Naši mediální odborníci přes politiku mají nejspíš za to, že populista je každý, koho nepodporují jen dobře situované a víceméně vzdělané vrstvy obyvatel. S výrazem populismus je to ale složitější a negativní význam mu vnucují jen politici strachující se o moc a jejich bezradní marketéři.
Podle většiny politologů citovaných médii v České republice výsledky voleb do Evropského parlamentu výrazně ovlivnila účast voličů, kteří se předcházejících eurovoleb nezúčastnili. Tvrdí to na základě statistik a exit polls. Prý z nich vyplývá, že venkov tentokrát volil populistická uskupení Přísaha a Motoristé nebo koalici Stačilo!.
Populismus je odborný a historický termín. Jednoduše jej snad lze vyložit jako strategii, jak získat moc prostřednictvím většiny bezmocných (lidu, mas, obyčejných lidí atd.) Jinak řečeno je to taktika, jejímž cílem je zbavit vlivu vládnoucí vrstvu (elitu). V demokratických volbách, kdy mají všichni občané právo hlasovat, v zásadě o nic jiného nejde. Opozici rozhodně ne, a těm, co jsou u moci, pokud si jí chtějí udržet, také nic jiného nezbývá. Odpovídá tomu povaha volebních kampaní.
Přesto pojmenování populismus má dnes ve veřejném prostoru škaredý význam. Chce se jím říct, že je to politika, která je orientovaná na malý mozek voliče, nikoli na jeho šedou kůru mozkovou. Tedy tvrdí to přirozeně ti, kdo jsou u moci, a bojí se, že o ni v důsledku svých chyb přijdou.
Uskupení Přísaha a Motoristé i koalice Stačilo! získaly v letošních volbách do Evropského parlamentu voliče slibem, že se pokusí omezit nelegální migraci, zpomalit přechod na alternativní zdroje energie, oddálit přijetí eura a zamezit zrušení práva veta v orgánech Evropské unie. Formace Stačilo! kromě toho vyjádřila zdrženlivost vůči podpoře války na Ukrajině.
De facto Přísaha a Motoristé i koalice Stačilo! voličům nabídli, že se v europarlamentu pokusí zmírnit dopady globalizace na náš stát. Na rozdíl od současné koaliční vlády.
Procesy ekonomického, kulturního a dalšího propojení i míšení světa jsou sice nevratné, ale je třeba je regulovat. Přizpůsobit našim podmínkám. Nikoli se solidarizovat se zájmy zemí, které jsou v o dost lepší situaci. Jak to činí kabinet Petra Fialy.
V Česku, a nejen tu, se ustálilo v oficiálním diskurzu nazývat politické aktivity směrující k narušení statusu quo populismem. Je to psychologický trik, který používá elita ovládající zdroje, aby podlomila naše sebevědomí. Když někoho z nás osloví volební programy uskupení Přísaha a Motoristé nebo koalice Stačilo!, má si myslet, že v něm skrze jeho prostomyslnost byly osloveny jen emoce a instinkty. Nikoli.
Nekritická podpora Migračnímu paktu, zbrklé elektromobilitě, riskantnímu vstupu do eurozóny či sebevražednému zrušení veta v EU sice přinášejí výhody úzké domácí elitě, ale doplatila by na ně většina obyvatel Česka. To není otázka primitivních pocitů, nýbrž čistého, nezkaleného rozumu.
Čtěte také:
Hlava státu by měla vyhlásit předčasné volby
Proč David předběhl Goliáše – pardon – Macha?
Hlavním poraženým českých eurovoleb je Petr Fiala. Doplatil na podlézání Bruselu a ignorování českých národních zájmů
Označení populista je vlastně pochvala. Takto označuje vládnoucí struktura v argumentační nouzi opozici, která chce hájit zájmy občanů. Čím víc vládnoucí elita utužuje moc a potírá svobodu, tím radikálnější odpor vyvolává u svých odpůrců. Tím se stávají oba protipóly extrémy. Každá akce vždy vyvolá reakci.
Mít nějaký pofiderní titul, neznamená být vzdělaný a už vůbec ne inteligentní. Kór dnes když procentualně se tim bc.a výš Honosí vic nez 65 procent mladé populace, před 50lety mělo VŠ 10-14%populace, ale udělat tehdy „blbou“ střední školu bylo náročné. A i dostat se na učební obor s odbornejsi specializací chtělo opravdu dobré známky. Tehdy kdo měl VŠ byl většinou elita. Nyní to může být podvodník nebo sociopaticky primitiv, neco jako Blbuše nerudovic.