Největší lží je navržený státní rozpočet. Plánovanému deficitu ve výši 240 miliard snad nikdo nevěří. Všichni vědí, že jsou čísla cucaná z prstu. Jen premiér a ministr financí předstírají, že to je všechno čisté. Ostatní na tu blamáž nemají žaludek.
Průšvihem jsou emisní povolenky a podvod na solárníky, kterým byly slíbeny dotace, aby začali podnikat. A když si vzali úvěry, postavili solární parky, tak jim vláda řekla konečně pravdu, a to tu, že státní pokladna je prázdná a že dostanou mnohem méně, než jim bylo slíbeno.
Jejich smůla. Neměli věřit vládě. Minoritní akcionáři ČEZ by jim mohli vyprávět, jaké je to chyba. Stálo je to hodně peněz. Politici tvrdí, že minoritáři jsou ošklivé zahraniční fondy, ale už neříkají, že si v ČEZ spoří na důchod i mnoho obyčejných smrtelníků.
Když dáš někomu slovo, tak platí. S vládou si ruku nepodávej
Všichni vědí, že léta říkám, že dotace jsou zlo. To si myslím stále, ale když někomu nějaké dotace slíbíte (jakkoli pitomě pokřivující trh a okrádající ty, kteří dotace nedostanou), tak mu je během hry nemůžete vzít, protože to je podvod. A přesně to se stalo solárníkům.
Tak jako každá prasárna, i tato byla představena na poslední chvíli. Prostě ministerstvo financí napsalo v tajnosti změnu zákona a na poslední chvíli postavilo všechny před hotovou věc. Ani novináři nic nečekali. Takže na tiskovou konferenci, kde bylo toto představeno, ekonomičtí novináři v hojném počtu nedorazili. Byly tam vlastně jen kamery. A tak nebyly vzneseny dotazy, které by veřejně měly zaznít.
Potřebujeme růst, a ne podvádět podnikatele
Z pohledu makroekonoma je tento podvod větší průšvih, než se na první pohled může zdát. Vždy říkám, že věci mají často snadné řešení. Jen se musí jinak uvažovat. To je třeba příběh 15letého podvodu s důchodovou reformou. Tak dlouho slibovali reformu, až prostí lidé pochopili, že spoléhat na stát je to největší riziko.
Stačí přitom jen, aby ekonomika rychle rostla, aby byla vyšší produktivita. O tu ale naši politici nestojí, a tak je napadne, že budou jejich mzdy růst jinak než v celém hospodářství. Oni prostě žijí v jiné ekonomice než my ostatní, ta jejich roste.
Ani nemusíme mít velké cíle. Stačí takový růst jako mají v posledních letech Poláci. Jenže naše ekonomika už dlouho neroste. Tady se všichni zajímají jen o to, jak uspokojit oligarchy, své sponzory, Brusel apod. Žádného z politiků skutečný růst nezajímá. Za posledních snad 15 let si proto nepamatuji nic (krom výdajového paušálu), co by zlepšilo podnikatelské prostředí. Politici dělají pravý opak. Neustále nová byrokracie, lejstra a buzerace. Lepší, než podnikat je dnes zašít se na nějaké ministerstvo a předstírat práci. Proto také tak rychle rostou počty státních zaměstnanců nad všechny únosné meze.
Politici dělají vše pro špatné podnikatelské prostředí
Novináři se vždy logicky ptají a co máme tedy udělat a já říkám: pouze vytvořit dobré podnikatelské prostředí. To znamená zařídit, aby sem investoři přijížděli, protože se tady dá vydělat více než jinde. To je také důvod toho šíleného odtoku dividend.
A k tomu dobrému podnikatelskému prostředí je potřeba několik předpokladů. Tím hlavním je, že se dá v ekonomice podnikat v předvídatelném rámci. To znamená, že když mi nějaký politik slíbí dotaci do konce projektu, tak dodrží slovo a nebude každý druhý rok měnit pravidla tak, aby populisticky uspokojil voliče.
Kdyby podnikatel neměl tuto jistou dotaci, nikdy by nezačal v daném oboru podnikat. Jinými slovy, politici by udělali lépe, kdyby nikdy nikomu neslíbili dotace.
Teď to bude mít dohru. U jiných projektů, kde bude vláda slibovat hory doly, se na vládu všichni vykašlou. Pověst České republiky je v očích investorů výrazně poničena. Proč myslíte, že se nám už mnoho let vyhýbají velké projekty jako třeba Gigafactory? To má vždy několik důvodů a tím jedním je nepředvídatelnost práva.
Je úplně mrazivé, že podle Nejvyššího kontrolního úřadu politici naslibovali na dotacích bilion. Víte, jak by tyto peníze pomohly ekonomice třeba ve formě nižších daní?
Když vládě hrozí nejen prohra, dělá šílené věci
Vláda nyní stojí před rizikem arbitráží, ale také před rizikem, že Miroslav Kalousek založí novou stranu, přetáhne voliče i sponzory tak, jak to kdysi udělal lidovcům a pošle celé SPOLU mimo Sněmovnu, stejně jako to tehdy udělal straně, které původně šéfoval. Prostě Kalousek má potenciál celé SPOLU vyzmizíkovat jak Římané Kartágo.
Zatímco Kalousek je riziko akutní, arbitráže prohrajeme až za mnoho let, a to tito kluci už budou dávno někde jinde. Takže může být ministrovi i premiérovi jedno, kolik budeme v arbitrážích platit. Volba je tedy jasná.
Nedávno jsme zaplatili arbitráž ze solárů z roku 2011 v řádu stovek milionů. Celé se to tedy táhlo 13 let a žádný politik nebyl pohnán k zodpovědnosti. Tady by pomohlo, kdyby byli za rozpočet zodpovědní všichni politici, kteří pro něj zvedli ruku a pak by společně arbitráže zaplatili.
Kdyby měli politici hmotnou odpovědnost z arbitráží i 15 let po konci mandátu, nikdo by pro nyní navržený rozpočet nehlasoval. Jenže tak tomu není a poslanci budou hlasovat tak, jak se jim řekne.
Nyní jde jen o to vyhrát za každou cenu volby. Voličům bylo naslibováno, že dojde ke konsolidaci veřejných financí, ale i ten nejhloupější volič, pochopil, že je něco divně, když deficit neklesá, ale roste. Dnes lžou politici hodně, ale tohle by šlo blbě „okecat“, i kdyby o tom média jako o velkém úspěchu meldovala od rána do večera.
Sečteno a podtrženo: mysleli to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Dotace jsou zlo. Kdybychom nikdy žádné dotace neslíbili, bylo by zde lepší podnikatelské prostředí než dnes. Ten bilion na dotacích jsme mohli nalít třeba do dálnic a konečně dojet z Prahy do Lince jako normální člověk 21. století. To by mělo ohromný multiplikační efekt. Infrastruktura je klíčová.
A ty soláry by nakonec díky drahé energii stejně vznikly, protože by o pár let později dávaly smysl i bez dotací. Jen bychom nesměli mít EU založenou na pětiletkách a plánech, jako že budou zaoceánská letadla elektrická a podobné nesmysly byrokratů. Ale to by Brusel musel věřit trhu, a ne francouzskému socialismu, který je na dotacích založený.
Autor je hlavní ekonom Pikora Invest
Čtěte také:
Inflace roste, ale vláda řeší své platy – kdy se probudí?
Německo už není špička. Je už jen drahé. Bude nutné to řešit nějakým zeleným kompromisem
Na kolik nás vyjdou povodně a co to udělá s ekonomikou?
Komentáře (0)