Bambilion důvodů, proč volit paní Danuši

Víme nicméně, že si paní profesorka v neděli ráno střihla lelekovicko–kuřimskou desítku s věrným parťákem poté, co pogratulovala vítězi prezidentských voleb na Slovensku, který se stal v rozporu s jejím přáním Peter Pellegrini. Definitivně tak pominuly mé obavy z toho, zdali si enormní začátečnická porce kilometrů nevybrala svou daň v podobě svalového zranění,

Už v pátek se navíc na sítích objevila fotografie z jiného ranního výběhu. Paní Danuše tím oznámila, že předběhla slimáka, rázem se dostavil důvod pro uklidnění. Jak jsem totiž napsal v úvodu, je profesorka Nerudová mojí jednoznačnou favoritkou do eurovoleb. Vzhledem k tomu, že se chystá z pozice rozlícené matky žalovat naše médium (pevně věřím, že si to nerozmyslí), se to někomu může zdát podivné, ale je to tak. Českou, natož evropskou politiku, si bez paní Danuše nedovedu představit. A nejsem sám, například jednoho ze svých fanoušků inspirovala natolik, že našeho šéfredaktora nazval „akvabelou na dně žumpy.“

Není nad pohlaví

Důvodů, proč by dle mého názoru měla být Danuše Nerudová zvolena do EP je bezpočet. Stejně tak je tomu v případě její v poslední době tak často komentované nominace na post euro komisařky. V souboji o tento džob by se mohla dokonce střetnout s Pirátem Marcelem Kolajou, ze svého času koaliční strany Pirátů, kterou voliči STAN v posledních volbách zdecimovali. V takovém případě budu své favoritce fandit v modré mikině s mnoha hvězdami, která je jedním ze symbolů její kampaně. Po prakticky každém vystoupení euro pirátského tria Gregorová Kolaja – Peksa, totiž lituji, že se na mém pozemku nenachází sklad ojetých pneumatik, které bych polil naftou a zapálil a přispěl tak k plnění Green Dealu.

Navíc si vůbec nejsem jist, že ti, například Alexandr Vondra, kteří hovoří cosi ve smyslu, že pokud touží Česko po silném portfoliu, kterých se nám v minulosti nedostávalo, chce to těžkou váhu, sledují paní Danuši alespoň na síti X. Řekl bych, že ne. Odhaduji, že se z pochopitelných důvodů může v počátcích bloudit po chodbách bruselského labyrintu. Zároveň ovšem neexistuje problematika, ve které se bývalá rektorka Mendelovy univerzity neorientuje a není schopna přijít s podnětnou reakcí. Například, že Fico vyhrál volby na Slovensku, ale nevolili ho úplně všichni. Danuše pak přímo exceluje především v oblasti druhého, třetího, čtvrtého a pátého pohlaví…

Nevysychající pramen

Jeden z mnoha důvodů, proč fandím Danuši Nerudové je ryze zištný.  Přes mimořádnou konkurenci především ze strany zástupkyň půvabnější poloviny domácího politického spektra, pro mě jako novináře představují její výroky nevysychající pramen inspirace. Stačí vzpomenout na slova o tom, jak moc brání mladé generaci ve větším zapojení do obrany vlasti neexistence eura a nemožnost sňatků stejnopohlavních osob. Tesat nikoli pouze do kamene, ale do žuly, či dokonce nejdražšího italského mramoru. Nic lepšího jsem v tomto miléniu neslyšel. Rázem bylo zapomenuto vyjádření jistého rodáka z Dačic o tom, že je vlastně Taiwanec, které pak rovněž v čase covidu doplnil originální ekonomickou úvahou o tom, že naší státní kase by pomohlo zdanění home office.    

Smích léčí  

Kromě toho paní profesorka patří do kategorie politiků, kteří mě umí skoro každým svým vyjádřením rozesmát. A jak říkal pan Werich: „Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží. Podle jedné z definic, smích dokáže ošálit Váš mozek a přimět ho k uvolnění hormonů štěstí, které stojí za lepší náladou a snižováním stressu a napětí. Politická činnost paní Danuše tak má, alespoň v mém případě, silně léčebný účinek. Nemám důvod věřit, že by zásobování mé mysli hormony štěstí ustalo po přesunu do Bruselu. Síť X přece boří hranice. Proto bych si dovolil lehce upravit jeden slogan z dob budování rozvinuté socialistické společnosti, který byl původně o míru: Volte Danuši, posílíte smích.