Statistické úřady rozhodně nevynikají rychlostí, a tak nemáme čerstvá data, ale ta z loňského roku. Podle Eurostatu přibylo v EU kvůli válce do července 2023 4,1 milionu lidí. V Německu se jich usadilo přes milion, výrazné počty dorazily i do Polska a do ČR. Zajímavé je, že na Slovensko jich dorazilo čtyřikrát méně než k nám. Zřejmě jsme pro ně větší lákadlo – vyšší dávky? Bohatší ekonomika? Blíž k bohatému Německu? Možná všechno dohromady.
Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) tvrdí, že Ukrajinci se na trhu práce zabydleli rychleji než předchozí vlny uprchlíků. Od roku 2019 do roku 2023 obsadili občané mimo EU dvě třetiny nových pracovních míst, zatímco nezaměstnanost v EU zůstala nízká. MMF odvážně odhaduje, že vyšší migrace by mohla do roku 2030 zvýšit potenciální HDP eurozóny o celých 0,5 %. A to i za předpokladu, že jsou migranti o 20 % méně produktivní. Tohle nikdo v televizi moc nerozebírá, ale je to klíčové. Díky tomu, že nám nyní bude méně chybět pracovní síla, může růst ekonomika rychleji. Už nebudeme brzděni v rozletu.
A pokud mladí Ukrajinci zůstanou, zlepší i naši demografii. Důchodový účet tedy nevybuchne tak moc, jak to zatím vypadá. V roce 2015 Merkelová ale slibovala podobné ekonomické přínosy, když podle ní přicházeli do Německa ze třetího světa jaderní inženýři. Jenže pravda byla taková, že přicházelo velmi vzdálené etnikum s dost rozdílnými návyky, které jsou často v rozporu s našimi zvyklostmi a hodnotami. Ukrajinci jsou k nám přece jen blíž. S těmi tyto problémy nebudou.
Co říkají čísla o příchodu Ukrajinců na český trh práce?
V roce 2016 žilo v ČR 493 tisíc cizinců. V roce 2023 už 1,063 milionu. Jak se nám to stalo? Velký podíl na tom mají Ukrajinci – z původních 110 tisíc v roce 2016 se vyšvihli na 574 tisíc. V kategorii dlouhodobého pobytu vyskočil počet z 79 tisíc na 584 tisíc. Cizinci nyní tvoří 18,6 % naší pracovní síly. Nejvíce je Ukrajinců. Najdete je ve zpracovatelském průmyslu, administrativě, stavebnictví a na pomocných pozicích. Pokud jde o montéry a obsluhu strojů, mají větší zastoupení než jiní cizinci. A ti, kdo podnikají? Jejich počet vzrostl z 22 na 35 tisíc. Ano, podnikají víc než Slováci. Proč? Jsou dravější, nebo tím obcházejí nějakou regulaci? Problém s analýzou imigrace Ukrajinců je ten, že data mezi sebou vedou válku o relevanci. Zdá se, že jednotlivé úřady – ČSÚ, ministerstvo vnitra a ministerstvo práce – mají každý svůj vlastní vesmír čísel. Čísla se liší, někdy nemáme vůbec žádná data jen pro Ukrajince, jako by někdo nechtěl, abychom to vůbec mohli smysluplně analyzovat. A tak máme data z roku 2022 vedle dat z roku 2024. Chaos, který by dal snad jen Kafka.
Příliv Ukrajinců pomohl, ale vládní optimismus má své trhliny
Média nadšeně hlásají, že Ukrajinci na daních odvedli o miliardu víc, než vyčerpali na dávkách. No, zní to skvěle, ale víte, jak to s „odhadovanými daty“ bývá. Nemám k těmto výpočtům plnou důvěru, spíš tak poloviční, a i když výsledek nejspíš nebude žádná katastrofa, miliardové přínosy bych radši neočekával. Počkám si na přesné statistiky – ty, co snad nebudou vypadat jako optimistický přepis vládních tiskovek. Integrace ukrajinských uprchlíků prý zatím šlape bez toho, aby Čechům kradla pracovní místa. Podle průzkumu PAQ Research z února 2024 má 80 % Ukrajinců práci, i když často pod svou kvalifikací. Jazyk a kontakty jsou tady evidentně velkou bariérou. Navíc ti vzdělanější utekli nejspíš do Německa. Pracují hlavně v oblastech, kde pracovníci zoufale chybějí, jako je stavebnictví a manuální práce – tam Češi nechodí, protože chtějí něco lepšího. Český trh práce trpí chronickým nedostatkem lidí v některých oborech, a právě tady Ukrajinci situaci trochu vyžehlili. Při historicky nízké nezaměstnanosti je to ideální načasování. Představte si, kdyby přišli v době osmiprocentní nezaměstnanosti. To by vláda čelila davům s vidlemi.
Levná práce Ukrajinců a státní regulace: Kdo vlastně škodí víc?
Někteří lidé varují, že ochota Ukrajinců pracovat za nižší mzdy by mohla stlačit mzdovou hladinu, a to hlavně v méně kvalifikovaných oborech. Teoreticky je to možné, ale realita? Berou práci, kterou Češi nechtějí, takže jejich vliv na mzdy je minimální. Nicméně to, že zde přibylo pracovních sil, určitě nebude tlačit na vyšší mzdy. Aby se předešlo zneužívání zahraničních pracovníků a zachránila čest českého zaměstnance, vláda zavedla opatření: ukrajinští pracovníci musejí dostávat minimálně 1,2násobek zaručené mzdy. Levice si může oddechnout a poplácat se po ramenou, zatímco já se ptám: Nebyl to zbytečný státní zásah, který jen zpomalí růst ekonomiky? Víte, jak to chodí – když vláda něco reguluje, obvykle to není k lepšímu.
Celý text najdete v čísle 11 měsíčníku TO.
Já bych nebyla tak optimistická. Nedávno jsem – myslim i dokonce zde, četla vyprávění Moravaka, který dělá v besleslvske montovne, bydlí na ubytovně, domů se dostane jednou za měsíc. Vedoucí směn tam dělají Ukrajinci, pracovníků je jich většina. Ukr.vedouci jim dávají podstatně větší hodinovou mzdu, z té ale odvádějí náborovým agenturam, altuas ujr.mafii. Jsou ochotni dřít mnohem vic hodin a pak už jen chlastat do bezvědomí. A našinec musí držet krok aby nepřišel o práci. Byť dostává míň, je to furt víc, než jinde. Nesmí si dovolit ani marodit. S takovým pokrokem běžte do prdele. A co slyším, je to tady na Litoměřicku dost podobné.
Byla jsem týden v jedné pražské nemocnici. Pomocný personál – uklízečky a sanitářky jen Ukrajinky. Na druhé straně když jsem strávila několik hodin na ambulanci, tak podle vyvolaných jmen pacientů bylo tak 40 % taky Ukrajinci.
Je nesporné,že výpotky politiků o přínosu UA imigrantů jsou fake.Dojde-li k dalšímu předpokládanému nárustu imigrantů,bude naše ekonomika stát před ještě větším problémem,než doposud.A nejen ekonomika…