Místo v zákopu v supermarketu. Bojeschopní Ukrajinci se rozutekli po Evropě

V průběhu týdne byl hostem Interview ČT 24 náčelník generálního štábu, generálporučík Karel Řehka. Rozhovor s nejvýše postaveným vojákem Česka, který se pochopitelně točil kolem dění na Ukrajině a v Gaze, jsem pozorně sledoval. Karel Řehka je mi totiž sympatický a mám radost z toho, že urovnal vyhrocené spory s ministryní obrany Janou Černochovou, kvůli kterým dokonce pohrozil premiérovi Petrovi Fialovi odchodem z čela armády.

Nakonec jsem ale byl nucen po cca pětadvaceti minutách rozhovoru konstatovat, že platí Sokratovo: Vím, že nic nevím. Přesněji, nevím nic, co bych předtím nevěděl. Ukrajinská protiofenzíva, během které Rusko na některých úsecích dokonce utočí, sice nepokračuje tak úplně podle plánu, ale nakonec to dobře dopadne. Jak jsem dále vyrozuměl, scénář B pro případ, že by to nedopadlo, neexistuje, takže to dopadnout musí.

Tanky…

Z mého zklamání bych ale nevinil náčelníka generálního štábu, který pouze odpovídal na to, na co byl moderátorem tázán. Z pro mě nejasných důvodů se veřejnoprávní novinář opomenul zeptat profesionálního vojáka, jak moc pomohly ukrajinské protiofenzívě západní tanky?

Podle serveru bbc.com se mělo jednat o stroje Abrams (USA, 31), Challenger (Anglie, 2) a Leopard 2 (Německo, 14), které měly přinést zlom v konfliktu, pochopitelně ve prospěch Kyjeva. Stalo se tak, nebo nestalo? Spíše ne, ale možná se pletu a ruská Surovikinova obranná linie to má spočítáno.

…a F-16

Každopádně, alespoň jsem se dozvěděl, že pro další ukrajinské úsilí se jeví jako klíčové dodávky amerických stíhaček F-16.  O to větší je škoda, že se moderátor netázal generálporučíka Řehky, jak v této souvislosti hodnotí únorové prohlášení Joe Bidena. Americký prezident totiž tehdy tlumočil ukrajinskému protějšku vyjádření Kongresu, podle kterého se poskytnutí stíhaček F-16 rovná neefektivnímu využití zdrojů. Jak zveřejnil server businessinsider.com, podle jednoho z expertů je stíhací letoun „křehký,“ proto vyžaduje speciálně připravené letecké základny. 

Proto by mě zajímal generálporučíkův komentář k vyjádření specialisty na vojenské letectví z britského think tanku Royal Service United Institute Justina Bronka, podle kterého má stíhačka F-16 pod „nosem“ velké sání. Proto přistávací plocha nesmí obsahovat nečistoty, což se vzhledem ke stavu ukrajinských vojenských letišť může jevit jako problém.

„Bylo by nezbytné investovat hodně úsilí k tomu, aby ukrajinské vzletové a přistávací dráhy splňovaly standardy umožňující používat stroje F-16 bez velké míry rizika, že se dovnitř dostanou úlomky cizích předmětů a poškodí motory,“ vysvětluje Justin Bronk. „Kromě toho jsou dráhy ukrajinských letišť příliš krátké na to, aby je mohly využít ´plně naložené´ stroje. Veškeré práce na obnově povrchu ranvejí a jejich prodloužení jsou snadno odhalitelné pro ruské satelity.“

Problém nejsou zbraně, ale lidé

Rád bych rovněž věděl, jak Karel Řehka hodnotí ve světle aktuálního vývoje vyjádření svého předchůdce Jiřího Šedivého. S ním jsem se v prostorách CEVRO Institutu bavil ohledně prohlášení prezidenta a dalšího bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla o tom, že Ukrajina má letos na protiofenzívu jediný pokus. 

„Nechci zpochybňovat slova prezidenta, ale myslím, že pokud se dnes Ukrajincům nepodaří najít, a mají na to málo času, způsob, jak překonat alespoň ve dvou hlavních směrech na Berďansk a Melitopol ruskou obranu, tak se fronta zastaví a Ukrajinci letos nebudou mít sílu k výraznému postupu. Jejich největší problém, tak jak to vidím já, není počet zbraní, ale lidí,“ pravil Jiří Šedivý.

Válka versus nákupní střediska

Vyjádření bývalého vrcholného představitele armády lze číst tak, že zbraně, v tomto případě v řádech desítek miliard dolarů, jsou velmi důležité, války ovšem vyhrávají správně motivovaní lidé. Je proto zarážející, že podle údajů webu statista.com ze září letošního roku se jen v Německu nacházelo 1 086 355 Ukrajinců.

V případě Polska se jednalo o 968 390 občanů Ukrajiny, následovalo Česko (368 300), Moldavsko (116 000), Slovensko (107 415) a Rumunsko (86 810). V sousedních zemích, případně v dojezdových destinacích, se tak v září vyskytovalo 2 733 270 občanů Ukrajiny. Pokud by se pouhých 20 procent rekrutovalo z bojeschopných jedinců, byla by Ukrajina silnější o 546 654 vojáků. V případě Česka by se pak jednalo o 73 660 bojovníků s ruským imperialismem, bojujících nejen za Ukrajinu, ale za celou Evropu.

V tomto případě uznávám, že případná otázka směrem k náčelníkovi generálního štábu ČR na jejich možný nucený návrat na Ukrajinu by byla zbytečná. Česko je totiž vázáno evropskou úmluvou, která vylučuje vydávání pro vojenské trestné činy, včetně vyhýbání se vojenské službě, dezerci nebo neuposlechnutí rozkazu.

A vláda Petra Fialy z pozice mimořádně věrného spojence Kyjeva stále odmítá využít své mimořádné komunikační zdatnosti k tomu, aby přesvědčila Ukrajince, že v českých nákupních středicích, supermarketech a na diskotékách se válka vyhrát nedá.