Podle průzkumu The Guardian EU Ukrajině nevěří, převládá touha po přijatelném míru

Válka na Ukrajině. Zdroj: Profimedia

V případě většiny z nich převládá touha nad vnímáním reality a díky tomu dochází, přes tragičnost války a stovky tisíc obětí, k humorným situacím. Například, když pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová na CNN Prima News zarputile tvrdí, že „kdyby Putin odešel z Ukrajiny, přestane se vraždit, což je holý fakt.“

Škoda, že se moderátorka bojovně naladěné Pirátky nezeptala, zdali je, alespoň do roztrhání svého těla, ochotna garantovat zdraví a životy obyvatel separatistických, v rozporu s mezinárodním právem anektovaných regionů poté, co se ruská armáda stáhne z Ukrajiny?

První linie, plenkové kalhotky

Ve stejném pořadu pak konkurentka Olgy Richterové, poslankyně SPD Karla Maříková doslova přibila kulometnou kadencí slov k židli europoslance Jiřího Pospíšila (T0P09). Ostřílenému politikovi, který konzultoval možnou návštěvu světově přijímané operní divy Anny Netrebko v Praze na ukrajinské ambasádě, poradila, aby si sbalil pět švestek a odjel na ukrajinskou frontu do první linie.

Z pozice zdravotnice pak v té chvíli nebohému poslanci vysvětlila, aby si vzal plenkové kalhotky, protože válka není počítačová hra. Odhaduji přitom, že paní Karla má s válkou v první linii asi stejné zkušenosti, jako paní Olga s protektorátem, na který poukazovala.

Komu se hodí příměří?

Bohužel se ale divák například nedozvěděl, zdali Slovenskem, Maďarskem ale také bývalým prezidentem Václavem Klausem prosazované příměří, rovnající se klidu zbraní, není v zájmu Ukrajinců. Napadená země sice zaznamenává úspěchy na moři, na souši se ovšem z iniciativy těší Rusové, kteří se navíc pustili, a zdá se, že docela efektivně, do energetické infrastruktury.

Přerušení bojů by proto mělo být ve prospěch ukrajinské věci, protože v červnu má přece bránící se země dostat minimálně stovky tisíc dělostřeleckých granátů, které zvrátí průběh konfliktu. Munici nakupuje v rámci iniciativy prezidenta Petra Pavla Česko a Rusové jsou zmateni, protože netuší, odkud granáty pořizujeme.

Kyjev sází na sílu

A tak informací chtivému člověku nezbývá než hledat ve veřejně dostupných zahraničních zdrojích. Například prestižní americký web Barrons.com specializovaný na ekonomii a investigativu, zmiňuje část rozhovoru Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem, ve které ruský prezident vyzval USA, aby dojednaly dohodu, která Moskvě umožní kontrolu 20procent ukrajinského území. Mimochodem, názor, že o konci války na Ukrajině nakonec rozhodne stejně Washington, sdílel ve zmiňované debatě i Radek Vondráček (ANO), který do debaty vnesl alespoň větší než malé procento racionality.

Ukrajinská strana, možná vědoma si přílivu „české“ munice, ovšem po dohodě netouží, respektive Zelenského poradce Mychajlo Podoljak podmínil podle amerického serveru veškerá jednání stažením všech ruských vojsk z Ukrajiny, Krym nevyjímaje. Kyjev totiž ví, že může úspěšně vyjednávat pouze z pozice síly. Správný moment nenastal a uvidíme, zdali bude platit, že kdo si počká, ten se dočká.  

Touha po kompromisním urovnání

Velmi zajímavý pohled na vojenský konflikt přináší britský liberální deník The Guardian. Zatímco například Jan Farský, který vede po boku Danuše Nerudové STAN do evropských voleb, pevně věří, že Ukrajina získá zpět Ruskem dobytá území, včetně anektovaného Krymu, víra obyvatel dvanácti zemí starého kontinentu (Švédska, Portugalska, Polska, Francie, Španělska, Nizozemska, Německa, Rakouska, Rumunska, Itálie, Řecka a Maďarska) v konečné vítězství Ukrajiny je docela malá. A to byl rozsáhlý průzkum realizován před ruským ovládnutím Avdijivky, které britský list považuje za nejvýznamnější ruské vítězství od května loňského roku, kdy Wagnerovci dobyli Bachmut.

Ve schopnost Ukrajiny porazit Rusko věří pouze 10 procent tázaných obyvatel uvedených zemí.  Představitelé EU by se proto měli zaměřit na definování „přijatelného míru“. Za nejpravděpodobnější konec pak 37 procent respondentů považuje „určitou formu kompromisního urovnání.“

Malá důvěra ve vojenské řešení

„Pokud má být obhájena evropská podpora Ukrajině, budou muset lídři EU změnit způsob, kterým se o válce komunikuje,“ uvedl Mark Leonard z Evropské rady pro zahraniční vztahy (EFCR), která průzkum realizovala a vyhodnotila. Jak se dále vyjádřil, chce sice většina Evropanů „zoufale zabránit ruskému vítězství, ale nevěří, že by Kyjev mohl Rusko porazit.“

I v zemích, které jsou směrem k Ukrajině nejvíce optimistické, tedy ve Švédsku, Polsku a Portugalsku, má víru ve vojenské řešení pouze 17 procent tázaných. V zmiňované trojici zemí pak obyvatelé podporují nejvíce vojenskou pomoc Ukrajině. Ve Švédsku se jedná o 50 %, v případě Portugalska a Polska vojenské pomoci fandí 48 % respektive 47 % dotázaných.

Na druhé straně lehce se drolící evropské barikády stojí členské země EU, podle kterých by měl Kyjev přijmout dohodu i za cenu ztráty území. Vede Maďarsko (64 %), následují Řecko (59 %), Itálie (52 %) a Rakousko (49 %).          

Čtěte také: Britský deník fabuluje a Česko Ukrajinu nezachránilo
Ministr Lipavský odmítá vracet Ukrajince kvůli mobilizaci, vláda by mohla uspořádat kampaň, aby šli bojovat
Jak Carlson s Putinem za asistence užitečných idiotů boří rekordy