Možná, že hypotéky ještě během roku 2025 poklesnou, ale asi to bude méně, než si mnoho lidí slibovalo. Nicméně mohu vás uklidnit. Už sám guvernér ČNB kritizoval komerční banky, že moc nezlevňují hypotéky a že na tom banky vydělávají.
Ano, komerční banky jedou mantru, že ČNB sice snižuje dvoutýdenní úrokovou sazbu, ale do pětileté sazby na finančním trhu se to moc nepropisuje. To může mít několik vysvětlení. Od kartelu až po to, že se na trhu čeká v příštích letech vyšší inflace, než si veřejnost myslí. Tomu bych se vůbec nedivil. Green Deal přinese v příštích letech velké inflační tlaky.
Navíc novým globálním strašákem jsou slibovaná cla od prezidenta USA Donalda Trumpa. Pokud na ně bude svět reagovat uvalením cel na USA, hrozí světu nový proinflační faktor.
Svět se připravuje na hrozbu vyšší inflace
Možná se to může zdát jako hloupost. Ale hlavní centrální banky už brzdí své nadšení z toho, jak vyhrály nad inflací. Není to totiž ještě jednoznačné. Zároveň s tím ale mnozí krotí i svá očekávání ohledně růstu ekonomiky. Stále sice počítají s růstem, ale s menším, než tvrdili ještě v září.
Např. Evropská centrální banka snížila v prosinci v souladu s očekáváním své úrokové sazby, ale spíš než kvůli nízké inflaci to bylo kvůli tomu, že je třeba podpořit skomírající evropskou ekonomiku, a to zejména německou. Oficiálně se sice stále pro rok 2025 očekává růst, ale když slyším z Německa zprávy o zavírání továren a propouštění, nemohu těmto prognózám věřit.
Výraz Green Deal se tam totiž pochopitelně neobjevuje. Soudruzi ho schovávají za termín strukturální změny. Vypadá to jako další fáze propagandy, aby to na voliče nepůsobilo coby důkaz toho, že důvodem budoucí inflace jsou právě zelení soudruzi vládnoucí Evropě.
Podobný problém jako v eurozóně řeší i v Británii. Tam jim rychle rostou mzdy a zároveň s tím se děsí toho, jak hrozně budou hospodařit labouristé. O riziku inflace zde není třeba pochybovat. Zatímco ECB akcentuje churavějící růst, Britové víc řeší inflaci, a proto se rozhodli v prosinci své úrokové sazby nezměnit. Jinými slovy, vidí to podobně jako ČNB.
Američané se také bojí inflace. Finanční trhy to zaskočilo
Ze všech centrálních bank světa je však nejdůležitější ta americká (Fed). Ta se 18. prosince rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. S tím se všeobecně počítalo. Nicméně přesto banka trhy zaskočila. Většina lidí předpokládala, že v roce 2025 budou úrokové sazby dále rychle klesat, jenže centrální bankéři začali tvrdit, že v příštím roce sníží své úrokové sazby jen dvakrát. Trh najednou počítá s tím, že během roku poklesnou úrokové sazby nejspíš jen o půl procentního bodu.
To šokovalo spekulanty. Jejich sázky na levný kapitál podporující růst akcií se vypařily jak pára nad hrncem. Americké akcie v reakci na zprávu celkem citelně poklesly. Naopak dolar posílil. Najednou se totiž zdá, že dolar bude úrokově přitažlivější, než se čekalo ještě minulý týden.
Roste riziko stagflace, skoro zapomenutého pojmu
Dnes asi žádnou z vyspělých zemí nečeká nárůst inflace v hodnotách, jakých dosahovala v roce 2022. Bude podstatně nižší. Jenže zatímco dříve se všichni shodovali, že zůstane pod třemi procenty, tak dnes už to neplatí. Velkou neznámou zůstávají již zmíněná cla, která slibuje americký prezident Donald Trump.
Zároveň s tím se už nezdá jasné, že ekonomiky ožijí. Zejména v Evropě se nad tím vznáší velký otazník. Mnozí si to nechtějí stále připustit, ale výhled není dobrý.
Podle mě se dokonce nedá ve vyspělých zemích vyloučit ani stagflace. To je situace, kdy je v ekonomice vyšší inflace, a přitom ekonomika neroste. To je pro centrální banku velmi nepříjemné, protože má najednou dva různé cíle, kdy jeden vyžaduje snížení sazeb a druhý jejich zvýšení.
Učebnicovým důvodem vzniku stagflace je buď špatná hospodářská politika nebo strukturální problémy, což je jiné slovo pro Green Deal. V případě Evropy je to oboje.
Jinými slovy, zdá se, že ve všech vyspělých zemích včetně ČR dojde ještě ke snížení úrokových sazeb, nicméně snižování bude pomalejší a pravděpodobně i menší než v roce 2024.
Autor je hlavní ekonom společnosti Pikora Invest a pedagog na VŠE.
Centrální banky řeší následky. Příčiny tvoří vlády svými regulacemi a hospodařením. Peníze jen oceněnuji výsledky vládnutí.
Nad hypotékou nikdo nevyhraje. Je to na dlouhou dobu a je to odříkání. Osobně bych měl strach, když by zvedli úrokovou sazbu.