Menu
Přihlásit se

Křetínský nebo Tykač? To je to, oč od 10. února poběží! Jasně, lehce přeháním, oba miliardáři mají větší starosti, než je fotbal. Zároveň ovšem představuje koupě Slavie Praha uhlobaronem Pavlem Tykačem největší událost v českém fotbale za minimálně posledních pět let. Dva největší domácí kluby jsou opět v českých rukách, a to je moc dobře.

Petr Bošnakov
Publikováno 08/02/2024
Doba čtení 3 min.
Novým majitelem Slavie je Pavel Tykač. Zdroj: Slavia.cz

Pokud bychom měli brát v potaz finanční sílu obou největších hráčů na poli české energetiky, jednalo by se o nerovný souboj. Druhý nejbohatší spoluobčan Daniel Křetínský, majitel Českého energetického holdingu, kontroloval loni podle Forbesu majetek v hodnotě 201,9 miliard korun, zatímco nový vládce Slavie Pavel Tykač díky vlastnictví Sev.en AG, disponuje jměním 183, 3 miliardy korun, což z něj činí sedmého nejbohatšího Čecha.

Je však nutno podotknout, že jedním ze specifik českého fotbalu je nepřímá úměra mezi miliardami a tituly. Proto čekala Křetínského Sparta na titul devět let a Slavia dokázala před dvěma prohrát boj o titul s o propastných sedm bodů s Plzní, jejíž manažer Adolf Šádek v té době horko a těžko sháněl peníze na výplaty.

Mládí vpřed

Sev.en AG, je skupina firem se sídlem v Lichtenštejnsku vlastněna skrze kyperskou společnost Pavlem Tykačem. A byť se na Kypr coby daňový ráj občas díváme v Česku s lehkou nedůvěrou, koupi Slavie těžebním magnátem lze hodnotit jednoznačně kladně. Rodinné fotbalové stříbro se tak po letech, nutno říci, že ze sportovního hlediska mimořádně úspěšné, čínské vlády, vrátilo tam, kam patří.

Velmi slibně pak vyznělo jedno z prvních prohlášení nového majitele, který stanovil jako hlavní prioritu mládežnickou akademii. Osobně to čtu jako touhu mít fotbalovou budoucnost ve vlastních rukách a nespoléhat na to, že třeba za Baník Ostrava bude hrát někdo z Afriky. Příklady ze Salzburgu, Amsterodamu, Lisabonu nebo Porta by měly táhnout.  

Druhé místo nebrat

Pavel Tykač je znám jako úspěšný predátor světa byznysu, o to více se mi sportovní cíle Slavie nejeví jako až tak moc ambiciózní. Těsně před Vánocemi pravil, že titul je povinností, což považuji v případě klubu s na české poměry astronomickým rozpočtem 800 miliónů korun, za vcelku pochopitelné. Po měsíci ovšem klubový boss Jaroslav Tvrdík ze soustředění v Portugalsku vzkázal, že cílem prvního desetiletého cyklu je nikoli deset, ale nejméně pět titulů.

Říct totéž majitelé Realu Madrid nebo Barcelony, čelili by demonstracím fanouškům. Druhé místo je totiž s ohledem na tradici těchto gigantů, která je srovnatelná s tradicí obou pražských S, považováno za prohru. A platilo to i v listopadu 2020, kdy Barceloně hrozil bankrot. Prostě, jak pravil trojnásobný mistr světa závodů F1 Ayrton Senna: Být druhý znamená být prvním, který nevyhrál. A historie si pamatuje jen vítěze.   

Snadná povinnost

Jako málo ambiciózní se mi jeví rovněž prohlášení, že Evropská liga je pro Slavii ideální. Neměly by ambice aktuálně dvaatřicátého klubu evropského žebříčku směřovat jednoznačně k Lize mistrů? Osobně nevidím nic ideálního na druholigové evropské soutěži, do které se z Ligy mistrů padá.

Navíc, jak ukázala před dvěma lety zmiňovaná Viktoria Plzeň, jejíž finanční podmínky jsou s těmi, kterými disponují Sparta a Slavia nesrovnatelné, postup z tzv. mistrovské části do základní skupiny Champions League, není zdaleka tak těžký, jak by se mohlo z některých prohlášení zdát. Nic na tom nemění skutečnost, že v následné konfrontaci s Bayernem Mnichov, Barcelonou a Interem Milán byl český mistr, který v té době vedl ligu, otloukánkem. Přesto, není radno stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.

Ostatně, loni na podzim byla Sparta v kvalifikaci Ligy mistrů proti Kodani celkově lepším týmem, o postup přišla kvůli několika zkratům v obraně. Dánský mistr pak postoupil ze základní skupiny Champions League na úkor Galatasarye Istanbul a především Manchesteru United. Účast v základní skupině Ligy mistrů by tak měla být základním cílem obou českých velkoklubů, Evropská liga je snadno splnitelná povinnost.

Cíle šité na míru

Dále jsem se dočetl, že Pavel Tykač podmínil koupi Slavie setrváním Jaroslava Tvrdíka a Jindřicha Trpišovského po dobu dalších pěti let. Zajímavá podmínka, vezmeme li v potaz, že za poslední dva roky získala Slavia pouze jednou domácí pohár, dvouletku tudíž nelze považovat ze sportovního hlediska rozhodně za úspěšnou.

Pánové T+T mohou být spokojeni, cíle Tykačovy desetiletky, v podobě zisku pěti titulů a účasti v ideální Evropské lize, nepatří zdaleka do kategorie nesplnitelných. Skoro by se dalo říci, že byly ušity na míru.

Komentáře (2)

  1. Tyto pány nemusím, a upřímně jsou tak scestní že ani nechci vědět o jejich existenci…

Napsat komentář