Rozhodnutí knihu nevydat vyvolalo bouřlivé diskuse na sociálních sítích i v médiích. Poté, co vešlo ve známost, že se v záležitosti angažovala Klára Šimáčková Laurenčíková, aktivistka aktuálně ve funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva, začalo se hovořit o české Cancel Culture. Paní Lurenčíková na svých sociálních sítích popírá, že by na nakladatelství vyvíjela tlak.
Uvádí, že „pouze propojila“ nakladatelství s trans aktivistickým spolkem Transparent. Po zmíněném pouhém propojení Albatros uvedl, že knihu nevydá, protože by to mohlo poškodit (nespecifikovanou) „trans komunitu“.
Knihu americké publicistky by přitom uvítali i odborníci. Sexuolog Vladislav Chvála, který k nim patří, uvedl pro deník Echo 24: „Tlak aktivistů na nakladatelství je obvyklá strategie a brání se tak skutečné diskusi o problému.“
Hlavně, ať to nevidí máma
Hlavně ať tu knihu nečte moje máma!“ Napsala do uzavřené trans skupiny na sociální síti jedna z mladých diskutujících dívek. Kniha pojednává o fenoménu ROGD (Rapid Onset Gender Dysforia). Poměrně nový termín se snaží popsat masivní nárůst počtu pubertálních dívek, které o sobě prohlašují, že se cítí jako muži.
Na internetu existuje nespočet „trans skupin“ a „trans influencerů“, kteří vnucují, že pubertální problémy dívek s jejich identitou lze jednoduše vyřešit „tranzicí“. V zásadě braním hormonů opačného pohlaví. Dívky mohou aktivistům uvěřit a po jejich působení se samy „diagnostikují“ jako trans. Od rodičů začnou vyžadovat, aby je oslovovali rodem opačného pohlaví. A totéž vyžadují od přátel.
Pokud jim rodiče ani přátelé nevyhoví, dívky se se často uchylují do zdánlivého bezpečí internetových trans skupinek, kde je ostatní přesvědčují, že jsou „trans“, a že potřebují hormony.
Připomíná vám to chování sekty? Jisté společné rysy s klasickými sektami trans aktivisté skutečně vykazují. Po „podpoře“ internetovou skupinkou pak dívky obvykle zamíří k sexuologovi. Návod, co říkat sexuologovi, aby ho přesvědčily k předepsání hormonů, snadno najdou na veřejně přístupných stránkách trans aktivistů. Třeba na stránkách spolku Jsem trans.
Jedna z našich nejznámějších sexuoložek MUDr. Hana Fifková říká, že za ní nyní přichází o 300 % více dívek v pubertě, než tomu bylo dříve. Často dívky přicházejí s tím, že samy lékařce sdělují svojí „diagnózu“, kterou si vyčetly na internetu.
Sexuologové ale nemohou zahájit hormonální terapii, dokud si nejsou jistí, že se skutečně jedná o transsexualitu. Tato odchylka je velmi vzácná, v populaci se objevuje v řádu promile. MUDr. Fifková se domnívá, že za rapidně zvýšeným počtem dívek, které nyní přicházejí do její ordinace, stojí sociální nákaza z internetu. Rozhodně žádný výzkum neprokázal, že by se snad jednalo o náhlou celosvětovou epidemii transsexuality.
Kam kráčíš, rozume?
A právě fenoménu ROGD se věnuje kniha Nevratné poškození. Její četbu lze tedy v současné situaci rozhodně doporučit. Jak rodičům, tak dětem může pomoci s orientací v novém sociálním fenoménu. Skládá se z konkrétních příběhů, dostatečně jsou zastoupena stanoviska sexuologů včetně takových autorit jako je Ray Blanchard.
Sdělení knihy je pozitivní, varuje před unáhlenou nevratnou „léčbou“ hormony a nasazováním blokátorů puberty. Před poškozením ideologií. V zásadě říká, že dívky z krize identity většinou „vyrostou“. Právě toto tvrzení odpovídá současným vědeckým závěrům tak, jak je artikuluje nedávná zpráva britské pediatričky Hillary Cass. Můžeme pozorovat, že Cass Report naráží nejen v Británii na masivní odpor ideologických trans aktivistů soustředěných v bohatě dotovaných neziskovkách. Je logické, že trans neziskovkám vadí i kniha Nevratné poškození. Lákavá je pro ně nejen vidina vlivu na mládež, ale i dotací na nejrůznější placené „trans vzdělávání“ ve školách. Jak v Británii, tak u nás. Dlužno dodat, že autorka Abigail Shrierová nepopírá, že některé dívky mohou skutečně trpět transsexualitou, jen říká, že jich je menšina.
Dobrá zpráva na závěr
Kniha právě vychází v nakladatelství Bourdon. Navzdory těm, kterým vydání nejvíc vadilo. Ti naopak nakladatelství Bourdon a knize Nevratné poškození poskytli paradoxně skvělou reklamu, a to úplně zadarmo. V Česku totiž k tématu trans už vyšly dvě polemické knihy, aniž vyvolaly větší ohlas. Zdá se, že oproti nim by se Nevratné poškození mohlo díky spojeným silám trans aktivistů, progresivistických médií a některých politiků prodávat jako pověstné housky na krámě.
Úpadek morálky, život bez pravidel, zhýralost a pomatení lidí, vede k vnitřnímu rozkladu společnosti a následnému pádu říše.
Díky za upozornění na zajímavou a potřebnou knihu; hned jsem ji zakoupila (k dispozici prý bude od zítřka).
Já si to snad přečtu, abych pochopil, jak může kniha uškodit nějakému hnutí nebo spolku nebo co to transky mají. A je podle mě škoda, že není nějaká kniha, kde bych se dočetl, o co vlastně tomu hnutí ve skutečnosti jde.
Za mého mládí bylo stylové být máničkou. Dlouhé páčo, Lewisky (nebo alespoň Prekonky), džíska, a poslouchat HNF. Později se stačilo ostříhat a převléknout (někteří i odvšivit), a styl mládí byl pryč.
Dnes je stylové být tranďákem, homo, bi, nebo ještě lépe s originální nebinární identifikací.
Až čas ukáže, jestli se od nového stylu mládí budou moci dnešní puboši také tak lehce odpoutat, a vrátit se do reality a normálu.
Osobně se obávám, že to tak jednoduché jako my už mít nebudou. ;o/
Nás z toho celkem rychle vyléčili na vojně, tuto generaci nemá kdo léčit. Možná tak leaxaurin.
Ve vší úctě to jsou fakt zoufalé pindy…
Ty děti z určitého pohledu formují geny a z jiného pohledu prostředí (rodiče, prarodiče, spolužáci, kamarádi – kdo neví co je to prostředí ve kterém vyrůstá dítě tak by by bylo lepší kdyby žádný neměl – nemyslím prostředí ale dítě).
Takže třeba moje dcera (10let) nevím k jaké generaci patří, ale když včera chtěla vyrazit s kamarádkou na in-line brusle tak jsem jí oznámil že si vezme helmu a chrániče… chrániče ukecala že se jí „nehodí“… O.K. ale až se vysekáš tak nebudu poslouchat žádný brečení a žádný stížnosti na bolístky… na jasně že je rozsekaná na nohou a na ruce…
Není to příklad ohledně TRANS a podobně…
Je to jen návod jak se k dětem chovat…
A) máš nějakou bolístku??? (fyzickou nebo psychickou) tak JÁ se o to postarám a ty budeš dál v bavlnce…
B) máš nějakou bolístku (dtto) – no jo no… to se prostě stává… hele kočko tohle není pohádka tohle je prostě svět se vším co k tomu patří… pojď a zkusíme si o tom promluvit a nějak si to v hlavě srovnat… a mimochodem to neznamená že si to dokážeme vysvětlit… ale hele dítě – kdykoliv se k tomu vrátíme a podíváme se na to znova a jinak…
To fakt není o těch dětech – to je o těch rodičích a o jejich přístupu k těm dětem… takže jo – klidně tady můžete pindat o „zakázaných“ knihách a podobně… ale o tom co si to dítě ponese do života fakt nerozhoduje nějaká přiblblá kniha… to je jen na rodičích… a to říkám v plném porozumění toho že pro některé děti je kniha důležitá (Biblí svatá např.) a mám takových kamarádů spoustu…
ale za mě jsou to jen pindy… ten svět je daleko bohatší a živější se vším všudy…
Tak tohle je na ně moc to nepochopí
Tak to Jste mě fakt nepotěšil…