Menu
Přihlásit se

Komentář.

Hlavním poraženým českých eurovoleb je Petr Fiala. Doplatil na podlézání Bruselu a ignorování českých národních zájmů

Politologové, komentátoři a sami politici se den po oznámení výsledků voleb do Evropského parlamentu snaží přijít na to, proč dopadly, jak dopadly. Kdo měl jakou kampaň, kdo jak zvládl oslovit své potenciální voliče, kdo „uměl“ lépe sociální sítě, kdo komu přetáhl jaký typ voličů, případně jaké ztratil.

Marek Stoniš Marek Stoniš
Publikováno 10/06/2024
Doba čtení 4 min.
Předsedkyně Ursula von der Leyenová a její český premiér Petr Fiala. Zdroj: Profimedia

To vše (a mnoho dalšího) k výsledku eurovoleb jistě přispělo, ale zapomíná se na to hlavní: Volby rozhodly především programy politických stran v kombinaci se zkušeností voličů s jejich případným výkonem v konkrétních veřejných funkcích, což se týká především vládních stran. A letos jsme jako voliči měli vodítek a nápovědy k volebnímu rozhodování více než dost. O předvolebních programech se sice tvrdí, že je občané nečtou, ale v případě relativně jednoduchých voleb do Evropského parlamentu a témat, o kterých se vedou hlavní spory, ani nebylo třeba. Kdo chtěl, věděl.

Z Bruselu zpět a zase tam

Předseda občanských demokratů, respektive koalice Spolu, Petr Fiala těsně před volbami prohlásil: „Jsem rád, že se dnes Evropa vyvíjí směrem, který jsem si vždycky přál.“ Což je jeho zjevná reakce na to, když mu někdo připomene jeho deset let starý burcující projev proti politice Bruselu a snaze Evropské unie řídit a ovlivňovat naše životy i do těch nejmenších a mnohdy i absurdních detailů. Nekompromisní projev tehdy ještě neobrýleného a nevlasatého profesora politologie z Brna dodnes koluje k hořkému pobavení na sociálních sítích.

Evropa se od těch dob samozřejmě směrem ke svobodě, za kterou tehdy konzervativec Petr Fiala horoval, neposunula ani o píď. Naopak, zelené šílenství, byrokracie, tlak na unifikaci základních občanských svobod od těch dob postoupil mílovými kroky vpřed. Změnil se ovšem Petr Fiala – prošel proměnou od evropského realisty – pravičáka k absolutnímu a aktivnímu podvolení se veškerému ideologickému harampádí, které na nás valí Brusel.

Což je tvrzení, které lze snadno doložit výčtem jeho „úspěchů“ na evropském poli. Jeho vláda v době předsednictví Evropské unie vyjednala dohodu o zákazu prodejů aut se spalovacími motory (což je pro předsedu vlády země, tradičně závislé na autoprůmyslu, opravdový majstrštyk), jeho kabinet vyjednal a podepsal hanebnou celoevropskou podobu migračního paktu, naskočil na zelený úděl a začal aktivně pracovat na „bezuhlíkové modernizaci“ české energetiky, která má učinit ze země, která umí levně vyrobit a exportovat elektrickou energii, zemi, která bude nedostatkovou elektřinu do několika let naopak dovážet, nejvíce asi té obnovitelné z Německa.

O ekonomických kompetencích jeho vlády raději ani nemluvě, provedl české domácnosti inflační krizí tak, že přišly o třetinu svých úspor, a dodnes platí jedny z nejvyšších cen za základní životní potřeby, jakými jsou potraviny, energie a bydlení. Nádavkem porušil všechny myslitelné předvolební sliby, tedy kromě těch měkkých a těžko vymahatelných slibů o slušnosti, morálce a faktu, že patříme na Západ.

Do zlatého fondu jeho předvolebních slibů, které se mění ve lži rychleji, než Petr Fiala dokáže máchnout rukama před kamerou, uvádím několik, které zveřejnil, možná v panice, v den voleb na své síti X:

„SPOLU zvýšíme konkurenceschopnost Evropy.“

„SPOLU zastavíme nelegální migraci do Evropy.“

„SPOLU zajistíme energetickou bezpečnost Česka.“

„SPOLU omezíme evropskou byrokracii.“

Po volbách k Turkovi

Mimochodem – tvrdí se, že za úspěch Motoristů a Filipa Turka může především hysterický předvolební útok dua Danuše Nerudová a Vít Rakušan. Jistě, ale jen do určité míry. Kdyby nebylo sebevražedné zelené evropské politiky v oblasti autoprůmyslu a podílu české vlády na něm, o žádném Filipu Turkovi by v souvislosti s eurovolbami dnes nemohla být řeč.

Byla to tedy naivní a podlézavá bruselská politika vlády Petra Fialy kombinovaná se schizofrenií kandidátky Spolu, kterou nejlépe ilustruje hodnotově zcela protichůdná dvojice Alexandr Vondra, který po volbách vyslovil radost nad úspěchem pravicových evropských stran, a víru, že se podaří brzdit největší zelené nesmysly, a Luďka Niedermayera, který je reprezentantem klasického evropského zeleného šílence. Na otázku, jestli by pro ODS nebylo lépe kandidovat samostatně, odpověď ovšem neexistuje. Vzhledem k výše uvedenému si ovšem myslím, že ne – klíčovou roli při Fialově porážce hrála jeho konkrétní politika, jednotná kandidátka Spolu byla jen vedlejším motivem, proč jej nevolit.

ANO tedy získalo 7 mandátů, ODS 3, TOP 09 2 a lidovci jeden. Toto je výsledek střetu dvou hlavních soupeřů české politické scény Andreje Babiše a Petra Fialy.

Vítězové a vítězové

Jsou-li poražení, musí být i vítězové. Tím je jednoznačně hnutí ANO, které našlo přesvědčivého lídra – dříve poněkud nevýraznou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, která na sobě tvrdě zapracovala a zvládla s přehledem i klíčové předvolební diskuse. Andrej Babiš voliče přesvědčil, že jeho politická obrátka k hájení českých národních zájmů je autentická a že jeho europoslanci budou bojovat proti Green Dealu a migračnímu paktu s podobnou vervou, jako jím stvořené euromonstrum komisařka Věra Jourová válčí na celoevropském bitevním poli proti svobodě slova. Andrej Babiš má velké štěstí, že mu Věru Jourovou nikdo z politické konkurence nemohl omlátit v předvolební kampani o hlavu – ona už je totiž „jejich“.

Další vítězové voleb? Jednoznačně Kateřina Konečná se Stačilo! a „Motorista“ Filip Turek, který je nadějí, že naši mladí se nechtějí jen přilepovat k silnici, stávkovat za klima a hlídat si svou uhlíkovou stopu, jak si asi představuje Danuše Nerudová, ale taky mít prostě prachy a jezdit v pořádném bouráku.

Ale o tom, jestli vyhrál také český občan, který si přál nasypat co nejvíce písku do ideologického soukolí Bruselu, a doufal v aspoň mírný posun unijní politiky od zeleného blouznění k návratu k trhu, kapitalismu a základním občanským svobodám (úmyslně píšu svobodám, ne právům), bude muset počkat na příští týdny, jak se do vyjednávání o nové Evropské komisi promítnou výsledky voleb v ostatních zemích, především Německu, Francii a Itálii.

Nebo počkat do příštích voleb. Což už by ale mohlo být pozdě.

Čtěte také:
Hlasy rebelů Green Deal nejspíš nezastaví
V eurovolbách ANO porazilo Spolu, nově bude mít zastoupení Přísaha s Motoristy, Piráti ztratili
Studená sprcha pro evropský establishment

Komentáře (12)

  1. On to určitě objasní jako úžasné vítězství. Že by šel do sebe a vypsal nové volby jako Macron, o tom nemůže být řeč.

    1. stačilo by, kdyby vláda požádala Sněmovnu o důvěru, když prokazatelně většinovou podporu voličů ztratila.

  2. Bála jsem se, že to dopadne hůře. Takže jsem docela příjemně překvapená. Alespoň Pirátů ubylo. Škoda, že Zdechovský se zase protáhl k lizu.

  3. Prolhaný Fialenko nás vtahuje do války. Chce zrušit volby jako Želenský.

    Nemáme PVO. Všechno jsme dali Ukrajině, sláva. Vojáků máme pár tisíc, většina celoživotní úředníci jako politruk plukovník Foltýn, který nikdy nevelel ani četě, natož rotě. Plukovník bez pluku stejně jako docent TULEJA a prof. prodejkyně titulů Blbuše. Kdy vrátí bezdůvodné obohacení fake docenti a generálové? Češi neumí střílet, nemáme čím střílet, nemáme kam se schovat, jsme totálně odzbrojení a bezbranní. Kde jsou krizové zásoby, bunkry, plány, branná výchova? Ale v propagandě a válčení z gauče od televizní obrazovky, to nám jde nejvíc na světě. A máme nejvíc generálů a nejvíc ukrajinských vlajek v Evropě. To nám fakt pomůže.

    Fialenko má podporu pár procent lidí. Bohužel všichni přišli k volbám. Opozice je neschopná. Fialový hnus nahrává na smeč každý den a roztříštěná slabá opozice to nedokázala využít, voliči opozice zůstali trestuhodně sedět doma.

  4. Hůavním poražeým je opět český občan. SPOLU sice zrtatilo, ale hlavně na úkor covidových lhářů z ANO.

  5. Škoda že si dnes jen málokdo vzpomene, že dnes máme 82. výročí vyhlazení obce Lidice nacistickým Německem. ;o/
    V médiích je ticho po pěšině, Lidice zapomenuty.
    Jó, zato v srpnu si užijeme každoroční týdny reportáží o okupaci sovětských vojsk. ;o)

Napsat komentář