„Píšeme jako novináři, umělci, autoři, aktivisté, odborníci na technologie a akademici, abychom varovali před rostoucí mezinárodní cenzurou, která ohrožuje staleté demokratické zásady… spojuje nás naše oddanost univerzálním lidským právům a svobodě projevu a všichni jsme hluboce znepokojeni pokusy označovat státem zaručené projevy za „misinformace“, „dezinformace“ či jiné nejasně definované pojmy,“ píše se v úvodu dokumentu.
Signatáři deklarace, mezi nimiž je například zakladatel WikiLeaks Julian Assange, kanadský psycholog Jordan Peterson, americký režisér Oliver Stone nebo třeba slovinský filozof Slavoj Žižek, varují před vznikajícími cenzurně-průmyslovými komplexy, které společně vytvářejí vlády jednotlivých států (ale i Evropská unie) ve spolupráci s velkými technologickými a komunikačními společnostmi.
„Cenzoři na sociálních sítích již umlčeli legální názory na témata týkající se národního a geopolitického významu. Činí tak s plnou podporou ´odborníků na dezinformace´ a ´ověřovatelů faktů´ v mainstreamových médiích, která opustila novinářské hodnoty spočívající v diskusi a intelektuálním bádání,“ upozorňuje Westminsterská deklarace.
Jak odhalila aféra kolem sociální sítě X, ještě v době kdy ji nevlastnil Elon Musk a jmenovala se Twitter, cenzorně-průmyslový komplex si osvojil různé formy částečné a tím pádem méně nápadné cenzury. Používá pro ně eufemistický termín „moderování obsahu“, které spočívá v tom, že informace „prověřují“ pověřené třetí strany, označované za nezávislé arbitry.
Signatáři deklarace zároveň upozorňují na snahy vlád prolomit šifrování nástrojů elektronické komunikace jako je WhatsApp, Telegram nebo Signal. V případě, že by k němu došlo, přijdou prý lidé o poslední možnost skutečně soukromé komunikace v digitální sféře.
Zapojit se musíme všichni
Co s tím? Westminsterská deklarace vyzývá vlády, mezinárodní organizace a technologické firmy k dodržování článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv (UDHR). Ten říká, že každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; přičemž toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, príjímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.
„Vyzýváme technologické korporace, aby se zavázaly chránit digitální veřejný prostor, jak je definován v článku 19 UDHR, a zdržely se politicky motivované cenzury, cenzury nesouhlasných hlasů a cenzury politického názoru“.
„A konečně vyzýváme širokou veřejnost, aby se k nám připojila v boji za zachování demokratických práv lidu. Legislativní změny nestačí. Musíme také od základu budovat atmosféru svobody slova tím, že odmítneme atmosféru netolerance, která podporuje autocenzuru a pro mnohé přináší zbytečné osobní spory. Místo strachu a dogmatismu musíme podporovat hledání pravdy a diskusi,“ stojí v textu.
Celý text Wesminsterské deklarace naleznete přeložený do češtiny na stránkách Společnosti pro obranu svobody projevu ZDE.
„Vynález“ politické korektnosti je jeden z největších zločinů posledních let.
Znám to jako své boty. Ta ceznura že se mažou komentáře jako na běžícím pásu.Je to jako za komunistů že lidi jinak mluví doma a jinak v práci. Když má někdo nějaké dobré postavení,tak nemůže říci nahlas na jaké straně je ohledně toho co se děje na Ukrajině a ani se na hlas nemůže říci pořádně názor na LGBT. Jasně že neuhlídají všechno ale alterantivní názory blokují jak můžou.