globalisti, tak v tom jedou spolu. Známka globalistických stran je, že jejich lídři před volbami vykládají lidem jenom to, o čem vědí, že to lidé chtějí slyšet, jen aby byli zvoleni. A po volbách udělají okamžitě pravý opak, protože jsou zavázaní jiným kruhům než svým voličům. Stejně tak tomu je s německou vládou. Zelení dělali kampaň se sloganem žádné zbraně do krizových regionů. A teď by nejraději bombardovali Moskvu.

Mluvíš o globalistech. Když to slyším, myslím na konspirační teorie. Můžeš ten pojem nějak vysvětlit?
Určitě, to je velmi důležité. Často čtu v německém tisku, že to používám a že je to taková antisemitská zkratka, což je úplná hovadina. Používám to jako terminus technicus pro označení stran, které se za posledních 30 let chovají určitým způsobem. Pozoruji, že na politické scéně došlo celosvětově ke změně paradigmatu. A sice následovně:
Všichni ještě žijeme v systému států, který vznikl koncem osmnáctého století a ke kterému dala podnět francouzská revoluce. Vznik Spojených států amerických, Bill of Rights, to byly ty první kodifikace toho, že nosníkem státu je lid. Základní myšlenkou bylo, že máš nějaký státotvorný lid, a od zrodu národního obrození v devatenáctém století to byl často národ, takže ty státy byly národní.
Neexistovala žádná nadnárodní entita, která by byla nad takovým národním státem. S jedinou výjimkou: Tou supranacionální entitou, která v té době fungovala, byla církev.
Proto byl vznik těchto států téměř vždy spojen se sekularizací, často spojenou s vyvlastňováním majetku církve. Státy si od svého zrodu hlídaly, aby nad nimi nebyla žádná vyšší moc. Stát potom zastával ochranné funkce pro své obyvatelstvo, a to jak navenek armádou, tak dovnitř tím, že organizoval soužití uvnitř státu. Například Bismarkovy sociální zákony zaručovaly určité sociální standardy, aby pracující nebyli nadměrně vykořisťováni. To byla úloha toho státu, ve kterém je lid suverénem.
Tak to fungovalo celé devatenácté a dvacáté století. Od přelomu 21. století se ale etabluje síť nadnárodních organizací a nadnárodních koncernů, které už mají o hodně větší vliv než jednotlivé národní státy. Jsou to jednak koncerny, které známe všichni, jako třeba Google, Facebook, TikTok a jiné, které ovlivňují masivně veřejné mínění, nebo Big farma, s nimiž jsme měli problémy v průběhu pandemie. Nebo finanční giganti jako Blackrock, Vanguard a další. Jejich vliv je obrovský. Jen Blackrock spravuje majetek, který je několikrát větší než HDP Německa.

Chceš tím říct, že tyto struktury uplatňují svůj vliv v globalizovaném světě?
Samozřejmě. Navíc dochází k tomu, že reprezentanti těchto struktur se úplně otevřeně scházejí, že si organizují konference, že se mezi sebou stýkají, domlouvají se na tom, čeho by chtěli dosáhnout. Chceš příklady? Světové ekonomické fórum v Davosu, Global Compact on Migration, Schwabovo Young Global Leaders Forum atd. Zrovna to Global Young Leaders Forum, to je jak casting těch svazáků, dorostenců, kde si tyhle kruhy monitorují, kdo z nich je ambiciózní, kdo se jak chová v politice a komu oni potom pomůžou dostat se na ta místa, kde pak bude dělat to, co oni chtějí. Tím dochází k vytunelovávání struktur národních států. Je snaha to zformalizovat, státy úplně rozložit a jejich kompetence převést do supranacionálních struktur, jako je například Evropská unie.

Ne globalismus, ale selský rozum

Všiml jsem si, že používáš slovo populisté, které znám převážně v pejorativním významu.
Ano, pojem „populistický“ je často používán pejorativně a já ho schválně používám úplně neutrálně. Slovo populismus pochází z latinského populus, a to je lid. Populistické strany se snaží zastávat to, co potřebují a chtějí obyčejní, normální lidé, řadoví občané.
Takže my populisté jsme ti, kdo prosazují to, co chce lid. Jsme tady pro lidi, a proto ty věci, které my požadujeme, jsou úplně logické. Dokonce jsme sami měli jednu dobu heslo, že jsme strana zdravého rozumu nebo česky by se řeklo selského rozumu.
Podle mého je pět nebo šest úplně základních lidských potřeb. Chceš mít jistou práci, chceš za tu práci být pořádně ohodnocen. Mít dobré zdravotnictví, školství, infrastrukturu a bezpečnost, jak vnější, tak vnitřní. To je vše. To je to, o čem se chceme bavit my a za co bojujeme. A to zajímá většinu lidí.
Jenže o čem místo toho politika diskutuje? V praxi jsme nuceni se dennodenně zabývat pseudoproblémy, kterými nás zahlcují globalisté díky svým médiím: údajné tání ledu v Antarktidě v důsledku klimatických změn, zákaz umělohmotných brček kvůli znečištění světových oceánů plastovými odpady, výstavba toalet pro třetí až padesáté osmé pohlaví atd. Tedy v lepším případě témata totálních menšin, v horším ideologické nechutnosti ve jménu páchání nadnárodního „dobra“.
Zavalují nás úplně irelevantními tématy, abychom se nezabývali těmi podstatnými otázkami. Lidi se hádají o to, jestli budeme muset mít tři záchody nebo pět a jestli se dnes identifikují jako židle nebo jako pes. Ale to, že velká část evropského obyvatelstva ztrácí denně kupní sílu díky měně, která je silně inflační, nebo to, že celá Evropa je tlačena do vojenského konfliktu, ve kterém už teď zařvalo úplně zbytečně nespočet mladých kluků, o tom nikdo nediskutuje.

Myslíš, že to jsou umělá témata?
No jistě. U nás před nějakou dobou prošel zákon o stejnopohlavních sňatcích a byly kolem toho měsíce diskusí v parlamentu. Pak, když se to odhlasovalo, tak to bylo v hlavních zprávách, strašně se to slavilo a byly toho plné noviny na prvních stránkách, jak je to velký pokrok, jak je to super. Po roce jsem našel úplně malinkou zprávičku, jeden odstavec, malinký sloupeček, kde bylo napsané, že po roce platnosti tohoto předtím tak tlačeného zákona v Německu využilo možnost sňatku cca 4000 občanů z Hamburku, Mnichova, Berlína a Kolína.
Je zde patrná totální disproporce mezi tím, kolika lidí se to týká a kolik lidí se tím muselo zabývat a jakou dobu. To je to, čemu říkám, že jsme zavalováni úplně irelevantními věcmi, abychom neměli čas zabývat se těmi podstatnými.

U nás proběhly nedávno diskuse o právu veta v Evropské unii. Častokrát v Čechách slýcháme, že zrušení práva veta si přejí právě Němci, protože by to pro ně bylo výhodné, získali by tím obrovskou moc jako největší národ v Evropě. Mohli by převálcovat všechny nesouhlasné malé státy, nemuseli by se zabývat všemi vety. Ty zastupuješ Němce, ale přesto se ti to nelíbí. Proč? Vždyť je to v zájmu Německa.
Je to opravdu v zájmu německých občanů? Já myslím, že ne. Vždyť celá Evropská unie je postavená na tom, že Němci jsou dojnou krávou, ze které žije zbytek Evropy. Určitě není v zájmu německých daňových poplatníků, aby došlo k takovémuto posunu. To si pak Francouzi se Španěly a Italy odhlasují navýšení rozpočtu, který budou platit Němci, Rakušáci a Holanďané.
Už teď celá Evropská unie není v zájmu obyčejných lidí, kteří denně makají a platí daně. Je to jen přerozdělování výsledků jejich práce. Když to řeknu tak trošku naplacato, tak za jejich peníze si jezdí Španělé, Portugalci a Chorvati po nových dálnicích, zatímco v Porýní Vestfálsku jsou díry na ulici a nikdo nemá peníze na to spravit tam mosty.

Pokud budu protiargumentovat jako ekonom, tak bych řekl, že v každém státě jsou chudší regiony a silnější regiony. Jak říkáš naplacato, tak třeba v Čechách Praha financuje Ostravu, v Německu západ financuje východ, v Itálii sever jih, a pokud uděláme krok zpět a koukáme se na celou Evropu, tak to ekonomicky dává smysl. Určitým způsobem je nutné přerozdělovat, aby to nedopadlo tak, že někde jsou potom obrovská centra a zbytek vymře.
Do určité míry ano. Je smysluplné přechodně financovat věci jako infrastrukturu a snažit se vyrovnat rozdíly mezi jednotlivými regiony tak, aby byly konkurenceschopné. Otázkou je však míra přerozdělení. Myslím, že právě ta míra je už ve všech regionech překročená. To je také důvod, proč italská Lega Nord měla tak velký úspěch. Byla to strana zastávající zájmy střední třídy v severní Itálii, kde se vyprodukuje 59,3 % celého italského HDP. Tato strana hájila zájmy lidí, kteří nechtěli, aby někdo v Římě přerozděloval jejich peníze někam na Sicílii. Šlo o míru přerozdělování. Ale to globalisti nemají rádi, když jim do toho někdo hází vidle, takže Lega byla okamžitě strašně očerňovaná tím, že to jsou fašisti.
Určité porozumění tomu, že stát přerozděluje, má každý. To je i empiricky dokázané. Třeba u výše daně. Tam je hranice někde kolem 20 procent. To akceptuje každý úplně v pohodě. Za to, že bude fungovat policie a armáda, infrastruktura, silnice, školy, zdravotnictví atd., každý dá rád pětinu svého příjmu. Ale jakmile to je víc, tak lidi začínají spekulovat, jak to obejít. Když jim už výše daní přijde nefér, dochází k pokusům o daňové úniky. V tomhle smyslu jsem pro jednotnou sazbu daně 19 procent na všechno a zároveň snížit zbytečné výdaje státu. Pokud možno okrouhat všechna ta příživnická NGOčka, prostě je vysušit. A ať se mají dobře lidi, kteří dělají a platí daně. A když chce někdo páchat dobro v NGO, tak ať o smysluplnosti přesvědčí soukromé dárce a sponzory, ale ať nedojí stát.

AfD vznikla jako strana ekonomů

Pokud v Čechách o vaší straně něco slyšíme nebo čteme, tak to nejsou zrovna tato hospodářská témata.
To je absolutně logické, protože naši protivníci nás schválně redukují na jedno jediné téma, a to je migrace. Přitom AfD vznikla jako strana ekonomů, naším prvním tématem byla kritika eura a Evropské unie. Ale to tak je. Pořád nás nějak negativně nálepkují. Teď například tím, že jsme prý protiimigrační, což taky není pravda. My razíme heslo, že chceme kvalifikovanou migraci podle kanadského vzoru, kdy příchozí jsou přínosem pro společnost, když se integrují jak pracovně, tak společensky.
To chápe velká řada lidí, i cizinců. Naše strana má větší počet voličů naturalizovaných Němců, to znamená cizinců s německým pasem, než mají CDU a FDP. Volí nás ti cizinci, kteří se integrovali. Já jsem toho sám důkazem. Myslíš si, že nějaká xenofobní strana, nějací náckové, by si v tajných volbách zvolili za předsedu Čecha a že by ho potom v tajných volbách zvolili dvakrát jako svého reprezentanta do Bundestagu, a v dalších tajných volbách dokonce jako dvojku na celoněmeckém sjezdu na kandidátce do Evropského parlamentu? No, určitě ne.
A to samé platí pro nálepkování, že jsme nejenom xenofobové, ale i homofobové, přitom naše šéfka je úplně otevřeně lesbička. A zase. Myslíš, že by si nějací homofobové zvolili lesbičku za spolkovou předsedkyni? Opakovaně v tajných volbách?

Často můžeme číst, že jste antievropská strana. Co to znamená?
To je záměna pojmů. My jsme proti té dnešní Unii, ne proti Evropě. Já jsem přesvědčený Evropan, Evropa je fantastická myšlenka. Všechno to, co probíhalo do roku 1992, můžu podepsat i ve spánku. To my všichni chceme, svobodu pohybu občanů, služeb, zboží. Vždyť ta myšlenka je, že my Evropané budeme žít ve společenství, které je postavené na společných hodnotách, na nějakém společném právním základě, na nějakém společném filozofickém základě. To všechno tady rostlo 2000 let. Máme nejen právní povědomí vzrostlé na základech římského práva, myšlenkový svět stojící na řecké filozofii a křesťanství, ale i podobnou ekonomickou základnu. Těmito hodnotami máme i poměrně jasně definovaný územní celek. Turecko už není ani Evropa, ani EU. 
V Schengenu je jasně napsané, že rušení vnitřních hranic uvnitř tohoto společenství musí jít ruku v ruce s posílením obrany vnějších hranic. Je to docela logické – když tady chceme žít ve společenství stejnoprávných v jistotě a svobodě, tak musíme ten prostor ochránit zvenku před invazory, kteří nejsou s těmi našimi hodnotami kompatibilní. Prosazení té ochrany vnějších hranic bude jednou ze stěžejních otázek příštích let, stejně jako zachování suverenity národních států. To bude teď náš boj příštích let na evropské úrovni. Ten tlak na zavedení většinového rozhodování a zrušení práva veta je obrovský.

Myslíš směrem k federalizaci?
Kdyby federalizace! Ten tlak je na unifikaci! Vzniká EUSSR.

AfD je ve společné evropské frakci s českou SPD, portugalskou Checou, s Marií Le Pen, s italskou Legou a dalšími. A pokud to tak sleduji, tak jste v médiích hodnoceni podobně. Myslíš, že to je opravdu tím, že vy jste zastánci národních států a obyčejných lidí?
Myslím, že to je směsice těch faktorů: Jsme zastánci národních zájmů, zastánci obyčejných lidí, bojujeme proti těm etablovaným strukturám na národních úrovních a zároveň proti těm nově vznikajícím nadnárodním strukturám. Takže máme dost nepřátel, kteří se nás snaží potírat všemi prostředky. Z rozhovorů s kolegy ze zahraničí vyznívá, že je to všude podle stejného vzorce. Španělé z Voxu mají problém, že je tam pořád srovnávají s Frankem a očerňují je, že jsou fašisti, i když nejsou. A to samé měly, jak už jsem zmiňoval, Lega v Itálii a Front National ve Francii. Je to všude stejné a kolegové z SPD to zažívají stejně tady v Čechách.

V hledáčku rozvědky

Jste předmětem pozorování německé rozvědky. Co může dělat rozvědka, když vás určí jako podezřelou stranu? Jaké má pravomoci?
Funguje samozřejmě v nějakém právním rámci, ale tady je třeba vysvětlit dvě až tři věci. Za prvé, německá tajná služba není nezávislá, podléhá ministerstvu vnitra. To znamená, že šéf zemské tajné služby je přímým podřízeným ministra vnitra. 
Jak to pak funguje, se dobře popisuje na tom, co se stalo mně v Bavorsku v roce 2017. Když jsem byl šéfem bavorské AfD, tak na tiskovce, kde tahle tajná služba představovala svou výroční zprávu o tom, co za minulý rok dělali, koho sledují, kdo je extremista atd., tak v té zprávě nebylo nic o AfD ani o nějakém Bystroňovi. Přesto se na té tiskovce jeden novinář Augsburger Allgemeine, čirou náhodou dobrý kamarád tiskového mluvčího ministra vnitra, zeptal, jestli nesledují bavorskou AfD nebo přímo jejího předsedu pana Bystroně.
Na tuhle překvapivou otázku pan ministr jenom cuknul koutkem a řekl, že ji zodpoví jeho podřízený, šéf zemské tajné služby. A ten na to otevře pořadač a začne z něj jako v inscenaci předčítat. Tvrdil, že Bystroň je hrozně pravicový. Strhnul se poprask, všechna média měla na titulku: „Šéf AfD Bystroň sledován kontrarozvědkou!“ Přitom šéf bavorské tajné služby je členem CSU, takže nebyl jen podřízeným ministra, který tam vedle něj stál, ale i jeho stranický kámoš. A taková třešinka na dortu celé té historky je, že ministr byl v té době jedničkou na kandidátce své strany do Bundestagu, takže to byl můj přímý konkurent.

Tímto způsobem vládnoucí strany už zlikvidovaly za posledních 30 let dvě jiné nově vzniklé strany. Jde to vždy podle stejného scénáře. Koncem osmdesátých, začátkem devadesátých let to byli republikáni. Všechno vážení občané, členové parlamentu, jejich předseda byl dokonce oblíbený moderátor veřejnoprávní televize. V momentě, kdy změnili na klopě logo z CSU na republikány, tak byli najednou všichni pravicoví extremisté, nacisté a pod dozorem.

Začaly se zveřejňovat zprávy, že je musí sledovat kontrarozvědka, protože jsou takoví velcí pravičáci. No, a co udělali? Soudili se, snažili se a po nějakých deseti letech nakonec všechny soudy vyhráli. Ale to už strana existovala jen formálně. Fakticky už byla bezvýznamná, protože dehonestace zafungovala. Ten mechanismus je, že tu stranu očerníš tak, aby lidi měli strach se vůbec s členy té strany stýkat, vytlačíš je ze zaměstnání, ze všech spolků a tak dále.

Takže takhle to zafungovalo u republikánů a o pár let později, koncem devadesátých let, u Svazu svobodných občanů (pozn. Bund freier Burger). Založil ji šéf frakce FDP v bavorském zemském sněmu. Opět vysoce vážení občané. Ale v momentě, kdy si založili stranu, která byla proti Evropské unii, tak byli zlikvidováni na tom, že je sleduje kontrarozvědka, že jsou pravicoví extremisté atd.

Četl jsem, že se proti nařčení rozvědky i snahám vás zařadit mezi extremisty neustále soudně bráníte. V určitých zemích republiky jste pod dohledem, někde nejste pod dohledem, protože se vám podařilo tomu soudně zamezit.
Ano, ty snahy jsou stále stejné, stále je proti nám využíván mocenský aparát. Myslím si, že si byli jistí, že to u nás taky zvládnou, jako se jim to podařilo v minulosti s republikány a BfB. Podle mého ale nyní mají smůlu v několika věcech. Za prvé jsme měli štěstí, že oproti osmdesátým letům hned při vzniku AfD existoval internet, existovaly tedy úplně jiné komunikační kanály. Takže oni už neměli totální kontrolu nad šířením zpráv. Díky tomu jsme rychle vyrostli – jsme v každém zemském parlamentu, v Bundestagu i v Evropském parlamentu. Takovou stranu už nezadupeš do země. A za druhé už jim lidi díky těm informacím, které se šíří volně, ty jejich hejty vůbec nevěří.

Osobně třeba chápu, že v Německu je po celou dobu od druhé světové války panika z toho, aby nedošlo znovu k třicátému třetímu roku, a možná proto systém až panicky reaguje na každou antisystémovou stranu.
Samozřejmě, ale problém je v tom, že my už nejsme v třicátém třetím, my už jsme dávno někde v třicátém šestém, možná i dál. A způsobují to strany, které jsou teď u moci a jenom se snaží nás opozici nálepkovat tím, že my jsme strašák. Je to tak daleko, že už to bije do očí i staré levičáky. Minulý týden označil bývalý šéfredaktor časopisu Stern šéfa kontrarozvědky Haldenwanga za nástupce gestapa.

V médiích vládne levice

Považuji politiku za jakýsi veletrh názorů a myšlenek a je na voličích, ať si vyberou. Podle mého se má jednat o maximálně možný svobodný proces a ty mi tady říkáš, že někteří politici omezují demokracii tak, abyste vy nemohli získat větší vliv?
Ano, mají pod kontrolou státní aparát, mají pod kontrolou veškeré organizace, to je ten „glajchšaltung“, který dělal Hitler ve třicátých letech. Financují si různé neziskovky, mají pod kontrolou církve, mají pod kontrolou odbory, mají pod kontrolou média. Potlačují opozici takovým způsobem, že když jsem to jednou sepsal do Rady Evropy, a to sekretářka psala asi dvě hodiny jen ty nejzákladnější věci, a poté jsem těch pár stránek ukazoval kolegům ve Štrasburku s otázkou, že kdyby nevěděli, odkud to je, který stát by tipovali, tak oni na mě koukali a říkali: No to je někde z Číny nebo z Turecka nebo z Běloruska? Prostě vůbec nikdo neví, co se v Německu děje.

Proč si myslíš, že jste v hledáčku zrovna vy? Na levici mají podobné problémy a také s tím takhle zápasí?
Existuje strana MLPD (pozn. Marxisticko-leninská strana Německa), to jsou úplně irelevantní marxisti a ti jsou taky sledováni tajnou službu. Ale ti jsou opravdu protiústavní, chtějí zavést diktaturu proletariátu. Die Linke s tím měla taky problémy, ale ti mají sympatie u ostatních levičáků. Oni spolu líp drží dohromady. Pomáhají jim zelení a socani. A v zemích, ve kterých vládnou, po nich moc nejdou. Ale ve středopravicovém spektru je to úplně naopak. Z nás mají největší strach a nejvíc nás nenávidí středopravicové strany, protože se bojí, že jim vezmeme voliče. To je přesně to, čemu se snaží za každou cenu zabránit.
Veřejné mínění je ovlivněno médii, ve kterých pracuje v Německu nadproporcionálně hodně novinářů s levicovým smýšlením. Docela otřesné bylo, když novinářské odbory udělaly průzkum mezi pracovníky veřejnoprávní televize a ptaly se jich, koho by volili. Výsledky byly takové, že CDU by se vůbec nedostala do parlamentu. AfD a FDP taky ne. Obludnost tohoto zjištění je nejlépe vidět na CDU: to je strana, která má přes 35 procent. Redaktoři ve veřejnoprávní televizi jí dali pod 5 procent. Tam vůbec není tento názorový proud zastoupený, tam volili jen zelené, socany a komunisty. A když tihle lidi vytvářejí zprávy, veřejné mínění, tak ho šíleně ovlivňují svým směrem. A v tomhle ovlivněném veřejném prostoru se pohybují i členové a politici CDU. Jejich poslanci jsou tak zastrašeni dělat nebo říkat určité věci, že vůbec nedojde ke spolupráci mezi námi a jimi, přestože si to jejich voliči přejí. Vždyť my, tím myslím pravici, máme v dnešním německém parlamentu od posledních voleb v roce 2021 většinu! CDU s FDP a AfD mají nad 50 %. My bychom mohli vládnout. V Německu by mohla být úplně normální středopravicová vláda, ale jim to možná ani nedochází.
Pamatuji si na jednu skurilní situaci. Byla to tiskovka vládnoucí FDP (pozn. liberálové). Šlo o atomovou energii, kterou vládní trojkoalice zrovna pohřbila. Protože FDP dříve zastávala názor, že by se neměly vypnout všechny atomové elektrárny, ptal se nějaký novinář šéfa jejich frakce, proč se tedy elektrárny odpojují od sítě a proč s tím FDP souhlasila, když dříve byla proti. A on mu na to řekl něco ve smyslu, že co jako měli dělat při tomto složení parlamentu, kde vůbec není většina, aby to zvrátili.
Stál jsem tam a říkal si, že ten člověk vůbec nechápe, že většinu tady má, takže kdyby to navrhl, tak CDU a AfD by mu to odsouhlasily, protože jsou taky proti vypnutí atomových elektráren. Jenže tam mává ocas psem. Pár zelených prosadilo, že budou všude větrníky a že se vypnou fungující, dobré moderní atomové elektrárny, protože většina společnosti je úplně zblblá levičáky v médiích.

Migrace a azylový průmysl

Migrace je velké téma vaší strany. Myslíš, že má Německo problém s migrací? A jak dalece si myslíš, že by se měla o migraci vést otevřená diskuse? Kde je pro tebe ta červená linie, kde ta diskuse končí? Nebo si myslíš, že žádné mantinely v této diskusi neexistují?
Německo má problém s migrací, to snad vidí i slepý. I přesto, že se to snaží média zakamuflovat, a kdykoliv zase nějaký migrant ubodá nebo znásilní nějakou holku, tak v novinách stojí, že to udělal „nějaký muž“, jen aby nemuseli napsat, že to byl migrant z Afghánistánu, Iráku nebo Sýrie. Zrovna včera se psalo, že „nějaký muž“ pobodal čtyřletou holku.
Podle mě by v žádné diskusi neměly být mantinely. Diskutovat se musí, to je základ demokracie. Musíme diskutovat o všem otevřeně a tady se uzavírá kruh, jak jsi říkal, že politika by měla být soutěž názorů. Tak přesně o tom by to mělo být. Ať si každý řekne, co si o tom problému myslí, a můžeme o tom diskutovat v televizi, a ať si potom voliči zvolí řešení, které se jim nejvíc líbí.
Ale tomuhle se právě establishment snaží zabránit tím, že určité názory nálepkuje jako neakceptovatelné a snaží se je vytlačit z diskuse. My říkáme, co si myslí přes 60 procent lidí, na to jsou průzkumy. Ale bojí se to vyjádřit, protože jsou potom okamžitě nálepkováni jako pravicoví extremisté.

Většina článků o vás je přesně v tom ražení, jste považovaní za populisty, extremisty, fašisty, nacisty.
Jenom proto, že říkáme pravdu, a bohužel pravda jsou ty negativní jevy migrace. My se třeba vůbec nedostáváme k tomu, abychom formulovali to pozitivní, co v našem programu je od založení naší strany, a sice to, že chceme migraci do Německa podle kanadského vzoru. My chceme kvalifikované lidi, my chceme cizince, kteří jsou ochotni se integrovat, kteří se naučí jazyk, kteří tady budou žít, pracovat a platit daně. Proto si mě zvolili za předsedu, proto mě zvolili opakovaně do parlamentu, protože přesně takové lidi chceme jako strana.
V Německu je ale vytvořený systém azylového průmyslu. Ten potřebuje neustálý přísun lidi, kteří se neintegrují rychle. Pro azylový průmysl platí, že čím komplikovanější, čím horší ten migrant je, o to je to pro ně lepší. Za jednoho migranta dostane taková organizace 35 tisíc eur ročně. A když ten migrant řekne, že je mladistvý, nebo když má psychické problémy, tak to narůstá až na 85 tisíc eur za rok. Ty peníze nedostane migrant do kapsy. Ty dostanou azylové organizace za to, že se starají o ubytování, jídlo, oblečení.
Oni z toho žijí. Ta čísla jsou dávno veřejná, tenhle průmysl dostává přes 50 miliard ročně – všechno peníze daňových poplatníků. Tím dochází k tak absurdním situacím, že největší soukromý zaměstnavatel v Německu je katolická Charitas. V zemi, kde máme koncerny jako BASF nebo Mercedes Benz, je největší soukromý zaměstnavatel katolická charita…
Nemám nic proti katolíkům, sám jsem katolík, ale tyhle všechny organizace, částečně napojené na SPD, částečně na CDU, z toho žijí. Když jsem přišel do Německa v 16 letech, tak jsem tomu nerozuměl. Měl jsem obraz z komunismu, že se prostě někde chytnu a začnu dělat, nebo zemřu hladem pod mostem. Ale nás nacpali do tohoto systému, zakázali nám práci a museli jsme žít v uprchlickém táboře. Rok jsme čekali na to, až někdo rozhodne, jestli dostaneme azyl, nebo ne. Nerozuměl jsem tomu, říkal jsem si, proboha, proč nás tady platíte z peněz daňových poplatníků, kteří jezdí kolem v autě a nadávají nám, že nepracujeme?
Dneska tomu rozumím, protože spousta lidí z toho žije.

Čtěte také: Petr Bystroň: Překročili jsme už hranici, kde začíná totalita

Rozhovor byl autorizován 17. dubna 2024, pozn. redakce.