Když si zvolíme prezidentem, tedy nejvyšším ústavním činitelem, bolševického rozvědčíka, který lže o své minulosti (nebo si na ni nepamatuje?), pak...
Na konci července (27. a 28. 7.) v Petrohradu proběhl summit Rusko – Afrika, tedy konference politických špiček zemí černého kontinentu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho lidmi. Některá západní a česká média o summitu referovala jako o propadáku. Jako o akci, na kterou skoro nikdo nepřijel a nic podstatného z ní nevzešlo.
Dokážeme si zvolit politiky, kteří začnou konečně řešit ilegální migraci rozumně? Bez extrémů, ale nekompromisně? Zatím to tak nevypadá, protože už desítky let je přístup Evropy jen jediný – a extrémistický - otevřít dveře a vítat. Migrační krize 2015 jen odhalila dlouhodobou neschopnost (jak říkají někteří) Evropské unie, nebo její záměrnou neochotu (což tvrdí stále více Evropanů) učinit skutečně účinné kroky. Nenalhávejme si, že se něco podařilo vyřešit, od roku 2015 migrační krize probíhá neustále. Ano, je o něco slabší, ale počty ilegálů jsou stále statisícové. Jen na čas zmizela z titulních stran médií, protože ji překryly další události – covid, energetická krize, válka na Ukrajině.
