Fialovi se stát rozpadá pod rukama

Vysoké zdanění práce a naopak nízké daně pro firmy, z nichž skoro jedna třetina vyvádí část zisku do zahraničí. Daňové zvýhodnění osob samostatně výdělečně činných. To jsou jen dva z mnoha případů vychýlení našeho systému.

Vedle toho je vážným dlouhodobě neřešeným problémem nefungující trh práce. Firmy si na jedné straně stěžují na nedostatek volných pracovníků, na straně druhé ale vyplácejí neúnosně nízké mzdy. Pohyb pracovních sil navíc blokují závazky občanů v podobě dlouhodobých hypoték a nejrůznějších půjček. K nim se přidává neustálý růst spotřebitelských cen zapříčiněný (nejen) přítomností oligopolů a kartelových dohod.

Další velká aktuální potíž je, že naše hospodářství, postavené převážně na střední přidané hodnotě polotovarů a levné práci. Přišlo totiž o hlavní konkurenční výhodu, jíž byla levná energie. Za to do značné míry vděčíme neschopnosti a vazalské povaze vlády Petra Fialy.

Politická reprezentace totiž prosazuje v první řadě kromě osobních výhod cíle roztodivných domácích i zahraničních subjektů. O zájmy českého státu se stará spíš jen formálně a nedůsledně.

Stále žijeme minulostí

Příčiny selhání českého státu leží částečně i v minulosti. Snaha o popření naší koexistence s vládou komunistické strany se transformovala v absolutní popření tohoto historického období včetně nízké zadluženosti, sociálních jistot a podobně. Nutkání vymazat z historie „život v socialismu“ vedl a doposud vede k přemrštěné „pravicovosti“ čili stručně odmítání sociálního státu, odborů a dalších institucí i organizací, které s tím souvisí.

Naše svědomí poznamenané moderními dějinami přirozeně využili „vítězové“ devadesátých let k tomu, aby převážili ekonomické a sociální uspořádání ve prospěch privátní sféry a náklady státu přenechali větším dílem zaměstnancům. Po určitou dobu to snad i bylo nevyhnutelné, ale po 35 letech, je to anachronismus, který přivádí Českou republiku ke krizi. Tržní prostředí je deformované a nefunkční. Dopravní infrastruktura je zanedbaná, úroveň vědy, školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury, sportu atd. klesá, protože v rozpočtu chybí peníze. Navíc státní správa je neefektivní, protože ji neřídí lidé povolaní, ale lobbyisté.

Vládní koalice chce hlavně vydržet

Je zřejmé, že s tradičními politickými stranami, které jsou za současnou krizi odpovědné a snaží se udržet status quo co nejdéle, nelze do budoucna počítat. Tvrzení předsedy ODS a premiéra Fialy, že v příštím volebním období přivede Česko k rozkvětu, nejen nedává smysl, ale je s největší pravděpodobností vědomě nepravdivé.

Pokud chceme zabránit tomu, abychom se posouvali stál dál na evropskou periférii, je nutné se zbavit politiků, kteří usilují pouze o to, zakonzervovat současný stav a dál podporují daňovou nerovnováhu, pokřivené trhy a soukromé nebo zahraniční zájmy.

Čtěte také:
Žijeme v oligarchii, kterou chce nahradit korporátní fašismus
Premiér Fiala jede bomby
Proč od nás chce Fiala ještě osm let?Proč od nás chce Fiala ještě osm let?