Srovnání zahraničních a domácích recenzí na film Bugonia, jehož režisérem je Yorgos Lanthimos a scénář napsal Will Tracy, docela dobře ilustruje zdřevěnělost a plochost demokratické diskuze v Česku.
O čem to je (kdo film neviděl, ale chce ho vidět, ať nečte)?
Ředitelka globální farmaceutické společnosti je unesena dvěma bratranci – mladými muži bez kvalifikace a vzdělání, protože ti jsou přesvědčeni, že ředitelka patří k mimozemské civilizaci, která chce zahubit lidstvo. Jejím prostřednictvím chtějí s mimozemšťany vyjednávat.
Absurdní víra bratranců má odvozené racionální jádro, protože experiment s novým lékem dané farmaceutické firmy způsobil, že matka jednoho z nich upadla do kómatu. Ředitelka se snaží využít všech výhod příslušníka elity, aby unikla, zatímco únosci jejím pokusům čelí silou svého přesvědčení. Nicméně ředitelce se únik nakonec podaří, oba bratranci zahynou, ale vyjde najevo, že ředitelka skutečně patří k mimozemské civilizaci, která na základě jejího doporučení lidstvo zahubí.
Konspirace jako příznak nemocné společnosti
Film Bugonia představuje temně komickou satiru o konspiračním myšlení, ekologické úzkosti a střetu mezi elitami a „neelitami“. Zatímco zahraniční recenzenti jej interpretují jako filozofickou reflexi systémového selhání, české recenze se více soustředí na jeho formální stránku, grotesknost a bizarní děj. Tento rozdíl se nejvýrazněji projevuje v chápání příčin konspirací a rizika společenské konfrontace.
V zahraničních recenzích – například z Paste Magazine, Sight and Sound nebo Reason Magazine – jsou konspirace ve filmu Bugonia chápány jako symptom hlubšího společenského problému. Postavy únosců nejsou jen šílenci – jsou to frustrovaní jedinci, kteří se snaží najít smysl v systému, jenž je ignoruje. Konspirační víra je zde formou odporu vůči korporátní asociální moci, ekologické bezohlednosti a odcizeným elitám. Film varuje před tím, co se může stát, když se důvěra ve společenské instituce zhroutí.
Závěr filmu – potvrzení konspirace a vyhlazení lidstva – je vnímán jako temná metafora pro zhroucení empatie, racionality a společenské soudržnosti. Recenzenti za hranicemi naší republiky se vesměs shodují, že i bizarní odpor může mít racionální kořeny, pokud vzniká z frustrace, izolace a pocitu bezmoci.
Konspirace jako stigma
České recenze – například z Gaming Professors, Fandíme Filmu nebo uživatelské komentáře na ČSFD – často konspirátory označují za „magory“, „dezoláty“ nebo „rezignované chudáky“. Konspirační myšlení je v českém kontextu stigmatizováno jako projev nevzdělanosti, duševní poruchy nebo manipulace, nikoliv jako důsledek systémového selhání. Místo analýzy příčin se často nabízí karikatura postav, které se vymezují vůči elitám.
Tento přístup odráží širší kulturní rámec, v němž je odpor vůči mocenským strukturám vnímán ve vyšších patrech české společnosti s podezřením. Absence třídního diskurzu v Česku a silný individualismus vedou k tomu, že společenský konflikt není artikulován jako legitimní politická debata, ale jako kulturní nebo osobnostní problém.
Zatímco zahraniční recenze varují před radikalizací, ekologickým extremismem a třídním konfliktem, české texty se tomuto aspektu věnují spíše okrajově. Film Bugonia je často hodnocen jako „bizarní sci-fi“ nebo „groteska“, což může odvádět pozornost od jeho hlubšího společenského přesahu. Tím se vytrácí možnost porozumění – a s ní i schopnost vnímat odpor vůči elitám jako legitimní reakci na systémové selhání.
Konflikt s elitou není v Česku legitimní
Rozdíl mezi českou a zahraniční interpretací filmu odhaluje kulturní rozdíly v přístupu ke konspiracím a společenskému napětí. Zatímco zahraniční recenze se snaží porozumět příčinám konspiračního myšlení a varují před jeho důsledky, české texty jej často redukují na stigma. To odráží hlubší problém značné části české společnosti, která – nebo spíše její zcela převládající mediální reprezentace – má potíže vnímat konflikt s elitami jako legitimní, protože chybí jazyk, rámec a ochota naslouchat těm, kteří nejsou u moci, respektive převážně obývají suterénní úroveň společnosti.
Čtěte také:
Konspirace, která se stala pravdou
Plandemické konspirace
Ochránily nové vakcíny lidi před covidem? ÚZIS falšuje data
