„Amerika ztratila jeden ze svých nejspolehlivějších a nejvíce osobitých hlasů,“ reagoval na zprávu o úmrtí Kissingera bývalý americký prezident George Bush mladší.
Metodou neveřejné diplomacie, tedy osobního zákulisního jednání, dokázal Henry Kissinger v 70. letech minulého století zahájit dialog mezi Spojenými státy a Čínou. V roce 1971, kdy spolu Peking a Washington oficiálně vůbec nekomunikovaly, odletěl Kissinger tajně do Číny, aby jednání osobně zahájil. A podařilo se mu to. Jako ostatně ještě mnohokrát.
Do dějin světové diplomacie se zapsala Kissingerova ping-pongová diplomacie, tedy jednání na etapy, kterou vydláždil cestu k trvalému dialogu. Naposledy Kissinger přiletěl do Číny ještě letos v květnu, kdy byly současné americko-čínské vztahy na nejnižším bodě. V Pekingu se setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Také proto čínský velvyslanec v USA Sie Feng přispěchal s prohlášením, že ho zpráva o Kissingerově úmrtí „hluboce šokovala a sklíčila“. „V srdcích Číňanů vždy zůstane jako vážený přítel,“ uvedl Sie.
Kromě usmíření s Říší středu dokázal Kissinger vyjednat také první americko-sovětskou dohodu o jaderném odzbrojení, která byla vyvrcholením jeho politiky détante, tedy uvolňování atmosféry vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, hlavními aktéry vleklé studené války.
Kissinger byl politickým realistou a pragmatikem. Na tom také stavěl svou diplomacii a vyjednávací pozice. Zároveň však za to byl kritizován. V případě, že se mu to hodilo (vyhovovalo to Američanům), neváhal se totiž Kissinger spojit i s diktátory, například v jižní Americe, kde potřeboval spojence proti Sovětskému svazu a internacionální komunistické ideologii.
Nobelova cena za mír i obvinění z válečných zločinů
Kissingerova zákulisní politika však nesla ovoce, a to na mnoha frontách. Po takzvané jomkipurské válce se mu podařilo dosáhnout dialogu mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Za uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem získal Henry Kissinger v roce 1973 Nobelovu cenu za mír. Právě v souvislosti s válkou ve Vietnamu je nicméně Kissinger kritiky označován za válečného zločince. Nesl totiž svůj podíl na původně utajovaném americkém bombardování sousední Kambodži, které si vyžádalo až 150 tisíc obětí.
Politická kariéra jednoho z největších diplomatů skončila krátce po aféře Watergate, která zlomila vaz prezidentu Richardu Nixonovi. Do ústranní se ovšem Kissinger nestáhl. Založil konzultantskou firmu a radil i dalším americkým prezidentům. Vlivnou personou na mezinárodním diplomatickém poli zůstal takřka až do své smrti. Svědčí o tom například to, že po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem odletěl uklidňovat Číňany, že se pohroma, kterou hrozila americká mainstreamová média a demokratičtí politici, konat nebude. Ještě v letošním roce se pokoušel přispět také k uklidnění napětí mezi Ruskem a Západem, které vzrostlo po ruské invazi na Ukrajinu.
Státník, diplomat a laureát Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států.
Převzít Nobelovu cenu za urovnání války, kterou sám pomáhal eskalovat, je brutus.
připomíná mi uchylne hasiče, co sami založí požár a pak ho nadšeně hasí..