Pan premiér nás lakuje. Vyjednávání o cenách potravin probíhá jinak

Vyjednal jste přes 2000 smluv za desítky miliard korun. Je vyjednávání s managementy potravinových řetězců něčím výjimečné?
Absolutně. Manažer v obchodním řetězci totiž nedělá nic jiného, než, že celý rok vyjednává. Proto umí protistranu dostat do časové tísně a z této těžit například při jednání s lidmi, kteří vyrábí párky, sýry, vajíčka, mléko a vyjednávají, případně smlouvají jednou za rok. 

Politici by měli taky celý život vyjednávat?
To by měli…V tomto případě se svým vyjednáváním dostali do velmi komplikované situace. Nedovedu si totiž představit, že by pánům Fialovi a Výborným manažeři jakéhokoli řetězce v září řekli, jak budou vypadat ceny v lednu. Jsem přesvědčen o tom, že se bavili o tom, že snížení ceny DPH se projeví v ceně, což ale z celé řady důvodů neznamená, snížení cen potravin. Politici ovšem vyrazili před televizní kamery a zvolili vlastní, pro ně v té chvíli výhodnou interpretaci. Dnes jim nezbývá nic jiného, než vyprávět, že je řetězce podvedly, což není pravda. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou manažeři v tomto ohledu velmi opatrní ohledně sdělení čehokoli konkrétního.

Kdybych byl pověřen vládou vyjednáváním s obchodními řetězci, jednal bych s každým zvlášť, nikoli s osmi dohromady?
Učinil byste velmi správně, protože musíte postupovat machiavelistickým způsobem a nemůžete připustit vznik skupiny, která má možnost koordinovat svou činnost. Jednání s osmi zkušenými manažery, rovná se ze strany pánů Fialy a Výborného školácké chybě. Pak interpretovali nesprávně výsledek jednání a teď si chtějí zachovat tvář. A nesmíme zapomenout, že příští rok je volební a není nad to, vytvořit veřejného nepřítele, aby volič zapomněl například na to, že vláda zvyšuje plošně daně.

Je otázka, jestli pan premiér a pan ministr šli vyjednávat, nebo přátelsky posedět a svolat triumfální tiskovku?
To nevím, ale vyjednávat se mělo s každým řetězcem zvlášť. V Německu se tak děje v případě každého jednotlivého segmentu producenta potravin, jako příklad mohu uvést Nestlé.  

Kdo má větší šanci vést úspěšná vyjednávání. Politik, nebo manažer řetězce?
Záleží na tom, kdo je lépe připravený a umí pracovat s pákami, které má. Politikům například zákon umožňuje zavést regulaci cen, což je dost silná páka. Pokud tuto možnost ani nenastíní, tak se této páky zříkají a protistrana může vycítit slabost.

Vyjednávání o cenách potravin, na které se odvolávají premiér Fiala a ministr Výborný, proběhla v září. Dost dobře si nedovedu představit, jak mohlo být něco dohodnuto o cenách od 1. ledna, když o tom, že regulovaná složka elektřiny poroste o 65,7 %, rozhodl Energetický regulační úřad na konci listopadu?
Už jsme se o tom bavili. Premiér Fiala a ministr Výborný nabyli přesvědčení, že slyšeli věci, které přitom během jednání nemohl nikdo říct. Když máte tak obrovskou volatilitu v cenách energií, dopravě a ještě ani nevíte, co vás potká daňově, tak nemůže dělat cenotvorbu. Ceny se nastavují každý den, podle vývoje na trhu, protože i potraviny jsou komodita a například banány kupujete na globálním trhu.

Takže odhaduji, že řetězce vyjednávaly ve smyslu: Ano garantujeme vám, že snížíme ceny o to, co ušetříme na DPH, ale do lednových cen se promítnou nové vstupy, jako například ceny energií?
Přesně tak, nikdo v září nemohl říct, že potraviny budou od ledna levnější.

Takže konkrétní produkt za 100 korun zlevní o 3 koruny, ale vedle toho zdraží o 20 korun, kvůli cenám energií.  Výsledkem je navýšení ceny o 17 korun?
Absolutní souhlas.

Dočetl jsem se, že obchodní řetězce nebudou tolik navýšením cen elektrické energie strádat. Jak to vidíte z pozice bývalého šéfa polského Kauflandu?
Není náhoda, že všechny prodejny pracují se zbytkovou energií chladících zařízení a snaží se prostřednictvím této energie vytápět. Uzavírají všechny chladicí boxy a šetří, kde se dá. Pro ilustraci, Kaufland v Německu, spotřebuje za rok tolik energie, jako Berlín, tedy město, které má cca 3,6 miliónů obyvatel. Pokud někdo řekne, že energetická zátěž není v takovém případě zásadní, měl by se nad sebou zamyslet. Všude se svítí, chladí, ventiluje, klimatizuje. Klapky proti hoření jsou napojeny na elektrickou energii, zabezpečení, pokladny, systémy dveří, bezpečnostní systémy, všechno běží nikoli díky páře, ale díky elektřině.  

A co, když je záměrem vlády, nechat nejdříve řetězce oznámit navýšení ceny, potom proti těmto cenám bojovat a pokud se nezvýší, prezentovat to jako velký úspěch své rozvážné politiky ve snaze získat body napříč politickým spektrem?
Nelze to vyloučit, ale nejdříve musí politici vyřešit blamáž ze špatné interpretace výsledků jednání a bojovat s vlastní nepopularitou, protože lidi nevidí ve vládních opatřeních ekonomický smysl. K tomu vyšší daně pro všechny. Proto musí vláda najít veřejného nepřítele a potraviny nabízí ideální příležitost, protože se tykají všech.