Menu
Přihlásit se

Domácí.

Cancel culture a nevratné poškození našich dětí

4. dubna se měla na pultech objevit kniha americké publicistky Abigail Shrierové „Nevratné poškození s podtitulem „Jak naše dcery propadají transgenderové mánii“. Nakladatelství Albatros Media však v březnu náhle oznámilo, že knihu nevydá. Vzhledem k tomu, jak krátce před vydáním se oznámení objevilo, lze usuzovat, že vytištěný náklad skončil ve stoupě. Poprvé od roku 1989.

Michelle Adlerová Michelle Adlerová
Publikováno 20/05/2024
Doba čtení 3 min.
Zdroj koláže Copilot/Designer

Rozhodnutí knihu nevydat vyvolalo bouřlivé diskuse na sociálních sítích i v médiích. Poté, co vešlo ve známost, že se v záležitosti angažovala Klára Šimáčková Laurenčíková, aktivistka aktuálně ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva, začalo se hovořit o české Cancel Culture. Paní Lurenčíková na svých sociálních sítích popírá, že by na nakladatelství vyvíjela tlak.

Uvádí, že „pouze propojila“ nakladatelství s trans aktivistickým spolkem Transparent. Po zmíněném pouhém propojení Albatros uvedl, že knihu nevydá, protože by to mohlo poškodit (nespecifikovanou) „trans komunitu“.

Knihu americké publicistky by přitom uvítali i odborníci. Sexuolog Vladislav Chvála, který k nim patří, uvedl pro deník Echo 24: „Tlak aktivistů na nakladatelství je obvyklá strategie a brání se tak skutečné diskusi o problému.“

Hlavně, ať to nevidí máma

Hlavně ať tu knihu nečte moje máma!“ Napsala do uzavřené trans skupiny na sociální síti jedna z mladých diskutujících dívek. Kniha pojednává o fenoménu ROGD (Rapid Onset Gender Dysforia). Poměrně nový termín se snaží popsat masivní nárůst počtu pubertálních dívek, které o sobě prohlašují, že se cítí jako muži.

Na internetu existuje nespočet „trans skupin“ a „trans influencerů“, kteří vnucují, že pubertální problémy dívek s jejich identitou lze jednoduše vyřešit „tranzicí“. V zásadě braním hormonů opačného pohlaví. Dívky mohou aktivistům uvěřit a po jejich působení se samy „diagnostikují“ jako trans. Od rodičů začnou vyžadovat, aby je oslovovali rodem opačného pohlaví. A totéž vyžadují od přátel.

Pokud jim rodiče ani přátelé nevyhoví, dívky se se často uchylují do zdánlivého bezpečí internetových trans skupinek, kde je ostatní přesvědčují, že jsou „trans“, a že potřebují hormony.

Připomíná vám to chování sekty? Jisté společné rysy s klasickými sektami trans aktivisté skutečně vykazují. Po „podpoře“ internetovou skupinkou pak dívky obvykle zamíří k sexuologovi. Návod, co říkat sexuologovi, aby ho přesvědčily k předepsání hormonů, snadno najdou na veřejně přístupných stránkách trans aktivistů. Třeba na stránkách spolku Jsem trans.

Jedna z našich nejznámějších sexuoložek MUDr. Hana Fifková říká, že za ní nyní přichází o 300 % více dívek v pubertě, než tomu bylo dříve. Často dívky přicházejí s tím, že samy lékařce sdělují svojí „diagnózu“, kterou si vyčetly na internetu.

Sexuologové ale nemohou zahájit hormonální terapii, dokud si nejsou jistí, že se skutečně jedná o transsexualitu. Tato odchylka je velmi vzácná, v populaci se objevuje v řádu promile. MUDr. Fifková se domnívá, že za rapidně zvýšeným počtem dívek, které nyní přicházejí do její ordinace, stojí sociální nákaza z internetu. Rozhodně žádný výzkum neprokázal, že by se snad jednalo o náhlou celosvětovou epidemii transsexuality.

Kam kráčíš, rozume?

A právě fenoménu ROGD se věnuje kniha Nevratné poškození. Její četbu lze tedy v současné situaci rozhodně doporučit. Jak rodičům, tak dětem může pomoci s orientací v novém sociálním fenoménu. Skládá se z konkrétních příběhů, dostatečně jsou zastoupena stanoviska sexuologů včetně takových autorit jako je Ray Blanchard.

Sdělení knihy je pozitivní, varuje před unáhlenou nevratnou „léčbou“ hormony a nasazováním blokátorů puberty. Před poškozením ideologií. V zásadě říká, že dívky z krize identity většinou „vyrostou“. Právě toto tvrzení odpovídá současným vědeckým závěrům tak, jak je artikuluje nedávná zpráva britské pediatričky Hillary Cass. Můžeme pozorovat, že Cass Report naráží nejen v Británii na masivní odpor ideologických trans aktivistů soustředěných v bohatě dotovaných neziskovkách. Je logické, že trans neziskovkám vadí i kniha Nevratné poškození. Lákavá je pro ně nejen vidina vlivu na mládež, ale i dotací na nejrůznější placené „trans vzdělávání“ ve školách. Jak v Británii, tak u nás. Dlužno dodat, že autorka Abigail Shrierová nepopírá, že některé dívky mohou skutečně trpět transsexualitou, jen říká, že jich je menšina.

Dobrá zpráva na závěr

Kniha právě vychází v nakladatelství Bourdon. Navzdory těm, kterým vydání nejvíc vadilo. Ti naopak nakladatelství Bourdon a knize Nevratné poškození poskytli paradoxně skvělou reklamu, a to úplně zadarmo. V Česku totiž k tématu trans už vyšly dvě polemické knihy, aniž vyvolaly větší ohlas. Zdá se, že oproti nim by se Nevratné poškození mohlo díky spojeným silám trans aktivistů, progresivistických médií a některých politiků prodávat jako pověstné housky na krámě.

Komentáře (9)

  1. Úpadek morálky, život bez pravidel, zhýralost a pomatení lidí, vede k vnitřnímu rozkladu společnosti a následnému pádu říše.

  2. Díky za upozornění na zajímavou a potřebnou knihu; hned jsem ji zakoupila (k dispozici prý bude od zítřka).

  3. Já si to snad přečtu, abych pochopil, jak může kniha uškodit nějakému hnutí nebo spolku nebo co to transky mají. A je podle mě škoda, že není nějaká kniha, kde bych se dočetl, o co vlastně tomu hnutí ve skutečnosti jde.

  4. Za mého mládí bylo stylové být máničkou. Dlouhé páčo, Lewisky (nebo alespoň Prekonky), džíska, a poslouchat HNF. Později se stačilo ostříhat a převléknout (někteří i odvšivit), a styl mládí byl pryč.

    Dnes je stylové být tranďákem, homo, bi, nebo ještě lépe s originální nebinární identifikací.

    Až čas ukáže, jestli se od nového stylu mládí budou moci dnešní puboši také tak lehce odpoutat, a vrátit se do reality a normálu.

    Osobně se obávám, že to tak jednoduché jako my už mít nebudou. ;o/

    1. Nás z toho celkem rychle vyléčili na vojně, tuto generaci nemá kdo léčit. Možná tak leaxaurin.

  5. Ve vší úctě to jsou fakt zoufalé pindy…
    Ty děti z určitého pohledu formují geny a z jiného pohledu prostředí (rodiče, prarodiče, spolužáci, kamarádi – kdo neví co je to prostředí ve kterém vyrůstá dítě tak by by bylo lepší kdyby žádný neměl – nemyslím prostředí ale dítě).
    Takže třeba moje dcera (10let) nevím k jaké generaci patří, ale když včera chtěla vyrazit s kamarádkou na in-line brusle tak jsem jí oznámil že si vezme helmu a chrániče… chrániče ukecala že se jí „nehodí“… O.K. ale až se vysekáš tak nebudu poslouchat žádný brečení a žádný stížnosti na bolístky… na jasně že je rozsekaná na nohou a na ruce…
    Není to příklad ohledně TRANS a podobně…
    Je to jen návod jak se k dětem chovat…
    A) máš nějakou bolístku??? (fyzickou nebo psychickou) tak JÁ se o to postarám a ty budeš dál v bavlnce…
    B) máš nějakou bolístku (dtto) – no jo no… to se prostě stává… hele kočko tohle není pohádka tohle je prostě svět se vším co k tomu patří… pojď a zkusíme si o tom promluvit a nějak si to v hlavě srovnat… a mimochodem to neznamená že si to dokážeme vysvětlit… ale hele dítě – kdykoliv se k tomu vrátíme a podíváme se na to znova a jinak…
    To fakt není o těch dětech – to je o těch rodičích a o jejich přístupu k těm dětem… takže jo – klidně tady můžete pindat o „zakázaných“ knihách a podobně… ale o tom co si to dítě ponese do života fakt nerozhoduje nějaká přiblblá kniha… to je jen na rodičích… a to říkám v plném porozumění toho že pro některé děti je kniha důležitá (Biblí svatá např.) a mám takových kamarádů spoustu…
    ale za mě jsou to jen pindy… ten svět je daleko bohatší a živější se vším všudy…

Napsat komentář