Čeští studenti znovu zaplnili ulice a tváří se, jako by snad bránili naši zemi před smrtelným nebezpečím. Zřejmě si však neuvědomují, že se stali oběťmi bezostyšných lží a hrubé manipulace.
Boj o zrušení koncesionářských poplatků sice probíhá už nějakou dobu, teprve nyní se však rozhořel naplno. Vláda se konečně rozhodla učinit přítrž nekonečným obstrukcím a prosadila zrušení televizní daně v prvním čtení. Opozice společně s nátlakovými organizacemi typu Milionu chvilek začala hystericky svolávat protesty, aby zabránila domnělému útoku na veřejnoprávní média. A jak se dalo čekat, přidaly se k ní i zástupy aktivistických studentů vysokých škol.
Na mnoha univerzitách vznikly nejrůznější politické iniciativy ovládané progresivisty a sympatizanty krajní levice. Tato uskupení sepisují petice, vyhlašují nesmyslné stávky, a v některých případech dokonce vytvářejí seznamy nežádoucích osob. Nejpozoruhodnější na celé situaci je ovšem to, že studenti, kteří se daných aktivit účastní, mnohdy ani netuší, proti čemu vlastně bojují.
Navzdory štvavé kampani parlamentní opozice totiž nedochází k žádnému omezování svobody slova ani k oligarchizaci ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budou mít i nadále dostatek prostředků na zajištění svého provozu a v žádném případě se z nich nestane jakási hlásná trouba současné vlády, jak se nám někteří rádoby ochránci demokracie snaží namluvit. Jedinou změnou oproti dnešku bude to, že stát osvobodí domácnosti od zbytečných poplatků, což je krok, k němuž se uchýlila většina zemí Evropské unie.
Dalším nesmyslným argumentem, jímž se univerzitní aktivisté rádi ohánějí, je, že se o zrušení televizní daně hlasovalo v půl páté ráno. Prý jde o nezvratný důkaz nekalých úmyslů vládní koalice. Skutečnost, že opozice svými sáhodlouhými obstrukcemi dřívější hlasování znemožnila, zůstává těmito jedinci jaksi opomenuta. Stejně tak záměrně přehlížejí i fakt, že se zákony schvalovaly v brzkých ranních hodinách už za vlády Petra Fialy. Tehdy však o nějakém ohrožení demokracie nikdo z nich samozřejmě nemluvil.
Studenti, kteří tak horlivě brání koncesionářské poplatky, jen bezmyšlenkovitě přebírají opoziční narativy a opakují naučené fráze. Většina z nich se stále nedokázala smířit s výsledky loňských voleb a žije v klamné představě, že Českou republiku ovládl nebezpečný oligarcha s proruskými sklony. Jejich protesty tak nejsou bojem za svobodu slova, ale spíše ukázkou toho, jak snadno lze pomocí strachu zmanipulovat mladou generaci.
