Vítejte, Sudeťáci!

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat v roce 2026 svůj sjezd v Brně. Konat se bude od 22. do 25. května a půjde o 76. ročník. Je to poprvé, co má být dějiště v Česku.

Představte si, že čtete v médiích tyto titulky: Tchajwanská reprezentace přijela do Pekingu oslavit svátek lásky a tolerance, nad nímž převzal záštitu čínský prezident Si Ťin-pching. Nebo: Indiáni z kmene Siouxů pořádají folklórní festival na oslavu přátelství s bílými muži ve Washingtonu. Během hlavního programu bude promítnut nový AI film o homosexuálním vztahu mezi Donaldem Trumpem a Sedícím býkem. Nebo: Občané britského Coventry přivítali na obřím společenském summitu potomky letců Luftwaffe, kteří v noci ze 14. na 15. listopadu 1940 město bezmála srovnali se zemí. Na závěr oslavy zazněly písně God Save The King a Die Fahne Hoch…

Nemožné? Nikoliv! Už jsme se – neradi, ale bez velkého odporu – smířili s tím, že sudeťácké srazy navštěvují vysocí činitelé z naší země, třeba ministři Bělobrádek, Herman či Bek, brněnský (sic!) exprimátor Vokřál, pomyslný prsten šéfovi landsmanšaftu Berndu Posseltovi přispěchal políbit i známý exkomunista, dnes prezident Petr Pavel. Před časem se proslýchalo, že každoroční sudeťácký sraz by se měl konat v Chebu. Z toho zřejmě sešlo, možná i proto, aby náhodou někoho v té souvislosti nenapadlo připomenout, že právě zde proběhl Henleinův pokus o puč počátkem září 1938, tedy ještě před Mnichovem. A těsně po něm triumfálně do města řečeného Eger přijel nacistický vůdce Adolf Hitler. A tak volba padla na Brno, po německu Brünn. Ani tato volba není bez vnitřní symboliky.

Adolf Hitler přijel na návštěvu Brna hned po okupaci a vyhlášení Protektorátu 17. března a místní Němci jej vřele přijali, což dokládá řada dobových fotografií. Nedlouho poté okupanti nechali přejmenovat hlavní ulice a náměstí. Tak jako jinde, i v Brně probíhala hned od samého začátku obsazení nacisty perzekuce Židů. Prvním zatčeným Židem byl Alfred Löw Beer ze známé podnikatelské rodiny. Nacisté potřebovali jeho vilu na Hlinkách pro úřad bezpečnostní služby Sicherheitsdienst.

Tři dny po okupaci vyhořela „z nezjištěných příčin“ největší brněnská synagoga na Dornychu. V poválečných procesech se ukázalo, že za požár zodpovídali nacisté. Po vyhlášení Protektorátu se do Brna přistěhovalo i gestapo, které sídlilo nejprve v ulici Palackého a později v Mozartově ulici. Nacisté se snažili o germanizaci Brna, což vedlo k posílení německého charakteru města. Mnohé německé obyvatelstvo se do Brna přistěhovalo po roce 1943, protože přišlo o majetek a bydlení při spojeneckých bombardováních Německa.

V místě někdejších hrůz…

V letech 1941-1945 byly z Brna vypraveny transporty do Terezína, z něhož byli vězni dále posíláni do Osvětimi a jiných vyhlazovacích táborů. V důsledku nacistické rasové perzekuce zemřelo asi 9 700 brněnských Židů.

A v tomto místě někdejších hrůz se teď budou naparovat potomci těch, kteří podle dohod mocností v Teheránu, Jaltě a Postupimi byli vráceni do své vlasti? Nebyli to právě ti (a k tomu se vyslovují ony proklínané Benešovy dekrety, vycházející právě z těch dohod velmocí – Ruska, USA a Velké Británie), kteří od půlky 30. let jak na běžícím pásu vraceli československé občanství a za pokřiku hesla Heim Ins Reich (Domů do Říše) přijímali občanství Třetí říše?

Bernd Posselt, kterého kdysi s neskrývanou ironií nazval Miloš Zeman „Hitlerem po výkrmu“ v narážce na jeho obezitu (ale povšimněte si, ten pán má i povědomý úzký knírek a na čele přehazovačku vlasů zprava do leva, což je jistě jen náhoda, že), dnes květnatě řeční o tom, že brněnské setkání sudeťáků má být oslavou vzájemné lásky a sounáležitosti. Ještěže nevyslovil slovo souručenství, s tím máme od dob Protektorátu rovněž jisté zkušenosti.

Posselt ale také zapomíná dodat, že jeho SdL je jedním z desítek členů zastřešujícího Svazu vyhnanců, vedeného od roku 2014 Berndem Fabritiusem. Svaz vyhnanců, německy Bund der Vertriebenen (BdV), explicitně žádá „vyslyšet zájmy odsunutých Němců“. BdV dokonce udělil zlatou medaili někdejší kancléřce Angele Merkelové za zásluhy o tyto zájmy, její podíl na založení organizace Útěk, vyhnání, usmíření a vyhlášení památného dne připomínající uprchlé Němce (od roku 2015 vždy 20. června).

Ti, kteří se zřekli našeho občanství

Při vědomí všech těchto skutečností jistě nezapomínejme, že ne vše během odsunu sudeťáků probíhalo v rukavičkách. Pokud by si někdo chtěl oživit souvislosti a srovnat historické události, nechť si přečte knihu (židovského autora) Johna Sacka Oko za oko, kde popisuje různá zvěrstva páchaná na Němcích polskými Židy, kteří se vraceli z lágrů. Možná by lépe pochopil i náladu našich obyvatel během odsunu. A opakuji – jeho předmětem byli ti, kdo se zřekli našeho občanství. Tím diskuze končí.

Jestliže brněnský magistrát a jiné veřejné instituce podporují myšlenku uspořádat sudeťácký sjezd v Brně nebo kdekoliv na našem území, nechť si nejprve položí otázku, co by asi řekli potomkům českých Židů mučených a vražděných našimi „milými krajany“, jak je láskyplně kdysi oslovil Daniel Herman.

Věřím ještě stále v rozum a snad ještě ne úplnou ztrátu historické paměti. Tak doufám, že k této dějinné zhůvěřilosti nedojde. Ale pro sichr ještě vyzývám všechny židovské organizace, a že jich tu máme několik, aby se ozvaly. Jak se říká: teď, anebo nikdy…

Čtěte také:
Velký mýtus denacifikace
Heim ins Reich 2.0
Sudeťák Posselt si pochvaluje spolupráci s Čechy