Na Blízkém východě se opět bojuje a západní středoproudá média ihned spustila – jak jinak – tvrdou proválečnou masáž. Zase jasně převažuje neobjektivní, tendenční, až propagandistické představování Íránu. Stejně jako to, že naprosto nevyprovokovaný útok, k němuž se dlouhodobě schylovalo, je cosi dočista, ale dočista jiného než dlouhodobě provokované vystupňování ukrajinského konfliktu před čtyřmi lety.
Situace je tím křiklavější, uvážíme-li, jak se Moskva oproti americko-izraelským silám systematicky vyhýbá likvidaci kyjevských vrcholných představitelů. Té ostatně další vojenské dobrodružství USA ve prospěch nejbližšího regionálního spojence a klienta notně pomůže hned v několika směrech.
Ovšem zůstaňme u tématu. Neustále sledujeme efektní záběry explozí na té či oné straně Perského zálivu a jejich obvykle jasný výklad, jaký je ten íránský režim proradný, když si dovolí se bránit. A pálí i na území sousedních států, kde jsou americké garnizóny. „Pistolník“ Donald Trump neváhal de facto prohlásit, že Chameneí po něm šel, už dvakrát ho chtěl zabít, jenže on vypálil první. Až to dohromady připomíná geniálního Karla Čapka: „Nepřítel se pokoušel zákeřně střílet na naše letadla, pokojně shazující bomby na jeho města.“
Absentují rovněž další důležité informace. Například že íránští funkcionáři spolu s odvetnými raketami a bezpilotníky volali arabským sousedům, aby se jim omluvili. Jen málokdo pak zmiňuje ten fakt, že k ilegální ozbrojené akci vůči teheránskému teokratickému režimu došlo už vloni. Dokonce za obdobných podmínek, v průběhu oficiálního mírového rokování, což pomyslné washingtonské akcie na diplomatické burze rozhodně nijak nezvýší. Bezmála všichni se též vyhýbají faktu, jak se Spojené státy obecně vojensky činí. Během dvou měsíců protizákonně zaútočily již na druhý suverénní státní celek. Na což některé evropské regionální mocnosti reagují devótními signály o své ochotě případně vojensky vypomoci…
O nitru mocenské pyramidy
Selektivnost zpravodajství nebo přístup „hodnotové“ politiky se projevuje skutečně pamětihodně. Kolikrát jen zazněla údajná motivace potřebou nastolení svobody v Íránské islámské republice. Pravda, tamější režim nevzbuzuje žádné velké sympatie. A třeba soudobý Izrael, byť v něm demokratické procesy dostávají poslední léta na frak, je pořád zřízením liberálnějším. Přesto jde o tvrzení farizejské, jelikož premiér Benjamin Netanjahu je podobně jako Putin mezinárodně hledaným válečným zločincem. Mezi přední spojence útočící koalice navíc náleží orientální despocie typu Saúdské Arábie, v níž neprobíhají žádné volby a opozice je podrobována i těm nejbarbarštějším způsobům likvidace.
Je nabíledni, že v době ramadánu raketami či podobnými militárními prostředky eliminované íránské elity, včetně duchovního vůdce všech šíitů (!), budou obratem nahrazeny. Dokonce často předem vybranými nástupci, což může koneckonců podporovat i jisté spekulace o nitru tamější mocenské pyramidy…
Dojde tedy k jisté generační výměně. Bez reálně nemyslitelného pozemního vpádu do více než devadesátimilionové země ovšem k žádné zásadní změně islamistického zřízení nedojde. Ostatně to není a nikdy nebylo předmětem tlaku na tuto mnohonárodnostní entitu, kde jsou Arabové (oproti dosti rozšířené představě) minimální minoritou. Zcela zavádějící jsou i provázaná tvrzení propagandy o brzkém jaderném vyzbrojení Íránců; ostatně tuto manipulativní tezi šíří (pro)izraelská strana již od počátku 90. let. Mimochodem, samotný židovský stát disponuje zbraněmi hromadného ničení od let šedesátých.
Příčiny dalšího z nekonečných měření sil ve strategickém areálu se týkají hlavně geopolitické dominance. Koneckonců neslavná ilegální okupace Iráku měla vedle ropných zdrojů co dělat právě se snahou ohrožovat rozpínavou islámskou republiku. A neměli bychom ve stručnosti zapomínat ani na to, že už dříve naznačené napadení ropné Venezuely bylo vzkazem s ní nemálo provázanému Teheránu. A přes něj rychle sílící Číně. Srozumitelněji než teď už to ani říci nejde!
Čtěte také:
Operace Epic Fury: Západ versus ajatolláhové
Evropané podporují konflikt, který není jejich
Útok na Írán: Vítězství i katastrofa visí ve vzduchu
