„Třeba na začátku prezident někoho jako omylem zastřelí…“ „Hele, to nám neprojde, co kdyby třeba jen omylem praštil někoho do hlavy standartou, jako v Policejní akademii – přijde na přehlídku, převezme standartu a někoho s ní normálně mrdne po hlavě!“
To by šlo.
Další scéna se odehraje večer – Hrad, všechno svítí, státní vyznamenání jsou nachystaná, přijde prezident a přítomní čekají na jeho projev. „On pak normálně začne mluvit úplně o něčem jiném. Víš, jak nám na střední škole učitelka vždycky přeškrtla celou slohovku s tím, že jsme to psali na jiné než zadané téma. Co kdyby třeba místo o vlastní republice mluvil úplně o jiném státě. Navíc by to neznělo jako projev ale jako hlášení nádražního rozhlasu. Všichni by seděli, nechápali a na závěr by zatleskali, jako že to bylo cajk. To by mohlo fungovat!“
Chce to přidat nějaký trapas. „Jako když se ráno probudíš po večírku a nevíš, co jsi provedl. Tak co kdyby ministryně obrany někomu vyhlásila válku – třeba Slovákům nebo Rusům?“ „To je blbý, to nedohrajeme. Mohla by ale navrhnout nějakou úplnou kravinu, co ještě nikdy nikdo neudělal. Třeba aby ČR vystoupila z OSN. A přišla by na to až ráno, když si přečte zprávy na telefonu…“
A co poslat ministra práce do Mongolska?
Teď ještě nějakou vatu, aby to nebylo všechno na jedno téma. „Co kdybychom ministra práce a sociálních věcí poslali třeba do Mongolska?“ „Proč proboha do Mongolska?“ „Na právě, to je tak absurdní nápad, že by to nikoho normálního nenapadlo. Představ si to – český ministr v Ulánbátaru slavnostně otevírá nějakou továrnu, jako Kim Čong-un! …a dáme mu takový ten modrý plášť, jako měl Sovák v Marečku, podejte mi pero.“
„Začíná mě to bavit, to bude asi tím pivem! Co kdyby ministr vnitra vyhlásil nějakou absurdní kravinu, třeba aby se lidi začali navzájem bonzovat. Jako za komančů, když soused poslouchal Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky.“ „To je blbý, teď už můžeš poslouchat co chceš!“ „To sice ano, ale co kdybychom to aplikovali na internet a lidi by nahlašovali škodlivé a závadné věci přímo na ministerstvo?“
Zbývá přidat mezinárodní kontext. „Ropa, plyn nebo tak?“ „Jasně! Pošleme ministra průmyslu do Saudské Arábie jednat o dodávkách ropy a ten vůl se nechá den předem vyfotit na Václaváku oblečený do izraelské vlajky. S fotkou se samozřejmě pochlubí na síti X, načež Saúdové mu to pak samozřejmě zruší, a on se to dozví, až když bude na cestě na letiště.“
„A co premiér? Neměl by tam být taky, když je to o jeho vládě?“ „No právě že neměl, v tom bude ten vtip. Premiéra pošleme do Afriky! Na závěr tam dáme záběr z televize, jak v Etiopii mudruje o kvalitě místní kávy.“
„Hele, nevím, jestli to už není úplně přes čáru! Dáme pivo a zítra na to raději ještě koukneme. Musí to být absurdní, ale zase ne tak moc, jinak nám to nikdo neuvěří. Takhle by si lidi mohli myslet, že nám vládnou nebezpeční šílenci.“
Fotka těch třech trotlů na Staromáku je užasná. Addams family pohromadě
Proč třeba zrovna paní Drábová je trotl?
Pokládat vlajku státu za svrchník a halit se do něj jako do ponča vyžaduje hodně speciální lobotomický zákrok.
Smutné, že paní Němcová neví, že bílá patří nahoru. Neuctivé chování k vlajce Izraele raději bez komentáře.
Přemýšlím,jaká je u těch dvou stařen pro nás progrese. Drábová kdysi byla jednička a Němcová je pořád nulou.
výsadek rozvědčíka na cizí území je nutné stále nacvičovat, protože sliby se mají plnit.