Jsem si jist, že na téma protiruských sankcí je možné napsat humorný sitcom úspěšně konkurující například seriálu Jistě, pane ministře. Obohacený uran totiž není na žádném z tuším třinácti dosavadních sankčních seznamů EU. Rusko má přitom na trhu s touto mimořádně cennou komoditou 40% podíl, a protože se za poslední dva roky ceny zdvojnásobily, z jeho prodeje financuje válečné hospodářství.
Podle listu The New York Times platí USA za nákup paliva, které slouží k výrobě víc než poloviny bezemisní energie v zemi, zhruba miliardu dolarů ročně. Platby za obohacený uran jsou vypláceny dceřiným společnostem Rosatomu, který je spojen s ruským vojenským komplexem.
Vajíčko versus tuny
Jak uvádí Forbes, podle Světové jaderné asociace (WNA) zhruba dvě třetiny světové produkce uranu dodal na globální trh v roce 2022 Kazachstán (21 227 tun), následují Kanada (7 351 tun) a Austrálie (5 613 tun). Celkem svět vyrobil 49 935 tun, Rusko bylo s domácí produkcí 2 508 tun šesté. Část uranu, který se těží v Kazachstánu, ovšem na základě smluv prodává Rusko, kromě toho kazašský Kazatompron posílá uran k obohacení do Ruska, protože nedisponuje patřičnými technologiemi.
Pro představu: uran o velikosti slepičího vejce dokáže vyrobit stejné množství elektřiny jako 88 tun uhlí, v malém množství se nachází ve většině hornin, dokonce i v mořské vodě. Uranová ruda se těží v klasických a povrchových dolech. Naprostá většina jaderných elektráren používá jako palivo uran–235. Jedná se o izotop uranu, který tvoří asi 0,72 procenta přírodního uranu. Na rozdíl od běžného uranu–238 je štěpitelný. Umělé zvyšování podílu tohoto izotopu pro jaderné účely se nazývá obohacování uranu. Proces vyžaduje uran v plynném stavu, čehož je dosaženo prostřednictvím konverze.
Green Deal uranu
Ceny uranu se za poslední rok téměř zdvojnásobily. Stěžejním důvodem je skutečnost, že se s uranem neobchoduje na volném trhu, jako s jinými komoditami, ale napřímo. Letos v březnu stála libra (0,453 kg) 85 dolarů, zatímco v červenci loňského roku vyšlo stejné množství na 38,9 dolaru.
Na růstu cen se mimo jiné podepsal převrat v Nigeru, který dodával uran do zemí EU, především do Francie. Podle Forbesu využívá Francie 50 procent nigerského uranu k výrobě 70 % vlastní jaderné energie, 24 % uranu končí v zemích EU a podílí se na výrobě 25 % elektřiny vyrobené v atomových elektrárnách.
Kromě toho tlačí ceny vzhůru spekulace ohledně omezení dodávek ruského obohaceného uranu, což vede k touze obchodníků předzásobit se. Jak uvádí agentura Bloomberg, vzhledem k rostoucím cenám energie v Číně, Japonsku, Koreji a Francii oživují, případně budují nové jaderné kapacity. Touha po uranu stoupá, jeho cena roste. „Jedná se o skvělou dobu pro producenty, protože růst cen bude pokračovat nejméně deset let,“ cituje Bloomberg Johna Borshoffa, generálního ředitele společnosti Deep Yellow Ltd provozující uranové doly v Austrálii a Namibii.
Na zvýšení cen uranu se podílí rovněž Green Deal, který považuje jadernou energii za dosti čistou. Podle prognózy IEA poroste výroba elektřiny z jaderných elektráren do roku 2026 o 3 % ročně. Kapacita jaderných elektráren dosahuje historického maxima, podle WNA 440 reaktorů zajišťuje cca 10 % dodávek světové elektřiny.
Ruský gigant
Uran doluje v Rusku těžební divize Rosatomu, zatímco obohacování má v popisu práce Rosatom TVEL. Děje se tak ve čtyřech závodech, které se nachází v Irkutské, Krasnojarské, Sverdlovské a Tomské oblasti. TVEL je monopolním dodavatelem jaderného paliva do ruských jaderných elektráren, tlakovodních a výzkumných reaktorů. Kromě toho je TVEL výhradním dodavatelem paliva pro jaderné elektrárny v Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Navíc vyváží do všech zemí, ve kterých fungují elektrárny stavěné Rosatomem. Ruské, případně sovětské technologie hrají hlavní roli v případě 15 z celkového počtu 102 jaderných reaktorů na území z EU. Podle energypost.eu se 6 na ruském jaderném palivu závislých reaktorů nachází v České republice, 5 na Slovensku, po dvou má Finsko a Bulharsko.
Státní podnik Rosatom objem produkce za loňský rok nezveřejnil, došlo však k navýšení o 8 %. V roce 2022 vytěžila těžební divize Rosatomu ARMZ na území Ruska 2 508 tun uranu, v případě jeho zahraničních podniků Uranium One cca se jednalo o 4 500 tun. Celkem je tak Rosatom druhým největším producentem uranu na světě.
Ruský náskok
Specializovaný web energypost.eu zveřejnil v únoru text podle kterého se Rusko nemusí sankcí bát, neboť rychlé ukončení závislosti Západu na ruském obohaceném uranu nehrozí. Je tomu tak i přes skutečnost, že na území Ruska se těží pouhých 5 % uranu. Rosatom ale boduje v zahraničí, například loni získal 49% podíl ve druhém největším uranovém dole v Kazachstánu. Rusko má dále pod kontrolou 40 % globálních zpracovatelských zařízení a ovládá 46 % celkové světové kapacity pro obohacování uranu.
Kromě toho podle výše uvedeného specializovaného webu má Rusko před zbytkem světa náskok ve výrobě nových typů paliva potřebného pro budoucí čtvrtou generaci jaderných reaktorů. Znalci se shodnou na tom, že Rosatom je snad jedinou ruskou společností, která v případě vývoje některých technologií předstihla Západ. Vlastní také zařízení na zkapalnění a čištění zemního plynu.
Stopka pro ledoborce
Rosatom je pak nejvlivnějším hráčem na světě, co se výstavby jaderných reaktorů v zahraničí týče. V roce 2022 stavěl v Bangladéši, Bělorusku, Číně, Egyptě, Maďarsku, Indii, Turecku a Íránu. Od stojného roku má portfolio zakázek na deset let ve výši 136 miliard USD. Zatímco v roce 2020 činil zisk gigantu 7,5 miliardy UDS, před dvěma lety se jednalo o 11,8 miliard. Z toho miliarda dolarů přišla z USA a 720 miliónů dolarů z EU.
Nelze se tak divit skutečnosti, že Evropská komise nezařadila ruský civilní jaderný sektor na sankční seznamy. Abych byl přesný – v desátém sankčním balíčku se nachází dceřiná společnost Rosatomu, FSUE Atomflot, provozující ledoborce s jaderným pohonem. To ale Kreml asi příliš netrápí.
Absolutní špička v budování jádra Rosatom doslova vyučuje celý svět, jak se to má dělat. A proto nám bude jádro stavět Frantík nebo Korejský frantík. Jsme my to ale vykukové….