Čtěte online Deník TO bez reklam >>

O válce bez propagandy

Válka na Ukrajině. Zdroj: Profimedia

O prohře Ukrajiny se jako o „vysoce pravděpodobné“ mluví už v celém světě. Tedy kromě propagandistických českých médií. Připouští ji také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ovšem dodává, že pokud Ukrajina skutečně prohraje, vinu na tom neponese on osobně, ani jeho vláda, strana nebo armáda, ale pouze Západ.

Porážku Ukrajiny předvídají i odborníci, kteří rozhodně nefandí Rusku. Třeba někdejší velitel polských pozemních sil generál Waldemar Skrzypczak soudí, že konec takzvané speciální operace se blíží, nejpravděpodobněji v řádů měsíců. „Jediným řešením může být korejský model, tedy oddělení válčících stran,“ míní polský generál. A dodává, že v této válce nebudou žádní vítězové, proto nabádá k hledání řešení, která tento konflikt alespoň zmrazí a ukončí její horkou (tedy válečnou) fázi, uvádí jeho slova deník Rzeczpospolita.

Přední německý zpravodajský týdeník Wirtschaftswoche se zabývá otázkou, proč se Rusko nezhroutilo pod západními sankcemi. Konstatuje rychlé reakce ruské centrální banky, pozoruhodně bleskové přesměrování obchodu na východ, kudy proudí do Ruska stále západní zboží, zejména z Číny a Indie, ale i dalších východních zemí. Dále zmiňuje zdařilou resuscitaci výrobních základen západních firem, které odešly z Ruské federace a nahrazení jejich západní produkce ruskými nebo čínskými výrobky, v nemálo případech levnějšími.

Naopak popisuje vážné problémy evropských zemí, jimž sankce způsobily značné ztráty. Závěrem své analýzy uvádí doslova: „Vypadá to, jako by protiruské sankce zasáhly Evropu silněji než Rusko.“

Německo i Francie ochabují

Věhlasný Německý institut pro ekonomický výzkum dokladuje neblahý vývoj na konkrétních číslech. Podle jeho analýzy přišlo Německo kvůli válce na Ukrajině už o více než 200 miliard eur. Nejbolestivější jsou vysoké ceny energií, především elektřiny, které v letech 2022 i 2023 vedly ke snížení tempa růstu až o 2,5 procentního bodu.

Zde je možné hledat i hlavní důvod zablokování další kandidatury úřadující předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové do funkce generálního tajemníka NATO, ze strany německého kancléře Olafa Scholze. Podle deníku Die Welt zdůvodnil své rozhodnutí americkému prezidentovi Joe Bidenovi tím, že Leyenová zaujímá postoj „příliš kritický k Rusku“.

Lépe na tom není ani Francie, kterou trápí potíže s placení tří miliard euro finanční pomoci, slíbené Ukrajině. Po uši zadlužená Francie musela snížit výdaje, vývoj HDP na letošní rok je neradostný, musí ušetřit nejméně 10 miliard eur. Navíc musí poskytnout nákladnou pomoc protestujícím farmářům, upozorňuje Bloomberg.

Evropané chtějí mír. A Ukrajinci také

Není pak divu, že ve vítězství Ukrajiny věří už jen deset procent Evropanů, jak ukázal průzkum, provedený společnostmi Datapraxis a YouGov pro Evropskou radu pro zahraniční věci. Nejméně věří ukrajinskému vítězství Řekové (pouhá 2 procenta), Maďaři (4 %) a Italové (5 %). Nejvíce víry v to, že válka skončí pro Ukrajinu vítězstvím mají Poláci, Švédové a Portugalci – v každé zemi tomu věří 17 procent lidí.

Možná ještě důležitějším zjištěním ale je, že ve vítězství Ruska věří dvojnásobný počet respondentů.

Nejvíce lidí v Evropě požaduje po Evropské unii, aby přiměla Kyjev k mírovým jednáním – 41 %. O deset procentních bodů méně lidí si přeje další vyzbrojování Ukrajiny. Výrazně nadpoloviční většina respondentů v Itálii, Řecku a Maďarsku požaduje mírovou dohodu.

A aby toho nebylo málo, respektovaný Kyjevský mezinárodní sociologický institut zveřejnil průzkum, kde více než 70 procent Ukrajinců soudí, že je nutné hledat diplomatické cesty k ukončení konfliktu.

Líbí se vám článek?

Předchozí
Do Prahy už ne!
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >