Menu
Přihlásit se

Komentář.

Banánová republika „again“

Když se o naší zemi naposledy u západních sousedů psalo jako o banánové republice, která nemá žádnou politickou kulturu, tak ta stejná média psala, že Česko potřebuje osobnost, která by přinesla onu zásadní obrodu. Namísto toho se boříme stále hlouběji do bahna směrem na Kocourkov.

Pavel Šik
Publikováno 07/01/2024
Doba čtení 2 min.
Zdroj: Deník TO

Když 20. prosince ministryně obrany řekla v rozhovoru pro Aktuálně, že si „myslí, že se svazujeme svými vlastními zákony, konvencemi a mezinárodním právem, protože je na rozdíl od Ruska dodržujeme“ dalo se to považovat za nedůležitý povzdech válečné fanatičky, kterou s nadsázkou mrzí, že nemůže poslat Ukrajině na pomoc atomovou bombu.

Stěžovala si, že „než Česko vypíše výběrové řízení na dodávku vojenského materiálu, než se to zprocesuje se všemi úřady na ochranu hospodářské soutěže, námitkami, lhůtami a soudy, uplynou dva až tři roky a takové ´omezení´ Rusko vůbec neřeší.“

Všechno má být tajné

Neuplynuly ani tři týdny a podle nejnovějšího vyjádření ministerstva chce stát v budoucnu tajit nejen počty vojáků, ale i veškeré nákupy vojenského vybavení cituji: „…je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách.“

Pokud chceme být za kuriózní zemičku uprostřed Evropy, která si myslí, že počet jejích vojáků je důležité vojenské tajemství a rozhodující při strategii nepřítele, asi by se nad tím dalo mávnout rukou a počkat na příští vládu.

Ale jestliže nám politička koalice, která tisíckrát opakovala, že patříme na Západ a přitom aniž bychom byli ve válce oznámí, že ji standardní demokratické principy veřejné kontroly omezují v utrácení veřejných peněz, musí se i ten nejzarytější ruský odpůrce a největší podporovatel současné vládní koalice sám sebe ptát, zda je to opravdu ta cesta a jestli ještě zbyde rozdíl mezi tím naším systémem a systémem nepřítele.

Pokud premiér ministryni neodvolá, tak lhal

Všichni hlídací psi demokracie by měli zbystřit a okamžitě uvažovat, zdali ministryně v zápalu válečné nenávisti neztratila poslední zbytky sebekontroly a nezačala kvůli jakémusi vyrovnání pozic a nejistému vítězství přizpůsobovat naši zemi Rusku. Okamžitě by měli začít křičet, že nesmíme vyřadit roky budované kontrolní mechanismy veřejné kontroly ani za cenu hlubšího transatlantického spojenectví.

V žádné západní demokracii by se něco podobného nestalo a pokud premiér ministryni neodvolá, tak lhal. Možná podle jeho omílaných frází patříme na Západ, ale s Jurečkovým večírkem, Rakušanovými kampaněmi a především nyní s ministryní Černochovou směřujeme zcela jasně na Východ. 

Komentáře (8)

Napsat komentář