Menu
Přihlásit se

Domácí.

Místo řízku hrách a kroupy

Dirigistická politika, která vládne v Evropě, chce své obyvatele vychovávat ve všem, i v tom, co mají děti jíst ve školní jídelně. Od září má platit nová vyhláška pro školní stravování. Místo hovězího či vepřového, ryby, hrách a kroupy. To je ta hlavní změna, kterou úřady nařizují jménem „pokrokové“ výživy.

Max Špaček Max Špaček
Publikováno 20/02/2025
Doba čtení 2 min.
Zdroj koláže: Copilot/ Designer

Základní škola v Táboře otestovala ve své jídelně týdenní menu podle chystaného nařízení ministerstev zdravotnictví a školství. Kuchařky sestavily jídelníček tak, aby omezily cukr i maso kromě ryb, přidaly celozrnné obiloviny, luštěniny a nabídly vegetariánská jídla. Jak uvedl na webu JcTED.cz ředitel školy Petr Vašíček, objem zbytků se nesnížil, ale žáci si z denní nabídky dvou pokrmů vybírali skoro jen ten méně „zdravý“.

„Bavme se ale o tom, jak vaří a co jedí rodiny našich dětí. Pokud některé jídlo neznají, stejně si ho nedají nebo ho celé vrátí,“ doporučil proto Vašíček. Odhadl, že při stravování podle nové normy, část žáků přestane chodit do školní jídelny a zároveň dojde ke zdražení přípravy obědů. „Budeme zřejmě muset propouštět kuchařky a dostaneme se do situace, že vlastně nebude stávající školení stravování udržitelné v tom stavu, jak jsme zvyklí,“ usoudil Vašíček.

Názor, že vařit se má především to, co dětem chutná, zastává také většina rodičů a personál běžných školních jídelen s nimi vřele souhlasí.

Vyhláškou se všechno vyřeší

Podle analýzy Státního zdravotního ústavu nejsou v Česku školní obědy zrovna dvakrát nutričně vyvážené. Nemají dostatek kvalitních tuků, a naopak obsahují zbytečně moc soli. To je prý dáno oblibou polotovarů, nedostatkem financí a nekvalifikovaným personálem. Pokud jde o peníze, populární kuchař Zdeněk Pohlreich se jednou podivil, že oběd pro školáka lze uvařit za cenu konzervy pro kočku. To vše má sakumprásk spasit nová vyhláška. „Touto novelou tak dáváme dětem a jejich rodičům lepší prostor pro vyjádření vlastních preferencí ve školním stravování,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Specialistka na výživu a na zdravotní prevenci Margit Slimáková hovořila v médích v souvislosti s vyhláškou o nadšení a hledání inspirace, ale také o dalším vzdělávání školních kuchařek. Ona sama by prý pro ně mohla připravit receptář na jídla třeba z pohanky.

Autoři chystané změny tvrdí, že „vycházejí ze světových výživových doporučení a reagují na trendy směřující ke zdravému životnímu stylu“.

Kam čert nemůže, nastrčí evropskou strategii

Světovými doporučeními se samozřejmě myslí zelená dohoda pro Evropu, Strategie pro udržitelné potraviny z farmy na stůl a dokumenty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Pokud se jedná o školní jídelny, celé to směřuje k myšlence, že systém školního veřejného stravování se může stát vzorem pro proměnu celého potravinového systému a vychovat další generace k odpovědnému a udržitelnému stravování. Například nezisková organizace Světový fond na ochranu přírody již spočítala, kolik dobytka je potřeba k zachování otevřené krajiny a biodiverzity. Podle aktualizovaných výživových doporučení už je zřejmé, že bude nutné spotřebu masa omezit jak ze zdravotních, tak z environmentálních důvodů. Sníží se tudíž chov hovězího dobytka a prasat, který za sebou nechává uhlíkovou stopu. Místo řízků nebo guláše si děti dají ve škole slanečka s čočkou nebo filé na hrachu. Možná to moc nechutná, ale je to zdravé a přispěje to k ochraně klimatu.

Čtěte také:
Bekův hodně připálený dort
Bulgakov na tom tanku neseděl
Hrozivé otazníky nad případem učitelky Martiny Bednářové

Komentáře (12)

  1. „vycházejí ze světových výživových doporučení a reagují na trendy směřující ke zdravému životnímu stylu“
    chyba už v zásadě! Protože přizpůsobovat se jídelníčku a trendů krajin, kde jsou jiné poměry teplot, vlhkosti a životního tempa, logicky nebude odpovídat tomu našemu. Je skvělé, že Polrejch naběhl do školní kuchyně a propálil tak pro širokou veřejnost, že kuchařky za pár korun už nyní dělají hotový zázrak, aby děti nějakým způsobem aspoň nasytily. Za tu cenu se prostě zdravého a kvalitního jídla nedosáhne, což ví každý, kdo se kdy snažil upravit si stravu aby odpovídala potřebám jeho zdraví. Také fakt, že v zimě nadměrné jezení ovoce a zeleniny náš organizmus ochlazuje, přitom potřebujeme teplé jídlo, může pak za rozházení stravovacích rytmů a chronické problémy se zažíváním (což bude super když půlka dětí nebude chtít chodit na společné záchody). Stejně jako jedení polotovarů celoročně. Už jen třeba ve španělsku prostě neznají moc střídání ročních období, mají tam víceméně pořád stejně, u nás se to ale střídá takže naše strava by tomu měla být přiměřená. Což ale prostě je zase moc logiky na dementy kteří budou s tímhle čachrovat.
    Existuje jednoduché řešení – napumpovat do školních jídelen prostě jiný rozpočet na jídlo a neexperimentovat se světovou kuchyní. Ono prd pomůže když se budou nahrazovat masové potraviny ovocem v zimě. Nadělá to paseku a kromě toho, víte proč české děti tady ovoce prostě nemají tolik rády? Protože jsou k nám dováženy bezchuťové a nevýživné srágory! Každý, kdo vyjel někam do tropů a dětem nabídl obyčejné mango, zjistil že to dítě se po něm pak může utlouct, ale přijedou zpátky sem, člověk jim to sežene a koupí a oni řeknou „ble“ a už to nechtějí. Samozřejmě proč? Protože někde v tropech je to utržený ze stromu, je to plné vitamínů, je to vyzrálé, chutná to jinak, tady? nahuštěné akorát vodou, bez chuti ale i těch výživných prvků, po chvíli je zase hlad. Je to prázdná potravina i když na venek si člověk může říci „ale ovoce je zdravé ne?“ No, ukazuje se že nemusí být, když je výživově prázdné. A tu chuť pozná i dospělej, takže rozmazleností dětí to určitě není.

    A jen tak mezi námi, zrovna tím, že se u nás už vykácelo spousta jablečných sadů si taky nepomáháme, tady se likviduje zemědělství ve velkém takže tenhle problém se bude prohlubovat. Řepka to samé. Chce to zase komplexní řešení, protože někdo na to dlouhou dobu kašlal, a mezitím se změnilo tolik věcí, od cen, import potravin, faktu že rodiny už nemají ani takový rozpočet za doplácení obědů – to dříve vůbec nebylo jako problém!
    Proti hrachu a kroupám v zásadě nic nemám, jen si opětně myslím že to není všespásné. Hlavně i někteří vegetariáni se vrátili k masu zpátky kvůli tomu, že zjistili, že jejich tělo to bez masa prostě nedává, on to vegetariánství nezvládne opravdu každý i když má třeba tu snahu. A zrovna u dětí ve vývoji je nějaký celoplošný zákaz opravdu hrubá chyba, měli by mít k dispozici od všeho něco. Ale pokud jim zakážeme maso, a po čase i mléko (protože mají stejně v úmyslu likvidovat krávy), a pokud by se to nahradilo potravinami které jsou nutričně prázdné, máte zaděláno na podvýživu u celé generace, než to někomu dojde. A argument „oni se dojí doma“ tady taky neberu, máma vždy se ptá dítěte „co bylo k obědu“ když příjde děcko ze školy, protože spoléhá na to, že mělo teplé jídlo.

    1. Máte zcela pravdu. I ty pomeranče chutnají ve Španělsku jinak, než tady.
      Ještě doplním, jaké ryby chtějí dětem dávat? Ryby jsou drahé, zvláště ty kvalitní, tučnější z volného lovu. A ty z chovu, z klece, jsou dopovány hormony, antibiotiky, chemickými srágory.

      1. ano, přesně! S tím rozpočtem co školní jídelny mají, to skončí zase u toho nejlevnějšího. Už teď se některé suroviny co jídelny používají, dají přirovnat k výplni za gauče – budou na tom podobně jako velryby, budou mít plné žaludky všeličeho, ale tělo bude umírat hlady na nedostatek vitamínů a minerálů.
        Však, ti odborníci co se chtějí tedy inspirovat světem, ať si nejdříve udělají průzkum, co lidem v naší populaci chybí – jsou to docela základní stavební prvky bez kterých těla nemohou moc dobře fungovat. Minerály, hořčík, jód atd. A to je mezi pětatřicátníky vlastně první generace, co tady vyrostla na fastfoodech a školní jídlo měli úplně stejné, jaké je dneska. A chybí to i lidem, kteří se cpou rybami, takže kde je problém? No hlavně v tom že v tom jídle tyhle živiny už tolik nejsou.
        Což ehm, zapomněla jsem zmínit, že je tu od EU podpora dotací vysazování GMO potravin, které tak postupně nahrazují ty na které dotace nejsou. Jaká to náhodička že? Hlavně že to rychle roste. Prostě komplexní problém, ať někdo zapomene že přepíše nějaké nutriční tabulky a vyškrtá nějaké potraviny a tím to vyřeší. Ani omylem!

  2. A bude hůř, kobylky, cvrčci, červi a další se už suší a melou. Grilovaná kobylka na červi omáčce po cikánsku a cvrčkový knedlík, no co víc si přát. Dobrou chuť vám přeje Von Lejno de Pfizer.

    1. A pokud se budou používat polotovary, tak nikdy nevíte, co do nich bylo v určitém malém procentu (ze začátku) zamícháno! Stejně tak v centrální kuchyni, co použijí? Dle hygienických a stravovacích norem ale bude vše posvěceno a v pořádku.

  3. Chtějí nás a naše děti předělat na vegetariány nebo rovnou vegany! Já jsem už dva roky na carnivore diet a nikdy jsem se necítila lépe (60 let). Žádná zelenina, ovoce a otruby. V té zelenině co tady prodávají stejně žádné živiny už dávno nejsou. Stačí se jen podívat jak většina těch býložravců vypadá nezdravě.

    1. Proto se přece doporučuje pestrá strava- aby se člověk nepřiotrávil, pokud bude jíst stále totéž. To by bylo snadno prokazatelné.

Napsat odpověď na Evžena Zrušit odpověď

místo řízku hrách a kroupy. dirigistická politika, která vládne v evropě, chce své obyvatele vychovávat ve všem, i v tom, co mají děti jíst ve školní jídelně. od září má platit nová vyhláška pro školní stravování. místo hovězího či vepřového, ryby, hrách a kroupy. to je ta hlavní změna, kterou úřady nařizují jménem „pokrokové“ výživy. základní škola v táboře otestovala ve své jídelně týdenní menu podle chystaného nařízení ministerstev zdravotnictví a školství. kuchařky sestavily jídelníček tak, aby omezily cukr i maso kromě ryb, přidaly celozrnné obiloviny, luštěniny a nabídly vegetariánská jídla. jak uvedl na webu jcted.cz ředitel školy petr vašíček, objem zbytků se nesnížil, ale žáci si z denní nabídky dvou pokrmů vybírali skoro jen ten méně „zdravý“. „bavme se ale o tom, jak vaří a co jedí rodiny našich dětí. pokud některé jídlo neznají, stejně si ho nedají nebo ho celé vrátí,“ doporučil proto vašíček. odhadl, že při stravování podle nové normy, část žáků přestane chodit do školní jídelny a zároveň dojde ke zdražení přípravy obědů. „budeme zřejmě muset propouštět kuchařky a dostaneme se do situace, že vlastně nebude stávající školení stravování udržitelné v tom stavu, jak jsme zvyklí,“ usoudil vašíček. názor, že vařit se má především to, co dětem chutná, zastává také většina rodičů a personál běžných školních jídelen s nimi vřele souhlasí. vyhláškou se všechno vyřeší. podle analýzy státního zdravotního ústavu nejsou v česku školní obědy zrovna dvakrát nutričně vyvážené. nemají dostatek kvalitních tuků, a naopak obsahují zbytečně moc soli. to je prý dáno oblibou polotovarů, nedostatkem financí a nekvalifikovaným personálem. pokud jde o peníze, populární kuchař zdeněk pohlreich se jednou podivil, že oběd pro školáka lze uvařit za cenu konzervy pro kočku. to vše má sakumprásk spasit nová vyhláška. „touto novelou tak dáváme dětem a jejich rodičům lepší prostor pro vyjádření vlastních preferencí ve školním stravování,“ uvedl náměstek ministra školství jiří nantl. specialistka na výživu a na zdravotní prevenci margit slimáková hovořila v médích v souvislosti s vyhláškou o nadšení a hledání inspirace, ale také o dalším vzdělávání školních kuchařek. ona sama by prý pro ně mohla připravit receptář na jídla třeba z pohanky. autoři chystané změny tvrdí, že „vycházejí ze světových výživových doporučení a reagují na trendy směřující ke zdravému životnímu stylu“. kam čert nemůže, nastrčí evropskou strategii. světovými doporučeními se samozřejmě myslí zelená dohoda pro evropu, strategie pro udržitelné potraviny z farmy na stůl a dokumenty evropského úřadu pro bezpečnost potravin. pokud se jedná o školní jídelny, celé to směřuje k myšlence, že systém školního veřejného stravování se může stát vzorem pro proměnu celého potravinového systému a vychovat další generace k odpovědnému a udržitelnému stravování. například nezisková organizace světový fond na ochranu přírody již spočítala, kolik dobytka je potřeba k zachování otevřené krajiny a biodiverzity. podle aktualizovaných výživových doporučení už je zřejmé, že bude nutné spotřebu masa omezit jak ze zdravotních, tak z environmentálních důvodů. sníží se tudíž chov hovězího dobytka a prasat, který za sebou nechává uhlíkovou stopu. místo řízků nebo guláše si děti dají ve škole slanečka s čočkou nebo filé na hrachu. možná to moc nechutná, ale je to zdravé a přispěje to k ochraně klimatu. čtěte také:bekův hodně připálený dort bulgakov na tom tanku neseděl hrozivé otazníky nad případem učitelky martiny bednářové.
Zavřít kontextový přehrávač