Investigativec Thomas Paukner, který na veřejnosti vystupuje v masce, v rozhovoru komentuje povolební úspěch STAN, kauzu Dozimetr i práci českých médií. Mluví také o prezidentových cestách, obchodních vazbách na Rusko a kauzách, jimž se chce dále věnovat.
Po komunálních volbách hnutí STAN uspělo v Praze. Jak si vysvětlujete, že kauza Dozimetr jeho výsledek výrazněji nepoznamenala?
Myslím, že důvody jsou dva nebo tři. Praha se posunula liberálnějším směrem a odklonila se od ODS. Po zkušenostech s působením Pirátů podle mě část voličů neměla mnoho jiných možností. Zároveň má STAN bezprecedentní mediální podporu. Kauza Dozimetr se v médiích dlouho spojovala s několika známými jmény a přezdívkami, ale málo se mluvilo o širších vazbách kauzy uvnitř STAN. Mluvím o politickém okolí Víta Rakušana, o Stanislavu Polčákovi či Petru Gazdíkovi. Lidé získali dojem, že šlo o uzavřený okruh několika osob, a kauzu přestali řešit. To je moje interpretace jejího mediálního obrazu, nikoli tvrzení o vině uvedených osob.
Soud v kauze Dozimetr přitom pokračuje. Čím si vysvětlujete to, co vnímáte jako vstřícnější přístup části médií ke STAN?
Vidím dva důvody. První je politický: podle mé zkušenosti má část redaktorů velkých médií progresivní a proevropské postoje a s některými politickými směry sympatizuje. Druhým jsou kontakty mezi vlastníky médií a politikou. Zmiňuji například Jana Dobrovského a jeho vztahy k Deníku N či sponzorství politických uskupení. Vít Rakušan, TOP 09 nebo Jan Grolich mají mimořádnou mediální podporu. Určitá souvislost může být i s evropskou politikou.
A jak do vámi popisovaných vztahů zapadá Pražský hrad a okolí prezidenta Petra Pavla?
Když Petr Pavel v roce 2023 vyhrál prezidentské volby, vedle Petra Koláře se v souvislosti s jeho poradním zázemím zmiňovalo také jméno Jana Dobrovského. Oba jsou pro prezidentovo politické okolí důležití. Zajímají mě vazby podnikatelů podporujících média, politické strany a prezidentovy aktivity. Považuji to za téma pro novinářské otázky.
ODS po volbách se utěšuje nadějí na účast v koalicích v některých větších městech, kde dříve jasně vítězila, včetně Prahy. Nepodcenila podle vás při kampani jako soupeře spíše STAN a soustředila se na hnutí ANO?
Martin Kupka situaci neodhadl. Neuvědomil si, že se Vít Rakušan od svých koaličních partnerů vymezoval už za vlády Petra Fialy. Vzpomínám na jeho veřejná videa a vystoupení a nedokážu si vybavit mnoho situací, kdy by Rakušan převzal odpovědnost za nepopulární rozhodnutí vlády. Připomínám také slabého Mikuláše Beka na ministerstvu školství. Rakušan se tak podle mě dokázal profilovat jako opoziční lídr. Některé souvislosti s tehdejšími vládními krizemi si ale mohu jen domýšlet.
Může Vít Rakušan úspěch z komunálních voleb přenést i do budoucích sněmovních voleb?
To nebude záležet jen na něm. V roce 2029 se budou řešit evropská témata a směřování Evropské unie, nejen výkony české vlády. V komunálních volbách se tolik nedebatuje o Ukrajině, Rusku, energetice nebo evropské regulaci. Na celostátní úrovni se jim ale nevyhne. Rakušan bude podle mě muset vyvažovat evropské politické priority a postoje domácích voličů. V tom vidím jeho budoucí obtíž.
V senátních volbách se také objevovala výzva, aby voliči nepřipustili vítězství extremistů. Jak takovou kampaň hodnotíte?
Voliči často sami usilují o rovnováhu sil. U senátních voleb navíc rozhodují osobnosti kandidátů. Oblíbený kandidát ODS může získat také hlasy lidí, kteří ve sněmovních volbách podporují SPD, Motoristy nebo ANO. Nepředpokládám, že by všichni Češi chtěli jednobarevný Senát.
Co vás vlastně přivedlo k investigativní práci? Byla to nespokojenost s tím, jak velká média kontrolují politickou moc?
Začal jsem psát a sledoval témata, ve kterých podle mě mainstreamová média selhávají. Vybavuji si například předvolební video Petra Fialy „Rok rozhodnutí“. Vadilo mi, jak vyhroceně stavělo debatu mezi Východ a Západ a mezi demokracii a její ohrožení. Čekal jsem kritičtější reakci médií. Také jsem měl informace o velkých kauzách, kterým se podle mě nikdo dost nevěnoval. A tak jsem se do toho pustil sám.
V našem rozhovoru, který točíme na kameru, vystupujete v masce. Proč jste se rozhodl zachovat anonymitu? Máte obavu z odvety?
Řeknu to jedním číslem: čtyři miliardy. U jedné z kauz kolem nákupu vrtulníků pro ministerstvo vnitra podle mě šlo o velmi vysoké částky a podnikatelské zájmy. Proto jsem se doma dohodl, že budu zatím vystupovat takto. Lidé se zabíjejí pro daleko menší peníze. Mám další témata, která chci otevřít, a musím počítat s tím, že mohou vadit vlivným lidem.
Podle čeho si vybíráte kauzy, kterým se budete věnovat?
Rozhodují pro mě především tři věci. První zní pragmaticky, možná trochu pokrytecky: zaměřuji se na to, co je vůbec možné udělat. Mohl bych se pustit do nákupů v rámci muniční iniciativy, ale dokumenty jsou neveřejné a zveřejnění by mohlo ovlivnit celý program i mezinárodní reputaci. V praxi to podle mě není možné. U nákupů vrtulníků pro ministerstvo vnitra mě motivovala rychlost. Chtěl jsem materiál zveřejnit dřív, než se nákupy uskuteční. Potom už by peníze byly pryč.
Na co se chcete zaměřit teď?
Chci se věnovat společnostem, které podle mých zjištění obchodují s Ruskem a současně podporují Pražský hrad nebo strany jako TOP 09, STAN či ODS. Chci ukázat rozpor mezi veřejnou hodnotovou rétorikou a obchodním jednáním.
Když zveřejníte podobné informace, obracíte se přímo na dotčené firmy nebo politiky a dáváte jim možnost reagovat?
Veřejnou část materiálu už jsem publikoval a chci na ni navázat. Kontaktoval jsem například BPD Partners Jana Dobrovského a kolínskou Draslovku, která avizovala ukončení obchodů v Rusku, ale pokračovala v nich dále. Vyjádření jsem ale nedostal. Pak je na voličích, aby se k mým informacím postavili. Dlouho jsem se také snažil získat vyjádření Víta Rakušana k ceně pořizovaných vrtulníků, protože podle mých výpočtů vycházel jeden kus téměř o půl miliardy dráž. Odpověď nepřišla. Rád bych s těmito lidmi vedl rozhovor tváří v tvář. Kdyby sem na neutrální půdu přišel Vít Rakušan, byl bych ochoten si před ním sundat masku. Jen nevěřím, že přijde.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 10/2026.
