Ne, nárůst inflace byl způsoben jen statistickým jevem. Když byl vloni v říjnu zaveden úsporný tarif na elektřinu, vedlo to k ‚falešnému‘ zlevnění. Letos jsme tak porovnávali současné ceny bez ‚slevy‘ s loňskými cenami se slevou. To vedlo k tomu, že podle statistik vzrostly ceny energií o neuvěřitelných 149 %, zatímco v září to bylo ještě jen 16,5 %.
Kdybychom efekt úsporného balíčku do výpočtu inflace nezahrnuli, rostly by ceny letos v říjnu nikoli o zmíněných 8,5 %, ale jen o 5,8 %, což je skvělý výsledek, ukazující, jak inflace slábne a bude v tom pokračovat i v budoucnu. Jinými slovy, tři měsíce teď bude kvůli statistickému efektu inflace vyšší, aby od ledna zase klesla.
Leden přinese zdražení, paradoxně i tak inflace klesne
Nyní je otázkou, o kolik v lednu inflace klesne. Zde máme opačný efekt, a to vysokou srovnávací základnu. Původně jsme já i centrální banka očekávali, že lednová inflace bude velmi nízká. Nicméně do našich očekávání vstoupil Energetický regulační úřad, který chce domácnostem zdražit regulovanou složku energie o 71 procent.
Vliv tohoto zdražení bude u každé rodiny odlišný. Někde končí fixace a ceny jim tedy vyskočí dramaticky, jinde to mají pořešené lépe a cena elektřiny vzroste jen o pár procent. V každém případě ceny elektřiny vzrostou všem. Jen nevíme o kolik. Lednová inflace proto nebude tak nízká, jak jsme původně očekávali.
V každém případě je inflace směrována k inflačnímu cíli centrální banky, a to je hlavní. Pokud nedosáhneme inflačního cíle v první polovině roku, jako očekává ČNB, dosáhneme ho ve druhé polovině roku. Je tu proto prostor pro snížení úrokových sazeb.
Hypotéky by měly zlevnit
Kdybych byl já centrálním bankéřem, nebál bych se snížit rekordně vysoké úrokové sazby už v prosinci o čtvrt procentního bodu. O snížení úroků v únoru bych nepochyboval, jen bych nevěděl o kolik. O tom rozhodne lednová inflace.
Pokud bude uspokojivá, klidně bych sazby snížil o půl procentního bodu. Až později během roku 2024 bych šel do snížení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu, ale jen v případě, že se bude inflace i očekávaná inflace za 18 měsíců vyvíjet dobře. Jinými slovy, v příštím roce by měly zlevnit hypotéky.
Zajímavé je, že když porovnáme naši inflaci s inflací evropské 27, je ta česká skoro dvojnásobná. Tady se máme za co stydět. V pozadí vidím chybu nejen centrální banky, ale i vlády, která na vývoj cen u nás rezignovala. Až si toho nedávno všiml i sám premiér, když zjistil, že máme u nás dražší Nutellu než v Německu, kde mají platy podle Eurostatu v průměru skoro třikrát větší než v Česku.
Jak u nás snížit ceny? To, že jsou v Německu nižší, je hnus
Myslím, že tady se jasně ukazuje, že u nás je malá konkurence v celém výrobním a prodejním řetězci. Potřebujeme více obchodních řetězců, potřebujeme více velkoskladů a distributorů. Jenže vláda hází podnikatelům klacky pod nohy a nové řetězce nepřicházejí.
Navíc potřebujeme zrušit povinnost, aby měl výrobek označení v češtině. Výrobku by stačilo označení v němčině či polštině a směl by na náš trh. Najednou bychom viděli, jak je trh zaplaven zahraničním zbožím. Ceny potravin by potom musely logicky klesnout.
Nacionalisté vědí, že nakupování v zahraničí poškozuje českou ekonomiku. Ti budou určitě nakupovat pouze v Čechách, ať jsou ceny jakékoli. Lidé, kterým jde ovšem jen o cenu, budou jezdit na nákupy do Německa či do Polska. To je přitom také řešením. Pokud české řetězce uvidí, že se Nutella za tuto nehoráznou cenu nebude prodávat, budou donuceny zlevnit. Češi by prostě měli přestat nakupovat předražené zboží. Jsou levnější alternativy. Značka není zárukou kvality.
To přitom neplatí jen u potravin, ale třeba i u nábytku či textilu. Je to hrozné. Před lety bych to, že máme draho, omlouval komunisty a jejich 40 lety řádění. Jenže od revoluce jsme 33 let a pořád jezdíme nakupovat do zahraničí jak před rokem 1989.
Jen domluvy nezaberou
A vláda? Ta přemlouvá řetězce, aby zlevnily, to je jako volat šamana, aby pršelo. Na řetězce platí jen to, že pokud nezlevní, tak přijde nějaká sankce nebo naopak, pokud zlevní, tak dostanou nějaký benefit. Přemlouvání je k ničemu.
Největším problémem je, že inflace ovlivňuje nejen domácnosti, ale i průmysl. Za současných cenových podmínek nebude konkurenceschopný. Politici by měli ukázat odvahu a oznámit průmyslovým podnikům, že vláda pro ně nic neudělá a že budou muset odejít do zahraničí.
To v konečném důsledku změní strukturu české ekonomiky, což bude krátkodobě bolestivé, ale z dlouhodobého hlediska prospěšné. Průmysl a Green Deal si totiž odporují. Cílem Green Dealu je snížení emisí, což zahrnuje i snížení počtu továren a automobilů. I to lze snadno vyřešit, ale to by bylo na samostatný článek.
Autor: Hlavní ekonom investiční skupiny CFG.
Komentáře (0)