Den se nachyluje, blíží se půlnoc. Opoziční poslanci jsou rozjaření, neb se jim celý den daří úspěšně obstruovat jednání Sněmovny.
Před chvílí to sice trochu popletli, protože o dvouhodinové pauzy pro své kluby požádali před nočním jednáním tak hloupě, že by se Sněmovna musela během noci sejít každé dvě hodiny, ale obratem svoji chybu napravují. To se projevuje tím, že předsedové opozičních poslaneckých klubů se za kecpultem střídají jak apoštolové na orloji a za všeobecného veselí oznamují, že ty pauzy si berou tak, aby na sebe navazovaly. Ostatně je to přece strašná prča blokovat projednávání nejdůležitějšího zákona roku. Že u toho vypadají jak puberťáci, kteří právě převezli učitelský dozor, je nijak netrápí. Nejčastější slovo? Pauza, pauza, pauza!
V hloučku pod řečništěm postává také docent Ševčík, nestranický poslanec za SPD. A když předsedkyně poslaneckého klubu STAN Šebelová celá rozesmátá po ochotnicku deklamuje, že také ona si bere pro svůj klub pauzu, Ševčík na to po chvíli reaguje výkřikem „menopauzu“.
Urážka? Ale kdepak! V ten okamžik je to povedený vtípek, kterému se směje kdekdo kolem včetně schůzi řídící místopředsedkyně Sněmovny Urbanové (STAN) či ke kecpultu právě přicházející předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Richterové. Ta ke všeobecnému veselí přispívá svojí žádostí nikoli o dvouhodinovou pauzu, ale pouze o pauzu na hodinu a tři čtvrtě, prý aby se těmi pauzami šetřilo. Ha ha ha! Však se na to na videu z jednání Sněmovny podívejte sami.
Tady by celý příběh mohl končit, to bychom ale museli žít v normální zemi, kde v parlamentu zasedají normální poslanci a v redakcích fungují normální novináři. Česko roku 2026 ale normální zemí není.
Že je menopauzou hluboce uražena, Šebelová zjišťuje až po několika minutách, pročež se odebírá na druhou stranu jednacího sálu a prstíkem tam do Ševčíka šťouchá. A právě v tom okamžiku se český politický Kocourkov rozjíždí na plné obrátky.
Podařený vtípek se rázem mění na fatální urážku a opoziční politici ruku v ruce se svými spřátelenými „opozičními“ presstituty rozjíždějí další antiševčíkovský hon. Do role morálních majáků se rázem obsazují i takoví hulváti a týpci, jako třeba předseda Pirátů Hřib, jenž svojí nevychovaností běžně rozbíjí každou televizní debatu, či bývalý lidovecký předseda a udavač Jurečka, jenž se na svém ministerstvu do hluboké noci veselil, zatímco o pár set metrů vedle na filozofické fakultě umírali lidé.
A novináři? Ta ostudná sebranka namísto toho, aby se Ševčíkovi omluvila za to, jak jej poškodila minule, rozjela antiševčíkovskou intifádu číslo dvě. Proč číslo dvě? Protože úplně stejně demagogicky po Ševčíkovi zdejší novináři z hlavního mediálního proudu šli, když se u Národního muzea zastal policií bezdůvodně zbitého občana. Proč po Ševčíkovi jdou? Protože došlo k hanebné urážce? Ale kdepak! Prostě proto, že je to Ševčík. Samorost a vtipálek s ostrým jazykem. A ještě si ve Sněmovně dovoluje sedět za Okamurovo SPD.
Co bude výsledkem celé akce? Jen a pouze další prohloubení příkopů v už tak fatálně rozdělené české společnosti. Opozičnické fankluby už svým samozvaným morálním majákům přizvukují, lidé s mozkem v hlavě ale jen nevěřícně kroutí hlavou, jaký že to opoziční politici spolu se svými služebnými mediálními mopslíky zase upletli z lejna bič. Pokrytectví slaví další triumf. Debilizace veřejného prostoru postupuje na další level.
