To, co voliči vnímají již nějaký čas jako hlavní problém této vlády, se nyní bohužel potvrzuje. Nedostatek odvahy k rázným personálním změnám vede až ke ztrátě kontroly nad jednotlivými resorty. U vnitra jde pak o problém doslova akutní.
Zatímco bývalý ministr Vít Rakušan preventivně odvolával policejního prezidenta Jana Švejdara ještě v době, kdy nebyl na vnitro ani jmenován, zůstává Babišova vláda v personálních otázkách doposud až trestuhodně pasivní a zdrženlivá. V případě ministerstva vnitra pak tato nečinnost vede až k zjevnému paradoxu, kdy se dobrých pět měsíců po volbách ve vedení resortu nachází stále takřka kompletní Rakušanova suita a práce policie tomu zjevně odpovídá. Co se dle pokynů odshora přehlíželo a tutlalo doposud, tutlá se stále a zametá doteď, a to ze zřejmých, politických důvodů.
Dovolání proti vládě
Co mohlo motivovat Víta Rakušana, předsedu hnutí STAN, k tak okatým a ukvapeným zásahům do vedení na policejním prezidiu a posléze vnitru samém, je asi každému zřejmé. Dozimetr, Vrbětice, Polčák, Redl, Michalík… podobných důvodů by se jistě dala najít celá dlouhá řada. Co ale brání Lubomíru Metnarovi tuto zjevně zpolitizovanou kádrovou rošádu konečně napravit, zůstává docela záhadou. Důsledky personálního deficitu se totiž začínají projevovat, ba přímo pracovat i proti němu samotnému, a to v rámci vlastního resortu.
„Dovolání z 6. ledna 2026 proti rozsudku č.j. 58 Co 205/2025-802 z 16. října 2025 ministerstvo vnitra stahuje, neboť bylo k Nejvyššímu soudu v Brně podáno bez mého pověření, za mými zády a nebyl jsem o tomto úkonu vůbec informován,“ objevilo se na Metnarově profilu na síti X ve čtvrtek odpoledne. O co šlo? Dovoláním se kdosi z vnitra snažil zvrátit říjnové rozhodnutí ohledně sporu ministerstva s hnutím SPD. Šlo o to, zda má být označováno ve zprávách resortu za extremistickou stranu. Ačkoliv jde o hnutí současné vládní koalice, kdosi z ministerstva se tak vůči své vládě aktivisticky postavil a již vynesený příznivý rozsudek nad tímto nesmyslným nálepkováním se takto pokusil sabotovat.
Mainstreamová média na Metnarův tweet zareagovala prakticky ihned. Novinky uvědoměle připomněly, že „příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou“, jak stálo v původní zprávě, spolu s uváděnou „symbiózou s dezinformačními weby“ a „předsudečnou nenávistí“, jako by snad tyto pojmy ještě dávaly v současné společnosti, kterou dopomohly rozvrátit, nějaký kloudný smysl. „Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že ministerstvo má činit všechny kroky směrem k tomu, aby obhájilo postoj svých expertů,“ sděluje pro změnu iDnes, jako by snad šlo o nějakého odborníka či morální autoritu, což nemůže být dnes již známé realitě – vyplynuvší na světlo při vyšetřování kauzy Dozimetr – vzdálenější.
Deník N pak připomíná, že Metnar zkritizoval vlastní úředníky, když prohlásil, že toto nebude tolerovat. Jak šokující a překvapivé, ale autorkou článku je Zdislava Pokorná, což nakonec možná i mnohé objasňuje. Ministr kontrolující svůj resort tak, aby pracoval v zájmu vlády a pro její programové prohlášení, je pro tyto liberály asi krajně nepřípustným, ba přímo nežádoucím jevem.
Kdo s kým zamete?
Jenže pro mě jako voliče bývalé opozice je zase zcela a naprosto nepřijatelné, aby tomu bylo (byť jen náznakem) naopak. Kdo že tu vlastně vyhrál podzimní volby? Zdá se, že zde až doposud vládne jakási Fialova vláda, jen s Babišovými ministry. Vnitro i obrana dál jedou v původních kolejích, s původním obsazením, a voliči se začínají zcela oprávněně a naštvaně ptát, kde že je ona avizovaná změna. Nahradilo ji ustrašené ticho. Bojí se snad šéfové ministerstev svých vlastních resortů? Asi ano. Nebo to tak přinejmenším vypadá. Třetí období Andreje Babiše, a dělá v něm chyby navlas stejné, jako Trump v prvním…
Boj s hlubokým státem nelze vyhrát jeho tolerancí. Na zneužívání státních postů a z nich plynoucí moci je osobní liberální aktivismus drze a nedemokraticky od samého počátku založen. A tak mi tane na mysl píseň od Jiřího Dědečka, známá ještě z dob listopadových. „Buďto s nimi zametem, nebo oni s námi,“ zpívá se tam v jednom zlidovělém dvojverší. A tak jen čekám, zda najde Lubomír Metnar dostatek odvahy udělat na vnitru konečně pořádný průvan, nebo se tam bude i nadále chovat jako na návštěvě a nechá si za zády úřadovat Rakušanovu pátou kolonu. Včera bylo pozdě!
Čtěte také:
Kde se zasekly slibované povolební změny?
Teď jde o Česko! Nezalekne se premiér Babiš prezidenta Pavla?
Lesk a bída odborníků
