Domnívám se, že EU přestala být exkluzivním klubem, ale hospodou nižší cenové skupiny, přičemž managment nahání hosty prostřednictvím slevových akcí, aniž kontroluje jejich solventnost?
Nevidím to rozhodně až tak kriticky. Jsem stále přesvědčen o tom, že Evropská unie má svůj smysl. Souhlasím ale s tím, že se nejedná o exkluzivní klub a současné nastavení Evropského parlamentu není šťastné. Progresivisticko – levicové vidění světa totiž znemožňuje pragmatickou politiku a adekvátní reakce na to, co se děje kolem nás. Většina europoslanců má nasazené růžové brýle a žije v mylné představě, že svět zachrání krásné řeči o liberální demokracii. Ale jsem optimista a věřím, že se v dohledné době posuneme směrem k exkluzivnímu klubu.
V dubnu 1951 byla v Paříži podepsána smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, šest zemí se tehdy dohodlo, že bude usilovat o integraci. Uhlí je dnes v EU vzhledem k novým zeleným pořádkům takřka nežádoucí slovo a případní noví členové nejsou ani zdaleka zárukou ekonomické prosperity…
Po desetiletí ale Evropská unie reagovala správně, přinesla do Evropy klid a mír. Zároveň se snažila, aby kontinent prosperoval a měl jednotný trh, což hodnotím samozřejmě kladně. Stejně tak je ale realitou, že pokud dojde na další rozšiřování, budou se nůžky mezi jednotlivými státy rozevírat. Je to o tom, jak moc chceme mít bezpečnější Evropu. Pokud ano, je potřeba počítat s tím, že nás to bude něco stát, na druhou stranu předejdeme rozkouskování kontinentu do různých sfér vlivu. Jedná se o otázku, která nás bude dohánět několik dalších let.
Jsem víceméně přesvědčen o tom, že například členství Kosova či Albánie v EU nemyslí vážně ani jedinci, kteří tuto touhu prezentují prostřednictvím svých projevů?
V případě Kosova je situace velmi komplikovaná. Prvně by muselo jeho existenci uznat pět zemí EU, které takto doposud neučinily, a nemyslím si, že to mají v dohledné době v plánu. Albánie pokročila docela daleko, v případě Tirany bych řekl, že to s Evropskou unií myslí hodně vážně. Ale vstup není rovněž záležitostí nejbližší budoucnosti. Případní noví členové s sebou přinesou diskuse ohledně změn stávajících pořádků. Hovoří se například o tom, že pokud se bude EU rozšiřovat, musí se změnit právo veta, s čímž ovšem nesouhlasí například Česká republika. V našem případě by se jednalo o cestu do pekel.
Opravdu si myslíte, že se Albánii někdy podaří splnit stejné vstupní podmínky, jako například České republice?
Pokud Tirana nesplní Kodaňská kritéria, tak do EU nevstoupí. K tomu musí udělat spoustu reforem. Je to pořád na Albánii. Je otázka, jestli Albánie chce vstoupit, nebo zda je pro ni výhodnější současný stav, kdy dostává finanční podporu z EU, aniž by musela spěchat s reformami.
Jedna věc je chtít, druhá schopnost proměnit svoji touhu ve výsledek…
Je to tak, ale už jsem na to odpověděl. Nesplní, nevstoupí.
Řekl bych, že pravděpodobnost toho, že Albánie splní vstupní podmínky EU je stejně velká, jako že si na tržišti v Teheránu otevřu obchod s vepřovým masem…
Netvrdím, že přirovnání zcela postrádá logiku.
Dovedete si v případě rozšíření EU představit další portfolia pro nové eurokomisaře?
Ne, už dnes máme portfolia, nad kterými zůstává zdravý rozum stát. Moje představa je taková, že v případě rozšiřování EU se bude počet eurokomisařů zmenšovat.
V této souvislosti jsem uvedl premiéra Petra Fialu, který vymyslel v Česku tři ministerstva. Ale není to spíše úkol hodný J. K. Rowlingové, byť je v současné době za „kacířský“ názor, že menstruují pouze ženy, u progresivních liberálů v nemilosti?
Jedno portfolio by se mohlo jmenovat vysílání signálů o nových portfoliích. V případě premiéra Fialy se jedná o velmi vhodnou osobou.
Čím víc takových zemí do EU přibude, tím rychleji se tento byrokratický a zlodějský kolos zhroutí. 😃 EU měla význam kdysi, když se to nazývalo EHS a bylo 6 západoevropských států, přibližně na stejné úrovni. Dnes je to změtice nesourodých států, kde podmínky diktují Německo a Francie.
Vůbec se mi nelíbí, že EU podporuje palestinský terorismus a tehlé „kvazi-mezinárodní organizaci“ chtějí zdější libtardi předávat více pravomocí? Nikdy, to raději občanskou válku.