Když za covidu zaléhavala policie lidi bez roušky, sportovci bez ní nesměli v lese běhat, řidiči v prázdném autě ji museli mít na tváři a pro večerní procházku si člověk musel vyškemrat od sousedky psa, nevěřili jsme my Češi, že politická satira nedosáhla dna.
Český sociolog profesor Jiří Kabele před lety v rozhovoru řekl, že mu my Češi připomínáme hobity, které ovšem neláká dobrodružství. Já bych k tomu připojil, že nás Čechy neláká ani dobrodružství politické, a tak jsme si před dvěma lety po těch milionech covidových tiskových konferencí zvolili vládu, po které jsme zoufale chtěli jen to málo: aby už nic nekazila, aspoň trochu ušetřila a nedělala ostudu.
Hned po zvolení ale nová vláda v programovém prohlášení dojatě oznámila, že České republice chybí národní pták. Ovšem nebyli bychom to my, hobiti, abychom pak ve vyhlášené anketě většinově nehlasovali pro Straku. Myslím, že si vládní političtí poradci oddechli, že začala válka a volba ptáka mohla být tiše zametena pod koberec.
Válka skončila, přichází Pavel
Ovšem i bez národního ptáka nabídl tento rok něco, co si po válečném roce, kdy jsme opatrně seděli s premiérem Fialou ve svých obývácích v neprůstřelných vestách, málokterý český občan dokázal vůbec představit.
Na začátku roku 2023 jsme z Fialova mlčení usoudili, že ve válce jako v minulém roce už nejsme a sundali jsme si u obrazovek naše neprůstřelné vesty a při tom svlékání jsme zvolili nejmorálnějšího ze všech Čechů do čela státu. Byla to výhra pravdy a lásky dovršená jeho proslovem na pohřbu knížete na konci roku.
Vládní ekonomičtí experti se překvapivě nemýlili, když podle plných hospod a restaurací tvrdili, že Čechům nevadí ztratit třetinu hodnoty peněz. Ukazuje se totiž, že nám to jako hobitům nevadí, protože nám Česká televize řekne, že nám to vadit nemá. Co nám vadit má jsou dezinformace. I proto jsme nápojové a jídelní lístky neustále otáčeli sem a tam, abychom si ověřili, že to není „opak informace“.
Odvolávám, co jsem slíbil
V hobitím klidu našich obýváků jsme přijali zprávu, že tato vláda jako první vláda za dobu samostatného Česka provedla aktualizaci programového prohlášení. Vedle milované a každý rok osmkrát opakované pohádky o Pyšné princezně nám vládní „odvolávám co jsem slíbil, a slibuji, co jsem odvolal“ ani nepřipadlo tak dobrodružné. Inflace dosahovala nonšalantních 17,5 procenta, a tak přece nehořelo, ani když Fiala vypustil balonek, že vláda zvažuje změny daní.
Program veřejnoprávní televize byl od té doby naprosto narvaný. Ještě v lednu nám ministr zdravotnictví Válek, zvaný ministryní obrany Černochovou Leopard vysvětlil, že se chováme jako malé děti, když v lékárnách skupujeme léky. Dobře nám už před začátkem roku 2023 radil, že když například obvoláme sto lékáren, léky určitě najdeme. Zastyděli jsme se tedy a nechali děti s teplotou doma pevně odhodláni čekat do března, až se podle ministerstva situace uklidní.
Bohužel se také hned na začátku roku ukázalo, že ministr Síkela neměl pravdu, když říkal, že pokud by například Česká republika neměla dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí. Německo nám naopak plyn vypnulo.
U televizních obrazovek jsme v klidu zůstali, i když nám veřejnoprávní televize oznámila, že se vláda v minulém roce rekordně zadlužila. Vysvětlila nám totiž, že ty peníze sebereme důchodcům a zvýší se nám daně. To zvýšení, o kterém se začalo v únoru mluvit, bylo ale proti té inflační dani ve výši skoro 17 procent marginální, tudíž nemělo cenu se bouřit, což ale stejně neděláme.
Svoboda na Libavou!
A jak to bylo dál? Pamatujete, jak jsme byli v našem Hobitíně nadšení, když nám Fiala řekl, že vláda dokázala ukončit závislost na ruském plynu? Sice, jak se později ukázalo, to nebyla pravda, ale rádi jsme mu dopřáli výlet do Emirátů. S detaily o nějaké energetické strategii nebo budoucnosti na nás Čechy nechoďte, protože v televizi začala Pyšná princezna.
Nebořte nám naše hobití ideály, vykřikla správně ministryně obrany Jana Černochová, když si olympionik a předseda komise sportovců olympijského výboru David Svoboda dovolil říct, že politika do sportu nepatří a ruské sportovce by na olympiádu pustil. Nejdřív mu vyhrožovala společným výcvikem s ukrajinskými vojáky, nakonec dokonce musel na společný výlet.
Zase Leopard
Ministr Válek nám v březnu zopakoval, že situace s léky stále není dobrá, a od čerstvě jmenovaného ministra životního prostředí Hladíka jsme se dozvěděli, že Česko se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, a pokud nerealizujeme Green Deal, umřeme. Od Pekarové zase, že si máme všichni pořídit jednu značku telefonů, a jsme lůza, pokud ho už dávno nemáme. Ještěže už zase ve veřejnoprávní televizi dávali na zklidnění Pyšnou princeznu a inflační daň klesla na 15 procent.
Oprav dům po babičce
Před létem byl skvělý čas, protože v červnu mohlo čerpat skoro 270 tisíc domácností příspěvek na bydlení, což byl historický rekord. Již rok jsme věděli od premiéra, že to byla jeho vláda, která se zasloužila o výrazně vyšší množství domácností na sociálních dávkách. Na léky jsme už ani nemysleli, bylo teplo, inflace už byla naprosto normální pod 10 procenty, a tak jsme se dostali až k tématu manželství pro všechny. Dodnes cítíme teplo na srdci, když si vzpomeneme na nádherný srdcervoucí projev předsedkyně sněmovny Pekarové a na její slzy v Senátu. Rozplakala se při slovech, že je vdaná.
Varšava na Václaváku
V září nás manželka prezidenta Pavla důstojně reprezentovala na třetím summitu prvních dam v Kyjevě a těch „pár nespokojených demonstrujících“ na Václaváku Pekarová správně označila za Dny Varšavské smlouvy. Navíc dávali Pyšnou princeznu a po skončení jsme sedli do aut a jeli přes celou kotlinku podívat na pouť do Ostravy, kde nám vláda chtěla ukázat ty krásný letadla, co si je prý všichni společně koupíme na výstavku na Libavé, kde dodnes zametá Svoboda.
Začaly říjnové sychravé dny, a i když jsme na sobě měli už tři svetry, moc to nepomáhalo. Alespoň jsme se ale dozvěděli, že za energetický skanzen v naší kotlince nemůže ani Tykač, ani Křetínský nebo státní ČEZ, nýbrž, jak nám vysvětlil ministr průmyslu Síkela, Babiš.
Ale dávali v televizi Pyšnou princeznu, a tak bylo i jedno, že vystoupíme podle paní Černochové z OSN. Byla chyba si myslet, že už nejsme ve válce, protože prezident Pavel nám sdělil, že pokud Ukrajina padne, padneme i my, ale snad to nebude tak horké, pozornost těch, co rozhodnou, jestli bude Hobitín obětován, nebo ne, se přesunula daleko od Středozemě na jih a o Vánocích možná dají i reprízu Mrazíka.
Celý článek Pavla Šika si přečtěte v prosincovém časopise TO.
Komentáře (0)