Menu
Přihlásit se

Komentář.

Fialova vláda „dýchá“ pouze s vyvolenou částí společnosti, podnikatelům a OSVČ bere kyslík  

Ve čtvrtek se v Poslanecké sněmovně uskuteční další z mnoha mimořádných schůzí. Stane se tak na popud hnutí ANO, které chce probrat otázku zvýšení platů politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta, které schválila vláda Petra Fialy. Odhaduji, že program schůze koalice neschválí, neboť podle předsedkyně Pekarové Adamové se bude „mlátit prázdná sláma.“

Petr Bošnakov Petr Bošnakov
Publikováno 23/10/2024
Doba čtení 3 min.

Abych pravdu řekl, docela s předsedkyní toho času 4,5procentní TOP 09 souhlasím. Spíše si kladu otázku, proč nikdo vládě neporadil, aby poté, co snaha navýšit si platy o takřka 14 procent vyvolala obří bouři nevole, navýšila platy pouze soudcům, státním zástupcům a sebrala tak opozici vděčné téma. O to více mě pobavila reakce ministra dopravy Martina Kupky o tom, že byť jeho plat naroste o 13 600 korun měsíčně, „musíme dýchat se společností.“  

Parta vyvolených

Zajímalo by mne, zdali na to, že vláda musí dýchat se společností, přišel šéf resortu dopravy sám. Nebo snad premiér usoudil, že se jedná o ministra, který přece jen vyvolává především díky nově otevíraným úsekům dálnic, alespoň nějaké pozitivní emoce a může s takovýmto výrokem přijít?

Každopádně budeme-li brát za bernou minci procentuální navýšení platů, ministr dopravy nedýchá ani zdaleka s celou společností, ale pouze s úzkou skupinou vyvolených. Tuto tvoří 281 poslanců, senátorů a členů vlády, plus dva ministři, kteří nekandidovali (Síkela, Dvořák) a přeběhlý Pirát Lipavský, který sice kandidoval, ale nebyl zvolen. K tomu nutno přičíst cca 3000 soudců a zhruba 1250 státních zástupců.

Zdroje nejsou

Podstatně méně intenzivně pak dýchá ministr Martin Kupka s cca 470 000 státními zaměstnanci. Těm má být totiž od ledna přidáno 1400 korun, což se například při platu 30 000 korun, rovná necelým pěti procentům. A kuchařka ve školní jídelně pracující za průměrnou mzdu 23 871 korun si polepší o 5,8 procenta. Přitom odhaduji, že pár stovek navíc pomůže kuchařce více než poslankyni, ministrovi nebo prezidentovi.

Takže proč ne 6,95 procenta, když na rozdíl od zákonodárců nemá řadový zaměstnanec státu nárok například na náhrady výdajů na reprezentaci, dopravu vlastním vozidlem, MHD či asistenta? Protože to podle ministra financí Zbyňka Stanjury, který podle toho času již opozičního politika Jakuba Michálka řídí vládu, to státní kasa neunese. 

Podivný odhad

Tímto se dostáváme k soukromému sektoru, se kterým Martin Kupka, rozhodně nedýchá. Přitom se jedná o část společnosti, která je hlavním zdrojem daňových příjmů, ze kterých si politici, soudci a státní zástupci navyšují své platy. Názorným příkladem „nedýchání“ jsou ceny energií. Podle údajů Eurostatu z dubna, v přepočtu na standard kupní síly, máme jako velký vývozce elektřiny nejvyšší cenu energií v Evropě. Vláda, která mimo jiné drží majoritu v energetickém gigantu ČEZ, sráží vysokými cenami energií veškerý český průmysl, protože drahé výrobky nejsou cenově konkurenceschopné.

Podnikatelé přitom netouží po dotacích, ale po změně energetické politiky na národní i evropské úrovni. Nepochybuji o tom, že by podnikatelé vzhledem k trvalému nedostatku kvalifikované pracovní síly chtěli zaměstnancům přidávat, ale jednoduše není z čeho. O to více, mě zajímá, jak přišlo ministerstvo financí na to, že mzdy v soukromé sféře porostou příští rok o 6,4 procenta.

Stanjurův úřad ovšem nenese za své odhady žádnou odpovědnost, stačí vzpomenout na rok 2022, kdy měly domácí banky přinést prostřednictvím tzv. windfall tax do rozpočtu přes 30 miliard korun, aby nakonec stát ostrouhal. Kromě toho ministr kultury Baxa žije v představě, že lidé nechodí do privátních firem a podniků které mají více, než 24 zaměstnanců pracovat, ale dívat se na televizi, proto musí majitelé platit koncesionářské poplatky.

Kyslík na minimu

Už vůbec pak vláda nedýchá s OSVČ. Provinění cca 2,4 milionu občanů spočívá v tom, že po státu nechtějí nic více, než důstojné podmínky k práci. Přesto zatímco do přijetí konsolidačního balíčku představoval vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných 25 procent průměrné mzdy, kabinet rozhodl, že až do roku 2026 se bude zvyšovat každý rok o 5 procent, aby dosáhl na 40 procent.

Příští rok se proto minimální zálohy u sociálního pojištění opět oproti lońsku zvednou o 934 korun, zatímco zdravotní pojištění stoupne o 193 korun. Podle mpo.gov.cz nerozdýchalo loni politiku vlády 273 110 osob samostatně výdělečně činných, které ukončily svou činnost. Jednalo se skoro o 200 000 osob více než v předchozím roce. Uvidíme jak letos, ale před novými čísly bude určitě potřeba se nadechnout.

Čtěte také:
Platy ústavních činitelů navázané na platy soudců? Politikům to vyhovuje
Inflace roste, ale vláda řeší své platy – kdy se probudí?
Výhradní sázka na ETCS ohrožuje bezpečnost českých železnic

Komentáře (8)

  1. Na Šumavě jsme jako podnikatelé rádi že se tady vůbec uživíme,,. Každý nemůže mít 40 000,Kč,a žít ve velkém městě.Je nehorázné co si Vláda dovolí k obyčejným lidem. Měli by se více zajímat,jejich neznalost o realitě ničí šikovnost lidí.A co víc časem vymizí řemeslnické práce.

Napsat komentář