Právo na hotovost
Ta událost se stala přibližně téhož dne, kdy přišlo upozornění Evropské komise, že Rakousko si bez specifického svolení EU nemůže do ústavy včlenit zákon, schválený rakouským parlamentem a rakouskou vládou, zaručující právo občanů platit hotovými penězi. Porušovalo by to zákony EU, sdělil Rakušanům zástupce Evropské komise Martin Selmayr, označovaný médii za jednoho z nejvlivnějších a nejmocnějších byrokratů EU.
Hlavou kroutícím europoslancům pak potvrdil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, že regulace hotovostních peněz je ve výlučné kompetenci EU, podle eurounijních zákonů, které už dostatečně chrání používání hotovosti. A že tedy rakouský zákon by byl nadbytečný. Takže zbytečný. Takže zakázaný.
Konspirační teoretici a dezinformátoři (jinak též zvaní „obránci lidských práv“, podle toho, z které strany se na ně díváte) sýčkují, že EU se plně přidává k „válce proti hotovosti“, známé ve světě pod názvem „War on Cash“. Vedou je k tomu dvě faktické úvahy. Jednak ze zkušenosti vědí (nebo přinejmenším konspiračně podezírají), že onen zákon chránící hotovost (jestli skutečně existuje) může EU kdykoli za pochodu změnit, neboť jí to Lisabonská smlouva umožňuje.
A zadruhé centrální banka EU zavádí digitální měnu, kterou bude technicky možné sledovat a ovládat detaily občanova soukromí, jež tím tedy přestane být soukromím. To, že banka samotná ujišťuje, že ji ke špiclování občanů nezneužije, jen potvrzuje, že o této technologické možnosti ví a dokáže ji před občany technologicky zastřít, až ji někdo zneužívat začne (jako že na to můžeme vzít jed). Bude to špiclování podstatně účinnější, než už jako jeho určitý stupeň dokáží ty platební karty.
A to nás přivádí zpět k oné paní platící kartou částku 25 korun za noviny.
Vedou platební karty u žen?
S vědomím, oč by pro mě bylo jednodušší sáhnout do boční kapsy kalhot a vyhrábnout hrst drobňáků než pracně rozepnout knoflík zadní kapsy, vyndat z ní peněženku, z té kartu, tu strčit do vercajku, pamatovat si PIN, vyťukat ho do klávesnice, pak zas z vercajku kartu vyndat, dát ji zpět do peněženky, tu strčit zpět do zadní kapsy a pracně zapnout knoflík, aby mi nevypadla nebo aby s ní kapsáři měli víc práce, jsem se paní zeptal, proč platí tak malou částku kartou, když by bylo jednodušší hrábnout pro těch pár drobňáků.
A ejhle, ono by to jednodušší nebylo. Ženy totiž neskladují drobňáky po kapsách, protože kapsy nemají. (Proč to tak někdo vymyslel, je záhada.) Ony ty drobňáky mají v portmonce, v oddělení zavřeném na zip, a tu portmonku mají v kabelce, taky zavřené na zip. Takže musejí napřed otevřít kabelku, z ní vyndat portmonku, otevřít portmonku – a tam pak buď pracně otvírat a prohrábnout to oddělení s drobňáky – nebo sáhnout vedle po zasunuté kartě.
A náhle nám vyplyne toto: do války proti hotovosti se zapojují (nebo jsou bezděky zneužívány) ženy víc než muži. To musel vymyslet Ďábel sám.
Banky mají karty rády
Ale navíc – vysvětila paní – platí kartou proto, že pětkrát do měsíce musí. A tady se dozvídáme něco o protihotovostním boji bank, útočících lstí, používající cukřík místo klacku. Tím cukříkem je vyšší úrok na vašem spoření. Ten však podléhá dvěma podmínkám. Jednak musíte platit kartou (jakoukoli částku) pětkrát do měsíce, jednak musíte mít chytrý telefon. Tím z vás banka učiní mnohonásobně častější terč sledování, než když párkrát za měsíc vyberete hotovost z bankomatu a odmítáte vlastnit chytrý telefon z důvodů zdravotních, rebelantských nebo negramotných.
Takže chcete-li, aby vám vaše úspory vydělávaly šest procent místo dvou, musíte si ten telefon pořídit. Jenže pak se od banky dozvíte, že vám to vyšší procento platí jen do dvou set tisíc korun. Když si spočtete, co na těch extra procentech ze 200 tisíc vyděláte, nevyjde vám to na ten chytrý telefon ani za dva roky. Chcete-li na ně vyzrát, protože máte víc než těch 200 tisíc, a má-li se vám ten telefon vyplatit, můžete otevřít úspory u dvou bank. A pak muset platit kartou desetkrát. Nebo tří, a patnáctkrát.
A jste až po uši ve válce proti hotovosti, jako nevědomí pěšáci. A někdo někde, kdo má vaše největší dobro na srdci víc než vy, bude znát každé vaše šustnutí, až se mu to k něčemu bude hodit. (Chtěl jsem mužně napsat, že vás bude držet za koule, jenže za co by pak držel ty ženy, že.)
Anketa
a bude hůř myšlení hnijícího odpadu co vládne této EUkrajině…je zcela kolaborantské…a na vařené nudli utáhly občanům truhly.
Autor článku asi nemá moc ponětí o tom, jak se platí kartou. Možná by si o tom mohl něco zjistit dříve, než začne psát nějaké ty články. Já osobně platím kartou vše, protože nějak nemám touhu neustále tahat „po kapsách drobné“. Mám prostě v kapse kartu a ta řeší vše. Stačí ji na vteřinu přiložit k terminálu a je hotovo. Žádné zadávání PIN, žádné peníze obalené bakteriemi, žádné počítání, žádná boule na kapse. A doufám, že stejně jako se zde bojuje za právo platit hotovostí, bojuje se také za právo neplatit hotovostí.
Všímáte si detailů, ale unikl vám smysl tohoto článku. Jde o taktiku bank přimět nás, abychom co nejvíce platili kartou. Banka tak má přehled kdy a kde jste nakoupil zboží nebo služby a za kolik. Zatím neví, co jste konkrétně koupil. Ale to spraví digitální měna. Kartu lze zablokovat, hotovost nikoli. K zablokování karty může stačit mít jen odlišný názor. Kanadští řidiči kamionů by mohli vyprávět! Hotovost je svoboda. Nikdo neví, kdy, kde a jakou částku člověk utratil a v některých případech i zhruba za co. V případě paní, která platila v trafice kartou částku 25,- Kč, to bude nejspíše za nějaký časopis.
Bakterie na bankovkách mi nevadí, ty jsou všude kolem nás, nežijeme ve sterilním prostředí, například na tyčích v tramvaji, autobuse nebo metru. Stačí jen nezapomenout si mýt ruce a nesahat rukama na jídlo, a bakterie neuškodí.
Vadí mi, když mě někdo sleduje, kontroluje. Nedělám nic zakázaného, ale co je komu do toho, kdy, kde, kolik a zhruba za co platím? Co je komu do toho, že jsem například včera byla na nákupu v Penny a utratila tam dvě stovky? To nemusí nikoho zajímat.
Je to ještě jedno nebezpečí, horší než nějaké bakterie na bankovkách. Hackeři. Bankovní účet lze hacknout, podvodníci vědí, jak vyluxovat z vašeho účtu peníze. To u hotovosti nelze.
Navíc u karty se to nezastaví, po nich přijde digitální měna. Jedná se o programovatelnou měnu. To znamená, že lze nastavit do kdy, je nutné utratit peníze, za co a kde. A samozřejmě také zablokovat účet, pokud člověk nebude poslušný a dělat, co se od něho čeká, pokud například nebude mít „ten správný názor“. Placením kartou se k této černé budoucnosti přibližujeme. Je proto třeba jasně ukazovat, že chceme hotovost a že ji budeme používat. A pokud nás budou mocní ignorovat, vzepřeme se. Nenecháme si to líbit, nenecháme si ukrást svobodu.
Všímám si především celkového vyznění článku a jeho touhu šířit strach. Omlouvám se, ale nesdílím místní paranoiu. A nebojte, jsem rozhodně PRO zakotvení práva na hotovost do ústavy. Považuji to totiž za stejně malicherné a bezvýznamné jako manželství pro všechny. Jsou to detaily, které můj život nijak neovlivní, tak proč byste to tam neměli mít:-)
Za kartu nemusíš bojovat, to nám cpou horem, dolem.Bojovat musíme za hotovost, jinak to je cesta k otroctví, kterou Ty asi nepocjopíš.
Banky mají rády, když jejich klienti upřednostňují platby kartou. Mají z toho zisk, zatímco z plateb v hotovosti nemají nic. To je důvod, proč tolik podporují platby kartou.
Hotovost je svoboda. Nelze ji sledovat, kontrolovat ani zablokovat. Dokud bude hotovost, nebude možné zavést digitální měnu. Nebude možné mít kontrolu nad našimi nákupy, ani nad našimi životy.
Digitální měna totiž nabízí mocným netušené možnosti, možnosti určovat kolik kdo smí utratit a do kdy, co si smí koupit a kde si to smí koupit a pokud nebude poslušný, dovolí si mít jiný názor, zablokuje se mu účet, prostě si nekoupí ani rohlík. To ho donutí k poslušnosti.
To je ta budoucnost, kterou nám mocní chystají. Hotovost jim v tom překáží, měli bychom ji proto používat co nejvíce a nenechat se nalákat na návnady bank. Na tom nevyděláme a navíc pokud přestaneme používat hotovost, podpoříme její zánik a spolu s ní i zánik naší svobody.
Vnímám to podobně.
Můžu-li, platím hotově. Pokud si něco objednávám přes internet a je možnost, nechávám si poslat na dobírku. Kartu používám velmi výjimečně…
V Lidlu platím kartou = je to pohodlnější.
V hospodě platím hotově = podpora soukromníkům (dostane ihned 100 %, nedává 3 % kartové společnosti a možná ani odvody elektrikářovi do bezedného rozpočtu, co utratí za granáty, pirátské náměstky, dotace elektromobily, uhelným baronům, občanku v mobilu, miliardu medvědovi, miliardu za baldachýn na hlaváku a další blbosti).
Důležitější je aspekt soukromí, elektronická stopa, i za 10 let moudrý státní úředník dohledá, kolik kde jsem utratil. A když budu zlobit, tak mi účet vypne úplně (Farrage).
Dnes i ženy mohou mít koule…