Zase se vrátil ten kýč a lehkomyslný válečný patos. Ten směšný heroismus nezablácené uniformy. To falešné vlastenectví všech, kteří na národ vždy jen plijí. Ta do sebe zahleděná vážnost politiků a generálů. Ta trapná koženost starých hesel všech režimů a naléhavost, s jakou jsou pronášena.
Zapomenut je nedostižný Remarque. Zapomenuto je Hemingwayovo Sbohem armádo. Zapomenuta je ironie a výsměch vážnosti dobrého vojáka Švejka. Už nikdo nečte Hlavu XXII. Ale už se nehrají ani Vlasy a pryč je i sláva M*A*S*H.
Doba zvážněla. Už není prostor pro legraci a ironii. Je jen nesmiřitelnost bičovaná propagandou.
Už není prostor pro pochybnosti. Je jenom my versus oni. Bílá a černá. Zlo a dobro. Občane, vyber si! Buď jsi s námi, nebo tě zašlápneme do bahna. Chcimíre! Dezoláte!
Někam se vytratilo společenské vědomí zdvihající varovný prst. Ta tragicky nabytá zkušenost předešlých generací. Válka už není vůl, ale nejctnostnější dáma.
Mládež jako dřív nevolá po míru, ale po „spravedlivém“ vítězství za jakoukoli cenu.
Dav se vrhá a šlape po ampulích doktora Galéna a národy mašírující poslušně vstříc porážce samy sobě do kroku nadšeně zpívají.
Dovolávajíce se nejvyšších citů a spravedlnosti hnány jsou opět oba konce Evropy ve vražedné spirále proti sobě. Snaha vnutit občanům představu o nevyhnutelnosti cesty do konfrontace se ale jen snaží odvést pozornost od vlastních selhání a neřešených problémů.
Na sílu skupinové nesnášenlivosti umlčet hlasy volající dost! spoléhají se politici, jejichž jediným programem zůstala nesvornost a společenský konflikt.
A ty dej, občane! Na drony! Na dárek pro Putina! Na stíhačky dej! Dej procenta na obranu! Dej… syna! Ne-dáš?!
Je třeba vrátit se k zapomenutému heslu jara ’22. Nět vojně! Ano zastavení palby! Ano vyjednávání! Teď a tady! Není nač čekat.
Lidé procitněte!
Autor je analytik Institutu Václava Klause.
toto kdyby viděl súdruh minister čepička….********
Náš mainstream nekriticky přebíral ukrajinskou propagandu a každý zničený ruský tank vydával jako důkaz slavných ukrajinských vítězství. Už se však tyto zprávy neobjevují, protože každý chápe, že Ukrajina prohrává na celé čáře, je v troskách, finančně v bankrotu a čím dříve začne jednat i za cenu ústupků, tím to bude pro ni lepší, i když už teď hodně špatné. S dalšími ztrátami se ale podmínky Rusů budou jen přitvrzovat a válka do „posledního Ukrajince“ nemůže skončit jinak než kapitulací. A na tom výroky našich gaučových válečníků nic nezmění. Svět si nakonec také nebude chtít uvázat na krk balvan a do Ukrajiny cpát další a další peníze, které se navíc vzhledem k příšerné korupci do značné míry rozkradou a dodané zbraně někam přeprodají.
Skvěle vystiženo.
Přesný popis současného dění. 👋
Co k tomu dodat? Generace, která zažila WWII je pryč a lidé, kteří se za WWII narodili, pomalu vymírají také. A volání po míru utichlo s pádem železné opony. A mládež? Ta je vymývána americkou filmovou produkcí, ve které se prosazují násilná řešení a dokonce americká armáda porazí Hitlera. Současné korporátní a imperialistické války sledujeme v televizi jako videohru a vždy se jedná o velkou bombardovací podívanou, v níž se noha agresora ničeného území ani nedotkne. Proč asi myslíte, že nemáme žádné záběry z ukrajinské fronty?