Kromě dat za duben zveřejnili statistici i dlouhodobý vývoj cen. Porovnali průměrné ceny v roce 2015 vůči těm současným a ukázalo se, že za ty roky, u nás zboží ve spotřebitelském koši zdražilo o 51 procent. Jinými slovy, pokud vám mzda od roku 2015 nevzrostla o více než polovinu, reálně jste si pohoršili.
Nicméně když se podívám na průměrnou mzdu koncem roku 2015 a koncem roku 2023 (za první kvartál 2024 data ještě nevyšla), rostly průměrné mzdy o 63 %. Takže jsme si v obecné rovině polepšili, což možná mnohé překvapí.
Pro mě to je ale málo. Myslím, že bychom měli na víc. Tento růst je přece jen dost titěrný. Poslední roky byly prostě špatné. V zemi, kde jsme se ale ještě nedokázali vrátit s hrubým domácím produktem před covid, se ale nemůžeme divit. Žijeme prostě z podstaty a nikoli z něčeho nového. Není důvod se bít do prsou.
Co může za oživení inflace?
Za dubnovým růstem cen stojí alkoholické i nealkoholické nápoje. Svou roli sehrály také vyšší ceny pohonných hmot. To jsou však volatilní položky. Stačí, aby se něco málo stalo na Blízkém Východě, a ceny pohonných hmot hned reagují. Jsou proto těžko predikovatelné.
Nápoje zase jen doháněly předchozí vývoj. Vývoj jejich cen se už asi nezopakuje. Jinými slovy, nemyslím si, že by šlo o nový trend a že bychom se měli znovu bát inflace.
Jak zareagují úrokové sazby?
Zdá se, že centrální banka zvolní tempo snižování úrokových sazeb a možná, že dočasně s poklesem sazeb i skončí. Přece jen má strach z americké inflace, která se nemá k většímu poklesu. Proto americká centrální banka snížení úrokových sazeb odkládá. Předpokládám, že se bude Česká národní banka inspirovat. Ta ostatně už před zveřejněním statistiky avizovala, že se snižováním úrokových sazeb přibrzdí. Pokles hypotečních sazeb proto do léta nečekám.
Nicméně v delším horizontu stále předpokládám, že se bude inflace držet v inflačním cíli centrální banky a že proto ještě sazby sníží. Jinými slovy, domnívám se, že koncem roku budou úrokové sazby hypoték níž než dnes.
Služby zdražují. Je to nebezpečné?
Data rovněž ukázala, že ceny služeb rostou podstatně rychleji než ceny zboží. Někteří lidé v tom hned vidí inflační riziko. Podle mě se na to nelze dívat touto optikou, ale optikou průměru za delší období.
Proč nyní rostou ceny služeb více než zboží? Protože před rokem to bylo obráceně. Proč jsou ceny služeb vyšší? Protože loni rostla inflace rychleji než mzdy a ty ji nyní dohánějí a vyšší mzdy služby zdražují.
Zatímco někteří v tom vidí strašáka, já si myslím, že to tak není. My vyšší mzdy potřebujeme. Samozřejmě nemohou růst dlouhodoběji více než produktivita, ale je třeba, aby rostly. Nízké mzdy stojí za naší chudobou a neschopností vybřednout z průměrnosti.
Třetina lidí si u nás nic nenašetří. Mají na to malou výplatu. Podobné to je s mnoha jinými věcmi. Spotřeba je proto nižší, než by odpovídalo velikosti ekonomiky. Nemůžeme mít ekonomiku dlouhodobě založenou na nízké mzdě. Tento model se už přežil. Nyní potřebujeme vyšší přidanou hodnotu. Ekonomika se musí změnit.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG
Čtěte také:
Tržby v maloobchodě velmi mile překvapily, obrací se tím názor na další vývoj ekonomiky. Bude lépe
Trend se zlomil, ekonomika si nepatrně polepšila. Problémem je velký odtok dividend do zahraničí
Mladí už nechtějí děti. Důchody nakonec budou úplně jiné, než se dnes tvrdí
Zvýší se mzdy..což zvýší náklady…což se promítne do cen zboží,služeb..což vytáhne peníze z kapes těm,co se zvýšilo…což povede k tlaku na zvýšení mezd…což zvýší náklady…etc.
Jediní,kdo jsou na tom biti,jsou majitelé úspor.Ty jim již s.Fiala zničil v předchozích dvou letech a nyní se opět vesele pokračuje.(Otázka:Jak dlouho mu vydrží vymlouvat se na vnější vlivy a na Babiše ?)
Pokud je odložená spotřeba pořád ještě jedním z pilířů naší euroamerické civilizace,pak likvidaci úspor odpovědných občanů lze hodnotit jak ?