Strhnou Mádlovy Vlny lavinu angažované tvorby?

V první řadě odvedl režisér Jiří Mádl skvělou práci. „Je to filmařsky velmi dobře udělané, na každém záběru je vidět spousta precizní práce,“ shrnul pro Deník TO úspěšný producent a držitel Českého lva za film Přišla v Noci Pavel Vácha.

Je ovšem otázkou, zda příběh dvou bratrů na pozadí událostí kolem Československého rozhlasu v letech 1967 až 1968 potřeboval politickou podporu předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. První dáma české politiky na síti X varovala, že film se nelíbí jen těm, kteří fandí totalitním režimům.  

Odvaha utrácet za efekty

Proto si nedovedu představit, že by některý z členů České filmové a televizní akademie sebral tolik odvahy a hlasoval pro jiný film. Mohl by upadnout v podezření, že je fanouškem totalitních režimů. A věřím tomu, že v případě, že podpora akademiků nebude stoprocentní, dojde na kontrolu hlasovacích lístků a viníkovi, případně viníkům, se dostane patřičně veřejné dehonestace.

O to více si vážím generálního ředitele Národního filmového archivu a filmového historika Michala Breganta, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl: „A hlavně mám rád filmy, které jsou odvážné.  A tady si myslím, že se odvaha soustředila hlavně na rozpočet a na efekty.“ Filmový expert přitom poukázal na to, co je v silně tržním prostředí na filmu nejdůležitější.  Tedy nikoli realita a už vůbec ne pravda, o které je známo, že nesmí bránit dobrému příběhu.

Neprůstřelné téma

Hlavní postava filmu je fiktivní a stěží tak může ukazovat nepříjemnou pravdu, jak tvrdí předsedkyně Poslanecké sněmovny. Každopádně, producenti odvedli skvělou práci, když si vybrali společensko-politicky neprůstřelné a finančně vysoce perspektivní téma. Zároveň ale nevěřím tomu, že by kalkulovali s podporou druhé nejvyšší ústavní činitelky, dokonce odhaduji, že z tohoto druhu podpory nejsou uneseni, neboť všeho moc, včetně hloupých prohlášení politiků, škodí. A taky si nemyslím, že producenti předpokládali, že se film bude promítat ve Strakově akademii členům vlády a spřízněným osobám, což považuji za světový unikát. Mezi nadšenými čestnými hosty, kteří byli ze snímku nadšeni, nechyběl ani prezident republiky, který svůj vztah k událostem roku 1968 popsal v roce 1987 výstižně ve vlastnoručně psaném životopise. Jenom nevím, jestli tleskal ve stoje.

Peníze na prvním místě

Zpět k nejpodstatnějšímu, tedy penězům. Již v březnu 2022 rozděloval Státní fond kinematografie 64 miliónů korun mezi sedm projektů, hned 15 miliónů dostal Mádlův dá se říci angažovaný příběh. Fond spravuje ministerstvo kultury, peníze na privátní projekt tak šly z peněz daňových poplatníků. Přispěl Pražský audiovizuální nadační fond, Audiovizuální fond SK, film byl podpořen rovněž z pro mě neznámých důvodů z dotačního titulu Plzeňský kraj. Na financování projektu se velmi výrazně podílel veřejnoprávní Český rozhlas financovaný koncesionáři. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tak konstatovat že svými penězi povinně přispěli také ti, kterým se film nelíbil a jsou tudíž v představách předsedkyně PS obdivovatelé totalitních režimů. Z celkového rozpočtu, který se měl pohybovat kolem cca 80 miliónů, tak zaplatily většinu společnosti napojené buď úplně nebo více či méně na stát.   

Kromě příjmu z kin mohou producenti počítat s tím, že Vlny zakoupí některá z televizí, bezpochyby veřejnoprávní ČT, která za své věrné služby vládě dostane ke stávajícím sedmi další miliardu, takže, bude kde brát.

Castingy mohou začít

Filmu Vlny se tak podařilo spojit angažovanou tvorbu s komerčním úspěchem, což vyšle jasný signál směrem k dalším filmovým tvůrcům, jak přijít k penězům. Pokud uspělo téma přes půl století staré je zřejmé, že státní instituce budou dnes slyšet na thrillery o tom, jaké bylo zákulisí muniční iniciativy, která zvrátila průběh války na Ukrajině žádoucím směrem. Nebo jak se vyjednalo portfolio pro afrického eurokomisaře…Řekl bych, že castingy mohou začít.

Čtěte také:
Chaos v hlavě Markéty Pekarové Adamové vrcholí: Komu se podle ní nelíbí film Vlny, podporuje totalitu